Stát odmítá privatizovat Českou poštu. Chybějící peníze bude muset nasypat z rozpočtu
Česká pošta zahájila boj o vlastní budoucnost.
Právě teď se rozhoduje o tom, jestli podnik bude v příštích letech ztrátovou firmou, nebo jestli dosáhne zisků přesahujících miliardu korun. Jednu věc je ovšem důležité říci. Z pohledu státní kasy jde o hru čísel. Stát bude tak či tak muset problém jménem pošta začít sanovat.
Ministerstvo vnitra, které poštu spravuje, závěrem minulého týdne vydalo zprávu s titulkem Dobrá zpráva pro občany, Česká pošta se privatizovat nebude. Ve skutečnosti je to dobrá zpráva jen pro zaměstnance pošty.
Udrželi si sociální jistoty. Pro občany, potažmo státní rozpočet, to příznivá informace není. Pošta potřebuje peníze, a pokud je po privatizaci části podniku nepřinese soukromý investor, bude je muset vydat státní kasa.
Pro vysvětlení je potřeba se podívat na trh a na strukturu pošty. Na trhu není situace dobrá. To, co poštu tradičně živilo, tedy listovní zásilky, se každým rokem propadá o sedm set milionů korun. I kdyby za přepážkami bylo na prodej ještě více stíracích losů a pošťačky nabízely vedle pojištění ještě kdovíco dalšího, podnik to nezachrání. Čísla jsou neúprosná. Ve firmě se moc neinvestuje, platy pět let nerostly (přesto tvoří téměř 70 procent nákladů), zisk každý rok i tak padá dolů. Loňských 305 milionů při objemu tržeb 19,7 miliardy korun už byla de facto nula. Přiznal to i sám poštovní ředitel Martin Elkán.
Je tu jeden způsob, jak hospodaření České pošty vylepšit. Jde o fond na úhradu takzvané univerzální služby. Službu si objednává stát a jde o souhrn parametrů, které musí firma plnit, třeba síť poboček, včasné doručování a podobně. Služba je formálně přenosná, a mohl by ji tak pro stát dělat kdokoli. Ale jen pošta má zázemí a logicky není nikdo jiný, kdo by ji mohl nahradit.
Ona univerzální služba stojí peníze. Dost peněz. Podle čísel České pošty 1,8 miliardy ročně. Suma se má sejít ve fondu a na jejím složení se mají podílet všichni poštovní operátoři v zemi podle svého zastoupení na trhu. Více než 90 procent má ale zase Česká pošta, takže si vlastně zadotuje sama sebe. Zní to sice hloupě, ale má to jednu výhodu. Státní pokladnu to nic nestojí.
O budoucnost fondu se nyní vedou spory.
Možná bude úplně zrušený, v nejbližší budoucnosti ale asi poslouží jako nástroj pro pomoc poště. Ředitel Martin Elkán a spolu s ním třeba i jeho šéf, ministr vnitra Milan Chovanec, volají po tom, aby stát do fondu poslal peníze. Pokud by to byla celá částka, České poště by najednou přibylo přes jeden a půl miliardy korun, které by nemusela do fondu platit. Rázem by bylo na investice nebo na zvyšování platů. Státu by ale stejná miliarda a půl ubyla z rozpočtu.
Tenhle systém se příliš nelíbí hnutí ANO.
Pošta by podle ministra financí měla udělat maximum pro to, aby vydělávala. Firma proto chystá propouštění, rozjíždí nové projekty plus nápady, jako je třeba vydávání občanek nebo registračních značek pro auta a další věci.
V globálu ale nejde o nic, co by moloch s téměř dvacetimiliardovými ročními náklady vytrhlo. Na rozdíl od rušení ztrátových poboček (podle Českého telekomunikačního úřadu jich podnik může mít o tisícovku méně) nebo vstupu soukromého kapitálu. To však vláda ČSSD nechce dopustit.
Česká pošta prostřednictvím fondu na úhradu univerzální služby vlastně zadotuje sama sebe. Zní to sice hloupě, ale má to jednu výhodu. Státní pokladnu to nic nestojí.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
