Vláda chce pomoci ekonomice z krize tím, že napumpuje peníze do všech tří institucí, které pomáhají firmám exportovat a získávat úvěry.
Je v silách této trojky rychle rozjet ekonomiku? Pokud nezačnou spolupracovat i komerční banky a pokud firmy nenajdou nové projekty a odbyt, tak jen stěží.
Stát je rozhodnut pomoci firmám, které se musí prát s následky krize. Prostřednictvím tří institucí, které vlastní či spoluvlastní, a sice Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), České exportní banky (ČEB) a pojišťovny EGAP chce exportérům zvýšit záruky k úvěrům a posílit státní úvěry. Z velké části to bude zkouška toho, zda banky na českém trhu začnou znovu půjčovat, a pak samotných firem.
Pokud totiž je pravda to, že banky omezují úvěry kvůli vyššímu riziku, záruky za úvěry od ČMZRB a pojištění od EGAP by měly jejich problém vyřešit. Ekonomika by se díky obnovenému úvěrování mohla opět rozebíhat. Pojištění a záruky od státních institucí by měly bankám bohatě stačit na to, aby i v době vyššího rizika mohly firmy úvěrovat bez toho, že by šly do nebezpečí nesplacení své pohledávky. Pokud by klient nebyl schopen splácet, banka by svoji pohledávku uspokojila prostřednictvím vystavené záruky či pojištění.
Pokud ovšem jsou rozhodnuty omezit poskytování úvěrů na českém trhu, pak tato pomoc bude k ničemu. Pak bude nutné se spolehnout pouze na úvěry, které bude poskytovat ČEB a následně pojišťovat EGAP, a na ty, které je schopna poskytnout ČMZRB v rámci jiných dvou svých programů – Progres a Start. V takovém případě by ale bylo nutné, aby ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem financí přehodnotily formy pomoci, a soustředily ji na poskytování úvěrů firmám. Komerční banky k půjčování totiž stěží donutí.
A pak je namístě další velká otázka – mohou ČEB a EGAP výrazně zasáhnout do českého úvěrového trhu? Vždyť ČEB poskytne ročně kolem 20 miliard úvěrů, a ani pro letošní rok přes avizované finanční posílení od státu nepočítá s nějakým horentním navýšením. A stejně tak EGAP. Práce obou institucí je během na delší trať, jeho tempo nelze znásobit z měsíce na měsíc. Pomoc státu firmám v krizi je jistě namístě, nelze ale od ní prostřednictvím těchto tří institucí čekat zázraky.
Vstřícnější kroky u pojištění, a to i menším firmám, nabídla již na počátku letošního roku pojišťovna EGAP. K posílení kapitálu ČEB dojde fakticky zhruba v polovině roku a záruční programy od ČMZRB na provozní financování malých a středních firem by měly startovat za pár dnů. Takže jasněji bychom měli mít už v druhé polovině letošního roku.
Co je ale zcela zásadní, to je situace v českých podnicích. Chtějí úvěry na zakázky, anebo potřebují peníze na mzdy? Jednoduše řečeno, mají životaschopné projekty, na které si mohou půjčit? Najdou nové trhy pro svůj odbyt? To je otázka, na kterou odpoví tento rok. I pokud by banky uklidněné státními zárukami chtěly půjčovat, možná nebude na co.
Výzva přijde do března
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman slíbil již loni v říjnu podpořit české firmy, které kvůli finanční krizi přicházejí o zakázky, a to právě přes tři své služebníky. Do Českomoravské záruční a rozvojové banky slíbil přesunout navíc jednu miliardu korun do programu Záruka na poskytování záruk pro provozní úvěry, které firmy žádají od komerčních bank. Ministerstvo průmyslu zatím termín výzvy pro provozní úvěry nesdělilo. Na polovinu února ohlásilo sice výzvu v programu Záruka, ovšem pro záruky na investiční úvěry, v polovině března pak výzvu v programu Progres, v němž firmy mohou získat podřízené úvěry na své projekty (podrobnosti v rozhovoru s generálním ředitelem ČMZRB). To nyní nejdůležitější – vyhlášení výzvy v rámci programu Záruka pro získání záruky na provozní úvěry – by mělo přijít do poloviny března.
