VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍNa výstavbu vodohospodářských zařízení plynou v současnosti miliardy korun. Česko totiž musí do konce roku 2010 splnit přísné evropské normy na odvádění a čištění odpadních vod. Firmy z oboru tak mají na pár let zajištěný velmi lukrativní byznys.
VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ Na výstavbu vodohospodářských zařízení plynou v současnosti miliardy korun. Česko totiž musí do konce roku 2010 splnit přísné evropské normy na odvádění a čištění odpadních vod. Firmy z oboru tak mají na pár let zajištěný velmi lukrativní byznys.
Česká republika musí do tří let vybudovat čistírny odpadních vod ve všech obcích, kde žije více než 2000 obyvatel. Pokud se tak nestane, státu i radnicím hrozí vysoké pokuty. Modernizace čistíren si podle některých odhadů vyžádá nejméně 60 miliard korun. Rozšířeny již byly kanalizace v Ostravě a Brně, letos se předpokládá dokončení dalších osmi projektů kanalizací, čistíren a zásobování pitnou vodou v Olomouci, Podkrušnohoří, na řekách Dyji a Bečvě, Jesenicku, ve Žďáru nad Sázavou, Znojmě a Jihlavě.
„Finanční podpora projektům ze sektoru životního prostředí z Fondu soudržnosti od roku 2000 do 2006 činí celkem 595,9 milionu eur,“ vyčísluje Taťána Kaniová z ministerstva pro místní rozvoj. Ostatní veřejné zdroje, jako jsou státní, obecní či krajské pokladny, dodaly téměř 230 milionů eur. Podpory z tohoto fondu se pohybují okolo 60 až 75 procent, maximálně mohou činit 85 procent nákladů na projekt.
PĚTINA OBČANŮ BEZ KANALIZACE
V loňském roce žilo v domech připojených na kanalizaci 8,215 milionu lidí, tedy 80 procent z celkového počtu obyvatel v České republiky. Do kanalizací bylo vypuštěno 542 milionů krychlových metrů odpadních vod. Z tohoto bylo čištěno 94,2 procenta vod. Nejvíce lidí využívá kanalizaci v Praze, a to plných 99 procent. Naopak nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde mají kanalizaci pouze dvě třetiny obyvatel.
Obce nad 2000 obyvatel mohou využívat podporu z Operačního programu životního prostředí, menší vesnice potom z Programu rozvoje venkova. „Co se týká státní podpory, tak zde existuje program ministerstva zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací,“ vysvětluje ředitel odboru vodovodů a kanalizací ministerstva Aleš Kendík.
S využitím těchto zdrojů byly vybudovány například kanalizace a čistírny v obcích na Znojemsku, v Příbrami nebo Euroregionu Praděd. „Předpokládá se, že podíl financování na čištění městských vod v celkové zbývající výši přibližně 46 miliard korun bude asi ze 62 procent ze zdrojů Evropské unie a zbývající část z národních zdrojů,“ doplňuje. Dotační tituly zde mají poskytnout zhruba 13 a vlastní zdroje investorů 25 procent nákladů.
V posledních pěti letech přitom byla prostřednictvím ministerstva zemědělství poskytnuta podpora na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací v celkové výši přibližně 4,45 miliardy korun ve formě dotací a bezúročných půjček.
Objem zakázek na realizace vodohospodářských staveb letos spíše stagnuje. Důvodem je skutečnost, že chybějí peníze z evropských fondů. „V příštím období však očekáváme, že v tomto segmentu dojde k opětovnému růstu,“ tvrdí Martin Havelka, ředitel marketingu pardubické společnosti Chládek a Tintěra.
NA PRAHU OBŘÍHO PROJEKTU
Jedním z prvních úspěšných zájemců o evropské dotace na zlepšení vodohospodářské infrastruktury by mohlo být v novém programovém období Kladensko. Příslušná žádost již čeká v Bruselu na schválení a chystá se výběrové řízení.
Město Kladno připravuje rozsáhlý projekt, ketrý bude stát přibližně 900 milionů korun. Vedle největšího středočeského města s více než 70 tisíci obyvateli se budou na investici podílet také Slaný, Unhošť a Vinařice. „Žadatelem projektu je Kladno, s dalšími městy máme dohodu o kofinancování této akce, kterou z 95 procent tvoří výstavba nové kanalizace a z pěti procent rekonstrukce stávající,“ říká první náměstek kladenského primátora Miroslav Bernášek.
