Firmy v současné době šetří, kde mohou.
Jednou z prvních věcí „na ráně“ jsou výjezdy zaměstnanců. Objem takzvané incentivní turistiky, která přináší tuzemským cestovním kancelářím dvě miliardy korun ročně, klesá. Odnesou to především specializované cestovky a hotely.
Až sedm set milionů korun. Takovou sumu by mohly tuzemské cestovní kanceláře v příštích měsících tratit na tržbách vinou toho, že velké společnosti kvůli finanční krizi hromadně ruší své firemní akce. Taková je alespoň prognóza Asociace cestovních kanceláří. „Nadnárodní korporace zakázaly svým českým dcerám výjezdy zaměstnanců,“ vysvětluje mluvčí asociace Jan Papež.
Podnikatelé z oboru s nepříznivými prognózami vesměs souhlasí. „U takzvané incentivní, tedy firemní turistiky, skutečně očekáváme pokles tržeb. V době, kdy všichni šetří, jsou samozřejmě tyto akce první na řadě, protože je firmy životně důležitě nepotřebují,“ předpokládá Veronika Navarová, která vede oddělení incentivní turistiky ve společnosti HRG.
Kdo vsadil na klasiku, je v klidu
Celkově cestovní kanceláře na segmentu firemní turistiky utrží zhruba dvě miliardy korun ročně. Například na obratu společnosti HRG se tato oblast podílí třiceti procenty. „Z našeho pohledu se krize začíná projevovat především u služebních cest. Ne, že by je firmy rušily, to dost dobře nemůžou, ale snižují náklady na ně. Výprava jede například autem místo letadlem a podobně,“ přibližuje Navarová.
U cestovních kanceláří zaměřených především na klasické zájezdy bývá podíl incentivní turistiky na celkovém obratu poměrně nízký, jak je vidět třeba na třech procentech v případě společnosti Exim Tours. O spíše nižší číslo se podle mluvčího Dana Plovajka jedná také u cestovní kanceláře Fischer, která ovšem přesný údaj sdělovat nechce. „Klesající zájem o incentivní turistiku zatím nepociťujeme. V tomto období firmy plánují školení, semináře a teambuildingové akce na příští rok a nám zůstala drtivá většina dlouhodobých klientů. Naopak získáváme i nějaké nové,“ popisuje Plovajko. Podobně hovoří také marketingový ředitel společnosti Exim Tours Stanislav Zíma. „Žádné velké firmy zatím akce u nás neruší. Ani pokles poptávky nepociťujeme,“ konstatuje.
Na vině je i nedostatek sněhu
Existuje však řada firem, které se na incentivní turistiku specializují. „Pro nás představují firemní akce sto procent příjmů,“ říká Petr Hlubuček, spolumajitel a ředitel cestovní kanceláře Inspira. V posledních měsících firma registruje pěti až desetiprocentní pokles poptávky. „Naše zakázky jsou obvykle nasmlouvávány v delším časovém předstihu, proto se zatím nejedná o nikterak významné ztráty,“ konstatuje Hlubuček. Pokles poptávky je podle něho razantnější u zahraničních zákazníků. „V tomto případě je ovšem otázka, do jaké míry ovlivňuje pokles relativně vysoký kurz koruny a často až neúměrně vysoké ceny v Praze,“ polemizuje podnikatel.
Většinu, až sedmdesát procent obratu, představuje incentivní turistika také pro společnost IBTravel. Podle partnera firmy Břetislava Dohnálka nejsou zatím dopady snížené poptávky po incentivní turistice pro tuto společnost nijak významné. Klesá podle něj především zájem německé a holandské klientely, což ale prý nesouvisí jen s krizí. „Vliv mají také slabé zimy v posledních letech. Pro klienty z těchto zemí jsme totiž často organizovali lyžařské zájezdy,“ vysvětluje podnikatel. S horší ekonomickou situací se podle něj německé a holandské firmy potýkají již delší dobu, a začaly proto více šetřit. „U těchto zemí registrujeme v poslední době zhruba třicetiprocentní pokles poptávky po firemních akcích. Částečně je nahrazují například Poláci, z jejichž strany naopak zájem roste,“ popisuje Dohnálek.
CESTY ZA OBCHODEM
Kongresová a incentivní turistika je pro podnikatele v cestovním ruchu lukrativní. Příkladem incentivní dovolené bývají zaměstnavatelem placené pobyty vynikajícím pracovníkům či různé motivační semináře. Cílem může být také stmelování kolektivu a zlepšování vztahů podřízených s nadřízenými. Loni podnikli Češi 3,8 milionu služebních cest a na českém území se konalo 3500 kongresů a konferencí.