Českomoravská záruční a rozvojová banka musela loni téměř půl roku čekat na to, až dostala svolení ministerstva průmyslu a obchodu na obnovení záručních programů na podporu malého a středního podnikání. Stalo se tak až v listopadu, přičemž peníze z něj firmy vyčerpaly už v první polovině roku a ČMZRB rychle přišla s návrhem přesunout do něj peníze určené na příští rok. Konkrétně M záruka, M záruka s příspěvkem a S záruka s příspěvkem byly pozastaveny v květnu, a zbytek, S záruka bez příspěvku, v červenci. O záruky mohou žádat podnikatelé z celé České republiky s výjimkou Prahy.
Posílí a posílí
Na menší a střední firmy se má začít více orientovat i Česká exportní banka. Letos a příští rok má postupně navýšit svůj základní kapitál celkem až o dvě miliardy korun, čímž by se zdvojnásobil. Jak potvrdil mluvčí ČEB Jan Stolár, ministerstvo financí již první navýšení o 950 milionů korun schválilo, státní rozpočet s ním počítá, a fakticky k němu dojde v druhém až třetím čtvrtletí tohoto roku. Další navýšení bude záviset na vývoji poptávky po financování exportu se státní podporou. Co bance umožní? Především navýšit limity maximálního objemu úvěru, který lze poskytnout jednomu klientovi, do jednoho státu nebo do vybraného odvětví. Ve státním rozpočtu byla rovněž navýšena státní záruka za závazky ze splácení zdrojů, které banka získá na finančních trzích, a to ze 49 na 61 miliard korun.
Exportní banka poskytne ročně zhruba za 20 miliard korun exportních úvěrů, a pro letošní rok počítá s obdobným objemem. „Naším cílem je poskytnout od letošního roku do roku 2011 celkem 70 miliard exportních úvěrů,“ potvrdil Stolár. Výrazné navýšení úvěrových zdrojů tedy banka nechystá, nicméně potvrdila, že má připraveny nové produkty určené pro menší a střední firmy. Od ledna současně vytvořila samostatný odbor, který se této skupině věnuje.
Současně Říman ohlásil, že ve státní pojišťovně EGAP dojde k navýšení pojistné kapacity ze 120 miliard na 150 miliard korun. Jak potvrdil mluvčí pojišťovny Vlastimil Nesrsta, navýšení loni v prosinci bylo schváleno. Současně EGAP už v listopadu v reakci na krizi dočasně zvýšila míru pojistného krytí rizik spojených s vývozními úvěry, akreditivy a bankovními zárukami vystavovanými v souvislosti s exportními kontrakty z 95 až na 99 procent, a v případech pojištění teritoriálních rizik u investic až na 100 procent. „V praxi to pro české vývozce a jejich banky znamená výrazné snížení rizikovosti vývozu a podstatnou úsporu nákladů spojených se zajištěním spoluúčasti, která nyní činí pouhé jedno procento nebo je dokonce nulová,“ říká Nesrsta. Zvýšení pojistného krytí vývozních úvěrů a bankovních záruk bude platit zatím do konce roku 2009.
NERV: Dejme víc
Podle Národní ekonomické rady vlády není výše pomoci firmám, kterou stát slíbil poskytnout přes obě banky a pojišťovnu, dostatečná. Její členové se na tom shodli na jednání minulý týden. „Tato pomoc nestačí. Je nutné ji zopakovat, a to ve větším rozsahu,“ prohlásil po jednání NERV Jiří Rusnok, jeden z jejích deseti členů.
Stejného názoru je i generální ředitel ČMZRB Ladislav Macka. „Jedna miliarda na záruky za provozní úvěry na rozhýbání ekonomiky stačit nebude. Záruky za celkem jednu miliardu korun mohou pokrýt úvěry v objemu kolem šesti až osmi miliard korun,“ uvedl Macka. Navýšit objem záruk za provozní úvěry je podle něj cesta správným směrem, protože podniky nyní potřebují cash flow na udržení výroby, jestliže banky bez vyššího zajištění nejsou ochotny jim půjčovat. Naopak počkat by nyní podle něj měly záruky na investiční úvěry, které budou aktuální spíš příští rok, až se ekonomika trochu rozhýbe. I on ale připomíná, že žádná záruka nemůže nahradit kvalitní podnikatelský projekt a zajištěný odbyt.
Lze zajít dál?
Jaký názor mají na vyšší finanční pomoc státu obě další instituce, tedy EGAP a Česká exportní banka? Směřují doporučení ze strany národní ekonomické rady dát větší podporu třem státním služebníkům správným směrem? Co si myslí o tom, kam až by mohl EGAP co do své kapacity jít, její generální ředitel Pavol Parízek? „To je velmi složitá otázka, kolik jsme schopni za rok pojistit rizik. Rekordního výsledku jsme dosáhli v roce 2007, kdy jsme pojistili vývozní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu 50 miliard korun. Ale to se zcela výjimečně sešla finalizace celé řady rozsáhlých vývozních projektů, které se připravovaly řadu let. Dobrý obchodní výsledek je také za loňský rok – 43 miliard korun,“ říká Parízek.
Pojistná kapacita je výše, do které se mohou vyšplhat závazky EGAP z pojištění se státní podporou, aby ještě byly garantovány státním rozpočtem. Míru naplnění pojistné kapacity vyjadřuje pojistná angažovanost, což je velmi zjednodušeně součet všech „živých“ rizik v účetních knihách EGAP. „Pojistná angažovanost se neustále mění tak, jak přijímáme nová rizika a současně je odepisujeme v závislosti na splácení vývozních úvěrů zahraničními dlužníky. Asi bychom se dostali do problémů s pojistnou kapacitou, kdybychom měli letos pojistit úvěry třeba za více než 100 miliard korun. V situaci, kdy se ovšem vývozní kontrakty v důsledku krize nebudou uzavírat právě snadno, je něco takového jen těžko představitelné,“ říká Parízek, který byl generálním ředitelem EGAP od roku 1992. Jak dodává, další případné zvýšení pojistné kapacity nicméně nevyžaduje žádné rozpočtové výdaje a v případě potřeby je možné její hranici posunout dál. Jde totiž nikoliv přímo o výdaj státního rozpočtu, nýbrž o vystavenou garanci. Pavol Parízek minulý týden na svou funkci rezignoval a jeho nástupcem se má stát Karel Pleva z konzultantské firmy A. T. Kearney.
Chce to čas
Ani Česká exportní banka zatím neplánuje nějaké výrazné navýšení objemu poskytovaných úvěrů. Důvod je zřejmý – navýšení základního kapitálu banky, ke kterému fakticky dojde až v druhé polovině roku, se letos stěží efektivně projeví. Nové produkty, které banka připravila pro malé a střední firmy, se teprve rozjíždějí. Navíc tato vlastně zcela nová skupina (ČEB se dosud věnovala především podpoře exportu velkých firem) si musí teprve najít nové trhy namísto těch stagnujících. Navíc obecně lze očekávat, že absolutní čísla exportu půjdou spíš dolů.
„Česká exportní banka nikdy neaspirovala a nebude aspirovat na monopolní postavení ve financování českého vývozu, úzce spolupracuje a bude spolupracovat s komerční sférou na základě syndikací a kofinancování, poskytováním refinačních úvěrů či v budoucím systému vyrovnávání úrokových rozdílů. Rozsah obchodních případů financovaných exportní bankou bude vždy nejméně o řád nižší než objem českého exportu,“ upozorňuje mluvčí Jan Stolár. Nicméně může ČEB v případě potřeby posílit? „Kapacitu ČEB i EGAP může stát regulovat podle potřeb a očekávání, které do obou institucí vkládá, i prostřednictvím jejich finančního vybavení. Jejich hospodaření stát jako jediný akcionář řídí a může proto flexibilně rozhodovat o jejich případném personálním a jiném posílení,“ říká Stolár.
Zájem o služby ČEB v každém případě je. Vyšší zájem banka registruje od menších a středních firem. „ Jen během letošního ledna se na nás vývozci obrátili s žádostí o financování obchodních případů v úhrnné hodnotě 5,4 miliardy korun. Prakticky u celého tohoto objemu se jedná o vývoz do zemí SNS a hlavně Ruské federace. V meziročním srovnání ke konci ledna 2008 a 2009 se objem rozpracovaných obchodních případů ČEB zvýšil z 69 na 85 miliard korun,“ říká Stolár.
Pro menší a střední firmy chystají exportní banka spolu s ČMZRB a s EGAP nový společný produkt. Světlo světa by měl spatřit co nejdříve. „Hodláme pokrýt námi dosud poměrně opomíjenou oblast, a to financování malých a středních firem, které bychom mohli označit jako nepřímé vývozce,“ říká mluvčí banky Jan Stolár. Jde podle něj o velmi početnou skupinu českých firem, které jsou dodavateli pro větší exportéry. „Smyslem naší spolupráce má být zajistit, aby tito subdodavatelé měli možnost získat úvěr na výrobu. Na tyto účely jsme připraveni vyčlenit část záruk na provozní úvěry z programu Záruka, který bude otevřen v březnu,“ vysvětluje generální ředitel ČMZRB.
