Brzy to bude rok, co české podnikatelské skupiny EPH a PPF převzaly portfolio uhelných elektráren a lomů na východě Německa. Za symbolickou částku odkoupené uhelné elektrárny v Německu mají dle výroční zprávy PPF hodnotu 13 miliard korun.
S ročním odstupem to vypadá na výhodný obchod. Čeští byznysmeni Petr Kellner a Daniel Křetínský totiž za symbolická dvě eura (při započtení hotovosti za 780 milionů korun) koupili od švédského Vattenfallu aktiva, která podle nedávno zveřejněné výroční zprávy PPF mají hodnotu 508 milionů eur (13 miliard korun).
PPF jakožto poloviční vlastník německé energetické skupiny LEAG započetl do svých výsledků zisk 254 milionů eur. Tento výnos z přecenění nabytého majetku se postaral o jednu čtvrtinu z loňského zisku skupiny PPF ve výši 1,03 miliardy eur. Pro úplnost dodáváme, že formálně je vlastníkem jedné poloviny německé uhelné skupiny LEAG fond PPF Investments, reálně se však jedná o peníze Kellnerovy PPF, která zahrnuje loni získaná německá aktiva do svých konsolidovaných výsledků.
Německý manažer z Křetínského firmy věří na odklon od jádra
Možné vysvětlení cenového posunu lze nalézt na trhu s elektřinou. Švédským státem ovládaný koncern Vattenfall se s českými investory dohodl na prodeji německých uhelných aktiv loni v dubnu, kdy se jedna megawatthodina elektřiny obchodovala za 23 eur. Na konci loňského roku to bylo již 30 eur a v současnosti se celoroční pásmo prodává po 33 eurech.
Šéfové Vattenfallu se v době prodeje chlubili, že díky prodeji německých elektráren a hnědouhelných lomů sníží produkci skleníkových plynů o 60 milionů tun. Méně již zdůrazňovali finanční nevýhodnost obchodu. Vattenfall loni vykázal z tohoto prodeje účetní ztrátu přes 22 miliard švédských korun (62 miliard českých korun).
Podobně jako PPF by na transakci mohl vydělat také Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený Danielem Křetínským. Holding svou výroční zprávu za loňský rok ještě nezveřejnil, mělo by se tak stát v nejbližších týdnech.
Čtěte také:
