Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo hodně benevolentní novelu zákona, podle něhož se dělí veřejné zakázky
Kdysi to byl jeden z protikorupčních taháků vlády premiéra Petra Nečase.
Zákon o veřejných zakázkách, který určuje pravidla toku miliard ze státních zakázek pro soukromé firmy, se však nyní bude znovu měnit. Jeho tvůrce, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), chce uvolnit pravidla pro navyšování stavebních prací v již zahájených projektech. Končí také nařízení, podle něhož musely obce, kraje či ministerstva rušit výběrová řízení, pokud se jim přihlásil jen jeden zájemce. Změny vyplývají z věcného záměru zákona, který má týdeník Euro k dispozici.
Co ještě chytit do sítě?
Zákon o veřejných zakázkách je jedna z nejdůležitějších právních norem v Česku. A má také největší korupční potenciál. Postavil se podle něj tunel Blanka, budují se podle něj dálnice, nakupuje podle něj i armáda. Jen za letošní první čtvrtletí vypsal stát výběrová řízení za 53 miliard korun.
Asi největší pře panuje u zakázek malého rozsahu, které jsou co do frekvence nejčastěji využívány. Jde konkrétně o hranice, odkdy by na ně měl být větší dohled prostřednictvím zákona o veřejných zakázkách. U dodávek a služeb půjde podle návrhu MMR o dva miliony, u stavebních prací o šest milionů.
Včetně výjimek jde o zachování současného stavu, což se ale nezdá protikorupčním organizacím. „Limit by měl být níže, třeba na Slovensku se pohybuje kolem dvaceti třiceti tisíc eur. Podle nás by ty částky měly být poloviční oproti současným, tedy jeden a tři miliony,“ říká Martin Kameník ze sdružení Oživení.
Samo ministerstvo ve svém návrhu o snížení limitů také uvažovalo, nakonec od nápadu upustilo. Důvodem byla složitá administrativa, která by malé projekty zdržovala. „I s tím by se ale dalo pracovat, administrativa by mohla být jednodušší. Šlo by o to, aby zadavatelé třeba jen publikovali smlouvy a deklarovali, koho a jakým způsobem v rámci řízení oslovili,“ vysvětluje Kameník.
U stavebních zakázek může limit dokonce vyšplhat až na 50 milionů korun. „Vzhledem k tomu, že i zjednodušené podlimitní řízení je zákonem regulovaný proces, nelze předpokládat zásadní zvýšení korupčních rizik,“ tvrdí v návrhu zákona ministerstvo.
Firmy, které pro obce, kraje či ministerstva připravují veřejné zakázky, si zvýšení limitů pochvalují. „Zjednodušené podlimitní řízení je jedním z nejrychlejších nástrojů současného zadávání. Je rovněž velmi transparentní, protože se veškeré dokumenty, včetně vyloučení uchazeče a přidělení zakázky, uveřejňují na profilu zadavatele. Tato změna dle mého názoru povede ke zvýšení objemu vysoutěžených a zdárně uzavřených zakázek,“ míní Kateřina Koláčková, expertka na veřejné zakázky ze společnosti Otidea.
První nabídka platí Změnu navrhuje ministerstvo udělat i u přísného nařízení, podle kterého se výběrové řízení ruší, pokud přijde jen jedna nabídka.
Předchozí vláda pravidlo zavedla kvůli šití zakázek na míru pro předem vybrané firmy. I když se proti nařízení zvedla vlna odporu, někdejší ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský na něm trval.
Výtky adresovali zejména vědci a lékaři, protože nakupují specifické přístroje, které někdy vyrábí jen jedna firma. Ministerstvo jim argumentovalo ustanovením, podle něhož mohli výrobek koupit přímo, museli mít ale otestováno, že jej opravdu nikdo jiný nevyrábí. „Bylo to sporné. Setkávali jsme se například ve zdravotnictví s tím, že se do výběrového řízení přihlásila firma a proti ní soutěžila její dceřiná společnost, jen aby to na oko vypadalo jako soutěž. Pokud se ale pravidlo zruší, je důležitá důsledná kontrola ze strany ministerstva financí,“ podotýká Martin Kameník. Nyní nechává ministerstvo jen možnost, nikoli povinnost výběrové řízení s jednou došlou nabídkou zrušit.
Stavební ráj Jedním z horkých bodů návrhu zákona jsou takzvané vícepráce. Téma rezonuje například v kauze tunelu Blanka. Až dosud bylo možné během stavby zvýšit její cenu o 20 procent.
