Přes 2,6 miliardy lidí nemávyhovující hygienické podmínky a více než jedna miliarda lidípije nevhodnou vodu. Uvádí se to ve zprávě Světové zdravotnickéorganizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF), která dnes vyšlav Ženevě.
Přes 2,6 miliardy lidí nemá
vyhovující hygienické podmínky a více než jedna miliarda lidí
pije nevhodnou vodu. Uvádí se to ve zprávě Světové zdravotnické
organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF), která dnes vyšla
v Ženevě.
WHO a UNICEF konstatovaly, že cíl zlepšit ve světě výrazně
hygienické podmínky a přístup k pitné vodě do roku 2015, který si
obě organizace stanovily v roce 1990, se plní pokud jde o
zajištění pitné vody. Pokud jde o hygienické podmínky, pak se
situace půl miliardy lidí, většinou na africkém venkově a v Asii,
nezlepšila tak, jak se počítalo.
Rozvojové země, zvláště v subsaharské Africe, jsou nejvíce
ohroženy důsledky nedostatečné hygieny, především nemocemi, které
nejvíce postihují děti. Podle UNICEF a WHO zemře na střevní
choroby ročně 1,8 osob, většinou dětí mladších pěti let.
Zpráva také upozorňuje na znepokojivé tendence urbanizace v
průmyslových zemích, kde v letech 1990 až 2002 poklesl o dvě
procenta počet lidí, kteří mají přístup k pitné vodě a dostatečné
hygienické podmínky. V bývalém Sovětském svazu má jen 83 procent
obyvatel přístup k dostatečnému hygienickému zařízení.
„Rostoucí rozdíly mezi bohatými a chudými v hygieně vedou
denně ke smrti 4000 dětí,“ řekla výkonná ředitelka UNICEF Carol
Bellamyová.
„Voda a hygiena patří k rozhodujícím prvkům veřejného
zdraví,“ řekl generální ředitel WHO I Čong-uk. „Uspokojit
tyto
potřeby znamená vyhrát hlavní bitvu proti velkému množství
nemocí,“ dodal.
Upozornil však na některé povzbudivé momenty. Cíle snížit do
roku 2015 na 800 milionů počet osob, které nemají přístup k pitné
vodě, bylo téměř dosaženo. V roce 1990 mělo přístup k pitné vodě
77 procent obyvatel světa, v roce 2002 to bylo již 83 procent.
Nejvýznamnějšího pokroku bylo dosaženo v Asii, zvláště v
Indii a Číně (71 až 84 procent). Naopak v Africe je situace velmi
rozdílná. V některých zemích se přístup k pitné vodě zlepšil o 50
procent (Angola, Čad, Tanzanie), ale v měřítku celého kontinentu
to bylo jen o devět procent a přístup k pitné vodě je tak
zajištěn z 58 procent.
Pokud jde o sanitární zařízení, pak demografický růst do
značné míry anuloval dosažený pokrok. V roce 1990 mělo 49 procent
obyvatel světa přístup k základním sanitárním zařízením. Dnes je
to 58 procent, což má daleko k cíli 75 procent v roce 2015.
Největšího pokroku bylo dosaženo v Asii, zejména v Číně (z 24
procent na 45 procent). V subsaharské Africe to je 36 procent,
tedy o čtyři procenta více než v roce 1990. Přístup k sanitárnímu
zařízení má 49 procent obyvatel třetího světa a 98 procent
obyvatel vyspělých zemí.