Na provozovatele nové kanalizace bude vypsáno výběrové řízení, z veřejné soutěže vzejde i dodavatel stavby. „Výběrové řízení na dodavatele stavby vypíšeme koncem letošního nebo počátkem příštího roku, podle toho, jak dopadne naše žádost o dotace. Účast bude otevřena všem firmám s příslušnými odbornými znalostmi a dovednostmi,“ tvrdí vedoucí odboru investic kladenské radnice Libuše Boušková. Kladno již má hotovu projektovou dokumentaci, do které vložilo přibližně 30 milionů korun, i vyřízena stavební povolení. „Podle naší analýzy by měla dotace činit přibližně 70 procent plánované částky 900 milionů korun, jedno procento získáme ze státního rozpočtu, jedno procento ze Státního fondu životního prostředí a zbývajících zhruba 250 milionů korun uhradí Kladno, Slaný, Unhošť a Vinařice pomocí úvěru,“ shrnuje Bernášek.
V případě, že město v Bruselu neuspěje, bude muset projekt pomocí velkého úvěru hradit především z vlastních peněz. To by se ale podle Bernáška projevilo na ceně vodného a stočného, která by ze současných přibližně 50 korun za krychlový metr mohla vzrůst až na dvojnásobek.
KONEČNĚ SE DOČKALI
Brno si chce s pomocí evropských peněz především napravit pošramocenou reputaci. Coby druhé největší město v republice totiž stále nemá v některých částech dobudovánu kanalizaci. Síť stok by se měla dostavět v městských částech Bohunice, Tuřany, Žebětín a Ivanovice, kde je situace nejkritičtější. Investice má přijít bezmála na dvě miliardy korun. „V rozpočtové kapitole týkající se odvádění a čištění odpadních vod má Brno letos bezmála 400 milionů korun a ve výhledu na příští rok se počítá s více než 600 miliony korun,“ uvádí náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Brno investovalo do stokové sítě už v uplynulých letech. Celkem 23 kilometrů potrubí v centru města a na sídlištích přišlo na 1,7 miliardy korun, třetinu zaplatila Evropská unie. Kromě toho bude muset město začít pomýšlet na opravu čistírny odpadních vod v Modřicích. Podle Andera není zastaralá, ale brzy přestane kapacitně stačit. Kdyby město problém neřešilo, čištění odpadních vod by se mohlo stát limitem dalšího rozvoje.
Oddechnout si zřejmě mohou též v severomoravských Kravařích, kde mají do dvou let dokončit již zahájenou stavbu 27 kilometrů dlouhé kanalizace a čistírny. Celkový rozpočet se pohybuje kolem 420 milionů korun. Celkem 80 procent nákladů se radním nakonec podařilo získat z unijních fondů. Státní dotaci město nesehnalo, na dofinancování stavby si proto bude muset peníze půjčit.
Čistírna vod bude fungovat na mechanicko-biologickém principu. „Její součástí je mechanické předčištění, biologická linka a kalové hospodářství, včetně potřebných provozních objektů,“ popisuje vedoucí investičního odboru Rudolf Stuchlík. Čistička zvládne odstranit všechny organické a nerozpustné látky i nebezpečný dusík.
CHYBÍ NÁHRADNÍ ZDROJ PITNÉ VODY
Ve stotisícových Českých Budějovicích vyroste do tří let chybějící náhradní zdroj pitné vody. Nové vrty pro největší jihočeské město budou stát přes 180 milionů korun. „Letos se za 41 milionů korun realizuje část hrubé stavby úpravny a některé úseky výtlačných vodovodních řadů,“ přibližuje náměstkyně primátora Ivana Popelová. Město však musí získat na stavbu dalších 140 milionů korun. Radnice si zřejmě vezme úvěr a zároveň požádá stát o další čtyřicetimilionovou dotaci. Splátky úvěru radnice hodlá hradit z výtěžku z prodané vody. České Budějovice jsou nyní plně závislé na dodávce vody z Římovské přehrady, která je největší zásobárnou pitné vody na jihu Čech. Nový zdroj má pokrýt zhruba třetinu potřeby vody v krajském městě v případě výpadku zdroje hlavního. „Zejména zajistit dodávky pro sídliště, kde bydlí nejvíce lidí ve městě a kam by bylo obtížné i z hlediska hygieny vodu dopravovat v cisternách,“ vysvětluje Popelová. Úpravna a jeden z vrtů vznikne u Hrdějovic, další bude mezi Opatovicemi a jezem v Hluboké.