Oč v tomto novém produktu půjde? Všechny tři státní instituce vlastně budou svým vstupem garantovat komerční bance její rizika při financování firmy, a tím ji budou motivovat, aby úvěrovala provoz a investice malých a středních firem.
ČEB a EGAP rovněž spolu s ministerstvy průmyslu a financí připravují návrh na novelu, která by měla odstranit některá zbytečná administrativní omezení a prohloubit státní podporu vývozu. Jde především o dvě věci. Jednou z nich je rozšíření možnosti pojišťovat vývozní úvěry pro dceřiné společnosti českých podniků sídlící v zahraničí. Dosud je totiž státní podpora omezena na podniky se sídlem v České republice. „EGAP tak reflektuje mezinárodní trend přechodu z principu podpory vývozu národního původu na podporu vývozu v národním zájmu,“ vysvětluje Nesrsta.
Spolu s komerčními bankami
Druhou důležitou součástí novely je úprava, která umožní, aby exportní úvěry s dotací úroků poskytovaly i komerční banky, nikoliv pouze ČEB. „Jde o systém dorovnávání úrokových rozdílů komerčním bankám tak, aby tyto banky mohly přímo poskytovat dlouhodobé vývozní úvěry s fixní úrokovou sazbou,“ vysvětluje Stolár.
Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s rezortem financí již loni navrhly, aby je mohly za stejných podmínek poskytovat i komerční banky. „Do konce roku by měla jít příslušná novela do vlády, v polovině příštího roku by banky mohly začít úvěry poskytovat,“ uvedl loni v říjnu ministr Říman. Realitou ale zřejmě bude až konec roku. „Novela ještě musí projít schvalovacím řízením, očekávám, že by měla vstoupit v platnost až koncem letošního roku,“ uvedl nový šéf České bankovní asociace Josef Tauber.
Jak by nový model exportního financování mohl fungovat? Dnes získávají firmy státem dotované, tedy úrokově zvýhodněné úvěry především od ČEB. Tento systém státní podpory by měl být doplněn o model dorovnávání úrokových rozdílů. To by znamenalo, že zvýhodněné úvěry začnou poskytovat i běžné komerční banky, jimž vybraný administrátor dorovná rozdíl v úrocích, za které by exportní úvěry poskytovaly, a za něž by finanční zdroje získávaly na trhu.
V malé míře existuje něco podobného už nyní. Komerční banky totiž mohou poskytovat klientům zvýhodněné exportní úvěry, a to přes refinanční služby od ČEB. Poskytnutý úvěr se zvýhodněnou sazbou jim tedy exportní banka vlastně přefinancuje. Od roku 1996 poskytla bankám na těchto refinančních službách téměř 15 miliard korun. Pro srovnání – celkem banka profinancovala exportní úvěry v hodnotě přes 200 miliard korun.
Dorovnání úrokových rozdílů je systém, který je v současnosti deklarován ve většině zemí Evropské unie. Je založen na tom, že komerční banky poskytují exportní úvěry za sazbu stanovenou na takzvané bázi CIRR. Stát jim z rozpočtu v pravidelných, zpravidla šestiměsíčních intervalech, vyplácí rozdíl mezi náklady na získání zdrojů na peněžním trhu zvýšenými o určitou marži a sazbou stanovenou na bázi CIRR, za kterou byl poskytnut exportní úvěr. Pokud je tento rozdíl v některém období záporný, poskytovatel úvěru naopak rozdíl do rozpočtu odvede.
To znamená, že po celou dobu úvěrového vztahu příjemce úvěru hradí pevnou, státem intervenovanou úrokovou sazbu. Také marže poskytovatele úvěru se po celý čas nemění. CIRR je pevně určená sazba, kterou pravidelně stanovuje OECD. Jedná se vlastně o limit pro maximální státní podporu exportního financování, nejnižší úrokovou sazbu, za niž mohou banky takový úvěr poskytnout. OECD ji stanovuje k 15. dni každého měsíce, a to v celkem patnácti světových měnách.
Výhodou zavedení nového systému je skutečnost, že banky by si finanční zdroje na tyto úvěry opatřovaly samy. Nebylo by tedy nutné dále zvyšovat objem záruky státu na obstarání finančních zdrojů České exportní banky. Stát by pouze vypořádával s poskytovateli exportního úvěru z rozpočtu úrokové rozdíly, nevstupoval by vůči komerčním bankám do úvěrového rizika. Podle názoru komerčních bank je administrace úrokového dorovnání poměrně jednoduchá, nenáročná na finanční zdroje a personální kapacity. Dělat by ji měla velmi pravděpodobně Česká exportní banka.