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje u takzvaných dodatečných stavebních prací a služeb zavést limit 50 procent bez možnosti jeho opakování.
„Limit 50 procent je nepřiměřeně vysoký.
Obávám se, že na tuto změnu u nás zatím nejsme připraveni. A že spíše povede ke zneužití a umělému navyšování konečných cen zakázek. Stavebnictví se stále potýká s problémem podhodnocených nabídek,“ domnívá se se Kateřina Koláčková.
Pochybnosti mají i tvůrci zákona. Ve zprávě uvádějí, že dodavatelé mohou úmyslně snižovat nabídkové ceny, aby uspěli ve výběrovém řízení, a následně se pak „na své“ dostanou vícepracemi. „Zadavatel, který má znalost veřejné zakázky, by však měl být schopen odhalit tuto nízkou cenu a případně pak nepřipustit její navyšování,“ uvádějí tvůrci zákona ve zprávě. Co ale dělat, pokud se zadavatel předem dohodne se stavební firmou a nízkou cenu nebude chtít odhalit, neříkají.
Slibují nicméně „přísné podmínky“, které bude muset firma splnit, pokud bude chtít vícepráce proplatit.
Se stavebnictvím souvisí i další sporný bod – změna běžící smlouvy bez nutnosti zahájení zadávacího řízení. U nestavebních zakázek se bude moci změnit smlouva o deset, u stavebních o 15 procent. Důvod změny nebude nikdo zkoumat, nesmí se jen změnit povaha veřejné zakázky. Ministerstvo v tomto benevolentním postupu uvažuje alespoň o tom, že v zákoně vyjmenuje podmínky, za kterých bude možné smlouvy měnit.
„Bylo by nicméně lepší nebýt v těchto bodech příliš benevolentní. Státní správa podle nás není v tak dobré kondici, aby stíhala vše ohlídat,“ míní Martin Kameník.
Návrh ministerstva alespoň vystupuje proti anonymním firmám. Má vzniknout samostatný zákon, který by anonymním společnostem se sídlem v Česku udělil zákaz účasti ve veřejných tendrech. U zahraničních firem by se vlastníci museli prokázat čestným prohlášením. Zákon má ulehčit i antimonopolnímu úřadu. Odvolání k němu se totiž stalo běžnou součástí tendrů, a to i u podlimitních zakázek.
Důvodem je to, že veřejných peněz je málo a firmy soupeří o každou zakázku. Nově by tak ÚOHS rozhodoval u podlimitních zakázek jen jednostupňově místo stávajících dvou instancí. U nadlimitních zakázek by se nic neměnilo, firmy by stejně tak mohly podávat odvolání u správních soudů.
Na přetížení si zástupci antimonopolního úřadu stěžují už několik let. Přijali sice zhruba stovku nových úředníků, stále to ale nestačí. Ministerstvo pro místní rozvoj také v minulosti uvažovalo, že omezí počet firem, které by vůbec mohly podávat stížnosti, nebo že vyjmenuje případy, kdy to vůbec nebude možné. Stávající řešení je zatím nejměkčí. l
Co se změní v zákoně o veřejných zakázkách • Limit pro použitelnost zjednodušeného řízení na stavební práce bude až 50 milionů korun. • Mimořádně nízkou nabízenou cenu budou muset posuzovat a případně odmítat sami zadavatelé zakázek. Původní žádosti o výpočet vzorcem neprošly. • Při jedné nabídce se nebude muset rušit výběrové řízení, možnost ale zůstane. • U dodatečných stavebních prací a služeb bude limit na vícepráce 50 procent z vysoutěžené ceny. • Cenu bude možné změnit v už běžících smlouvách, u stavebních prací až o 15 procent.
„Bylo by lepší nebýt příliš benevolentní. Státní správa podle nás není v tak dobré kondici, aby stíhala vše ohlídat,“ říká Martin Kameník z protikorupční organizace Oživení. Silný kvartál Údaje o veřejných zakázkách za první čtvrtletí 2014
1820 soutěží vypsaly veřejné instituce za dané období, je to o pětinu více než ve stejném čase v roce 2013.
53,5 miliardy Kč
je objem zakázek vyhlášených v prvním čtvrtletí.
42,3 procenta všech vypsaných zakázek, z pohledu finančního objemu dokonce 51 procent, představují výběrová řízení na stavební práce.
I zde je patrný nárůst. 25 procent činí propad českého stavebnictví od roku 2008 kvůli krizi a škrtům.
Má vzniknout samostatný zákon, který by anonymním společnostem se sídlem v Česku udělil zákaz účasti ve veřejných tendrech.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
