Začal další soud, který by měl rozhodnout o pohledávce za zeměmi bývalé Jugoslávie
Složité vypořádávání pohledávky Česka za zeměmi bývalé Jugoslávie ve výši 3,6 miliardy korun včetně úroků vstoupilo do další fáze. Na začátku dubna začal soud, který by měl rozhodnout o náhradě škody pro společnost Raffels. Firma zažalovala ministerstvo financí s tím, že jí pětasedmdesát procent dluhu patří. Se stejným požadavkem už přitom v roce 2008 neuspěla ve švýcarském Herisau, kde se jí na státu nepodařilo vysoudit 13 milionů dolarů plus úroky.
Nyní se o totéž pokouší u Obvodního soudu pro Prahu 1. „Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu nebude ministerstvo v tuto chvíli sdělovat podrobnosti o případných jednáních se společnostmi Raffels AG či Rondex Finance. Nadále zvažujeme různé varianty dalšího postupu,“ tvrdí za ministerstvo financí (MF) Jakub Vintrlík z odboru komunikace. Raffels nyní musí doplnit svou žalobu, další jednání soud nařídil na červen.
TAJEMNÝ HRABAL
Řešení dluhu za zeměmi bývalé Jugoslávie se z českých zahraničních pohledávek řadí k těm nejkomplikovanějším. Důvodem je hlavně to, že v kauze figurují společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou, které se do vymáhání aktivně zapojily a jimž někdejší politická garnitura vycházela nadstandardně vstříc. Řeč je o společnostech Raffels a Rondex Finance. První je registrovaná ve Švýcarsku, druhá na Britských Panenských ostrovech.
Jako majitel společnosti Raffels AG je uveden Bohumír Hrabal, podle informací týdeníku Euro ale na ministerstvu financí vyjednával za obě společnosti.
V roce 1999 se společnost Raffels dohodla s resortem financí, že pomůže zprostředkovat likvidaci celé jugoslávské pohledávky. O rok později přivedla firmu Rondex Finance, která velmi výhodně koupila čtvrtinu dluhu. Pohledávka v hodnotě 600 milionů korun ji přišla na 12,7 milionu korun. Krátce po prodeji si pak společnost Raffels s ministerstvem financí domluvila opci na prodej zbytku dluhu, o který - jak tvrdí - projevila v roce 2003 zájem ve faxové zprávě. Další jednání se však neuskutečnilo. V roce 2008 podala u soudu v Herisau ve Švýcarsku žalobu, kde tvrdila, že zbylá část dluhu je její. Soud její požadavky zamítl a v roce 2013 musela firma zaplatit náklady řízení ve výši 296,7 tisíce švýcarských franků (v přepočtu zhruba 6,2 milionu korun).
VYJEDNÁVÁME
Obě společnosti začaly s ministerstvem financí spolupracovat v době, kdy vládl sociálnědemokratický kabinet Miloše Zemana a na ministerstvu financí Iva Svobodu vystřídal Pavel Mertlík. Zahraniční pohledávky spadaly pod Jana Mládka, který teď šéfuje resortu průmyslu a obchodu. Ministr tvrdí, že vše včetně vyjednávání o prodeji měl na starost jeho podřízený, někdejší šéf odboru mezinárodních finančních vztahů MF Aleš Šatánek, kterého odvolal krátce po prodeji zmiňované čtvrtiny dluhu.
Navzdory právním komplikacím se ministerstvo financí snaží se zeměmi bývalé Jugoslávie záležitost řešit. „Nadále probíhají jednání se Srbskem. To je ochotno o své části dluhu jednat separátně s Českem a Slovenskem i přes skutečnosti, že dluh dosud nebyl formálně odsouhlasen a rozdělen mezi nástupnické státy,“ říká Vintrlík. „K obdobnému postupu je připravena Černá Hora, která však čeká na výsledky jednání Srbska. Ostatní nástupnické státy prozatím setrvávají na svých pozicích s odkazem na nutnost formálního rozdělení dluhu,“ dodává.
Jugoslávský dluh patří spolu s kubánskou a súdánskou pohledávkou k největším položkám zahraničních pohledávek Česka. Celkem státy dluží Česku na úvěrech a ostatních pohledávkách šestadvacet miliard korun. Dlouhodobě se ale tyto finanční závazky nedaří vymáhat.
Zatímco v roce 2009 úředníci ministerstva financí získali půl miliardy, v roce 2012 bylo splaceno jen 176 milionů a loni šlo o 176,8 milionu korun, jak aktuálně ministerstvo uvedlo. Celkový stav pohledávek České republiky se posledních pět let nijak výrazně nemění.
O autorovi| Petra Pelantová * pelantova@mf.cz