Vrty budou hluboké kolem 300 metrů. Voda se bude čerpat z 40 až 50 metrů. Nové vrty budou sloužit především jako pojistka. „V tuto chvíli by město v případě jakéhokoli výpadku dodávek vody z vodárenské soustavy Římov bylo schopné pokrýt potřebu vody z náhradních zdrojů jen ve výši deseti procent,“ upozorňuje náměstkyně. Na území, kde žije téměř 95 tisíc obyvatel, jsou jen dva náhradní zdroje pitné vody, které slouží krajské nemocnici a Budějovickému Budvaru.
Na nový zdroj pitné vody se musí do tří let napojit též stovky domácností na jihočeském Dačicku, Slavonicku a Novobystřicku. Vodohospodáři totiž odstaví nádrž Landštejn, která zásobuje vodou 15 tisíc lidí, kvůli opravě hráze poničené záplavami před pěti lety. Investice přesáhne 100 milionů korun. „V úvahu přichází například varianta, kdy by se voda přivedla z vodárenské soustavy jižní Čechy přes Jindřichův Hradec do Nové Bystřice v plné kapacitě. Jinou variantou je stejnou cestou dovést do oblasti novým řadem jenom dvě třetiny současné kapacity vody a zbytek doplnit z místních zdrojů,“ říká Jan Jindra, vedoucí rozvoje ve společnosti Vodovody a kanalizace Jižní Čechy.
OBCE, SPOJTE SE!
Obce se mohou spojit do větších sdružení, a tím snáze dosáhnout na dotační peníze. Například na Hodonínsku se spojilo pět vesnic, které plánují stavbu společné kanalizační sítě a čistírny vod. Projekt s rozpočtem přes 200 milionů korun je však závislý na získání dotací z evropských strukturálních fondů. „Bez nich si takové investice obce nemohou dovolit a projekt by se o několik let musel odložit,“ podotýká starosta Hroznové Lhoty Petr Hanák. Pokud obce dotace z evropských fondů získají, chtějí rekonstrukci stávající kanalizace zahájit na podzim příštího roku. Čistírna odpadních vod by mohla začít fungovat do konce roku 2011.
Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov a Žeraviny plánují, že se na nákladech budou podílet asi z deseti procent. „I tak se radnice zadluží. Věříme ale, že projekt máme dobře připravený. Operační program životního prostředí navíc výstavbu čistíren odpadních vod přímo podporuje,“ říká Hanák.
Odpadní voda ze soukromých jímek, septiků a žump vtéká v současné době do říčky Velička, která protéká hraničním pásmem Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. „Voda ve Veličce by se tak po spuštění čističky měla výrazně zlepšit. I když je její tok zatím neregulovaný a říčka má velmi dobrou samočisticí schopnost, přesto jsou na ní úseky, kde je voda takzvaně mrtvá,“ dodává Hanák.
Na Vsetínsku se zase spojilo 16 měst a obcí a společně nyní připravují druhou etapu vodohospodářského projektu Čistá řeka Bečva. „Ve druhé fázi počítáme mimo jiné s výstavbou 150 kilometrů kanalizace. Technické předpoklady pro její vznik jsme vytvořili již při realizaci etapy první,“ říká předseda Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík. Všechny obce a města již mají k dispozici projektovou dokumentaci k územnímu řízení. Zahájení stavebních prací je naplánováno na přelom let 2009 a 2010. I v tomto případě obce počítají s podporou Evropské unie, která pokračování projektu sama vyžaduje.
První etapa, kterou stavbaři dokončili v květnu, zahrnovala 15 sídel. Celkem si vyžádala více než jednu miliardu korun, většinu peněz tvořila dotace z Evropské unie. Obce a města ale musely využít i vlastních úvěrů. Vzniklo celkem 146 kilometrů nové kanalizace, 17 čerpacích stanic a sedm dešťových zdrží. Stavbaři vybudovali též dvě čistírny odpadních vod a šest čistíren opravili. Stovky dělníků pracovaly na stavbách zhruba dva a půl roku.