Pramen: ČSÚ, AČCKA
Nad výdělkem spláčou i hotely Fakt, že počet služebních cest českých obchodníků a manažerů od září kvůli finanční krizi prudce klesá, potvrzuje i průzkum analytické společnosti Mag Consulting mezi hotely a touroperátory. Útlum se pohybuje v řádech desítek procent a celkově by se segment mohl propadnout až o jednu třetinu. „Důvodem je celosvětová krize a pokles výdajů domácností i firem,“ uvádí šéf firmy Jaromír Beránek, který předpovídá, že pokles bude pokračovat i příští rok. Šetří prý hlavně velké mezinárodní koncerny, které vysílaly na služební cesty nejvíce lidí. Pokud se prognóza Mag Consulting potvrdí, půjde o zásadní změnu trendu z minulých let, kdy počty služebních cest a výdaje na ně rostly. Ještě loni podnikli Češi 3,8 milionu služebních cest, což je zhruba o procento více než předloni. Téměř o čtvrtinu na 35 miliard korun vzrostly loni útraty na služebních cestách. Aktuální vývoj se kromě cestovních kanceláří dotkne také hoteliérů, pro které znamenají obchodníci na služební cestě významný příjem. Obchodníci utrácejí zhruba dvakrát víc než běžný turista. Služební cesty v tuzemsku nejčastěji směřují do Prahy, další významnou oblastí je Jihomoravský kraj, následují kraje Plzeňský, Středočeský a Královéhradecký. U zahraničních cest vedou především okolní státy a Francie a Nizozemsko. Ubývá kongresů Světová finanční krize ovlivňuje také kongresovou turistiku. O hrozbě, že některé zahraniční společnosti kvůli úsporám odřeknou plánované kongresy v Česku, informovala už v polovině října Asociace cestovních kanceláří. „Již dostáváme zrušené rezervace a zrušené projekty na příští rok. Zejména od nadnárodních firem, jejichž české pobočky dostaly zákaz aktivní kongresové turistiky na příští rok. První vlna globální krize tak již dopadá na výjezdový cestovní ruch,“ tvrdí Papež. Kongresová turistika přitom znamená pro české hotely stále významnější zdroj příjmů. Loni se v tuzemských ubytovacích zařízeních konalo přes 3500 kongresů a konferencí s více než stovkou účastníků, což je o 8,6 procenta více než v roce 2006. Počet kongresových hostů podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostl o sedm procent na 701 tisíc. Účastníci kongresů jsou vůbec nejsolventnější skupinou turistů. Podle odhadů agentury CzechTourism za jeden den v Česku utratí okolo šesti tisíc korun. Krize se projeví příští rok**
Celkově se na tuzemském trhu cestovního ruchu krize nejvíce projeví příští rok. Předpokládá to alespoň analytik Jaromír Beránek. Odvětví podle něj reaguje se zpožděním. Největší pokles očekává Beránek u příjezdů z USA, Velké Británie a Německa. „V příštím roce předpokládáme, že se procento růstu trhu sníží, a nevylučujeme ani stagnaci, či dokonce pokles,“ konstatuje za cestovní kancelář Fischer Dan Plovajko.
Že může „zásah“ krize přijít se zpožděním, předpokládá také Jan Papež. Předprodeje klasických zájezdů podle něj ale zatím běží standardně. K žádnému poklesu prý nedošlo ani u zimních exotických dovolených. „Spíše jsme ve velkém střehu, než abychom přímo reagovali na krizi,“ vysvětluje mluvčí. Lidi prý straší články v novinách o chystaném propouštění v nejrůznějších odvětvích a v reakci na to mohou omezit výdaje na dovolenou. Někteří Češi si tak třeba dovolí pouze jednu dovolenou ročně, ačkoliv dosud jezdili dvakrát za rok. Pokles tržeb v cestovním ruchu může přinést i případné omezení firemních benefitů, například příspěvků na rekreaci. K tomu však podle Papeže zatím nedošlo.
Finanční krize nemusí podle odborníků přinést tuzemskému cestovnímu ruchu jen škody. Například Stanislav Zíma z Exim Tours si od možného tlaku na hospodaření cestovních kanceláří slibuje větší profesionalizaci, efektivnost i pružnost firem. Pročištění trhu očekává mimo jiné také Petr Hlubuček ze společnosti Inspira.