Na půl miliardy korun přijde projekt Čistá Horní Úpa, zahrnující výstavbu kanalizací a čištění vod v oblasti horního toku této krkonošské řeky. Z toho asi 300 milionů korun zaplatí Evropská unie. Stavět zde bude sdružení firem BAK, Metrostav a OHL ŽS. Dokončení stavby se předpokládá v říjnu 2009. Hlavní částí prací bude rekonstrukce čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. Stavbaři také opraví a vybudují nové kanalizace v regionu Trutnova, Mladých Buků, Janských Lázní, Svobody nad Úpou a Horního Maršova. Po dokončení investice by čistota vod na Trutnovsku měla plnit normy na čištění vod platné od konce roku 2010.
MĚSTA SPOLÉHAJÍ NA REKONSTRUKCE
Kromě výstavby nových vodohospodářských zařízení se však opravují i ta stávající. Třeba v Liberci před rokem zahájili rekonstrukci místní čistírny. Projekt, jehož hlavním cílem je splnění přísných evropských norem, financují z velké části Evropská unie z Fondu soudržnosti a Státní fond životního prostředí, které poskytly 65 procent potřebných prostředků.
Rekonstrukce samotné liberecké čistírny přijde na přibližně 205 milionů korun. „Její kapacita se zvýší zhruba o 55 procent, měla by být schopna zpracovat odpadní vody nejen ze stotisícového Liberce, ale i sousedního Jablonce nad Nisou a dalších menších obcí v okolí,“ říká předseda představenstva Severočeské vodárenské společnosti Petr Skokan. Zároveň začala i rekonstrukce a dostavba kanalizace v aglomeraci Liberec a Jablonec nad Nisou a byly zahájeny práce na celkové rekonstrukci úpravny vody Souš v Desné na Jablonecku. Do modernizace a rozvoje infrastruktury letos společnost investuje 1,2 miliardy korun.
Modernizaci vyžaduje rovněž biologická čistírna odpadních vod ve stejně lidnatých Pardubicích. Tamější vodárny nyní zkoumají, do jaké výše se mohou zadlužit a jestli se jim podaří získat peníze z unijních fondů. Čistírnu koupily vodárny od společnosti Synthesia za 485 milionů korun. Takto totiž bude snazší získat na rekonstrukci peníze. „Dle současného stavu předpokládáme, že podáme žádost o podporu financování v říjnu či listopadu, a v případě kladného vyřízení žádosti bychom měli dostat odpověď do dvou měsíců,“ říká ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Pardubice Josef Fedák.
„Na základě rozhodnutí Pardubického kraje je také nutné do 31. prosince 2009 zajistit cílové emisní limity odpadních vod na odtoku z čistírny. Předpokládáme, že výběrové řízení bude vypsáno v lednu 2008,“ dodává Fedák. Odhadované náklady na intenzifikaci jsou v rozmezí 353 milionů až půl miliardy korun, sumu zpřesní až projektová dokumentace, která bude hotova během září. Stavba bude zahájena v polovině příštího roku a dokončena do požadovaného termínu. „Potom by probíhal zkušební provoz, jehož délka by byla minimálně jeden rok,“ říká.
Ve stotisícových Pardubicích a okolí rovněž startuje rozsáhlý projekt dobudování kanalizační sítě při řekách Labe a Loučná. Tyto stavby mají vyřešit letité problémy v bytových zástavbách a umožnit další rozvoj v dotčených aglomeracích.
V Pardubickém kraji je bez kanalizace více než třicet procent obyvatel, což je druhý nejhorší výsledek v zemi. Situaci zlepší dostavba kanalizačního systému za celkem 830 milionů korun. Tato investiční akce se skládá z devíti dílčích projektů výstavby kanalizační sítě v Pardubicích, Lázních Bohdaneč, Holicích, Dašicích, Ostřešanech a Živanicích. Rekonstruovány budou čistírny odpadních vod v Holicích a Opatovicích nad Labem. Dále bude zvýšena kapacita kanalizační sítě v některých dalších částech Pardubic.
JAK ZÍSKAT ZAKÁZKU
Stavební a technologické firmy se mohou zúčastnit veřejných výběrových řízení na zadavatele či správce stavby, podle zákona o veřejných zakázkách nebo koncesního zákona. Oznámení o vyhlášení výběrového řízení lze sledovat v Evropském věstníku nebo na internetové adrese Informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.
