Menu Zavřít

Zanzibar, Hvar či Maledivy. Bohatí Češi investují do turistiky pro radost i pro peníze

1. 7. 2018
Autor: Profimedia.cz

Cestovní ruch už dávno přitahuje pozornost a peníze českých miliardářů. Nějakou investici do hotelových resortů, restaurací a turistických atrakcí má skoro každý z nich ve svém portfoliu. Často je to spíše pro radost, jakou si udělal Jiří Šmejc na Maledivách, jindy je to tvrdý byznys, jako v případě Radovana Vítka a jeho investic ve Švýcarsku.

Právě třetí nejbohatší Čech způsobil letos ve Švýcarsku pořádný poprask, když nechal před koncem zimy za ideálního lyžařského počasí zastavit vleky a lanovky v mondénním zimním středisku Crans-Montana, protože mu obec nepřispěla na jejich provoz dohodnutými osmi sty tisíci švýcarských franků. Švýcarský tisk ten krok nazval šokem a brutálním jednáním nájezdníka z Východu, na místní radní to ale každopádně fungovalo. Zaplatili a za pár dní se už zase lyžovalo.

Pro Vítka je přitom Crans-Montana srdeční záležitostí, jezdí tam už dlouhá léta. Za tu dobu si pořídil nejen provozovatele vleků a lanovek Aminona, ale také řadu restaurací, ovládá většinu parkovišť a staví obří komplex s dvěma hotely a 150 apartmány, s kongresovým centrem, lázněmi i obchody. Původní investice čtyřiceti milionů švýcarských franků do lanovek tak narostla téměř k miliardě franků a zřejmě ještě není u konce. Ziskovost investic v Crans-Montaně Vítek nezveřejňuje, nicméně prodělávat zjevně nechce, jak napovídá jeho projevené přesvědčení, že švýcarský komunál musí z hlediska jeho potřeb fungovat stejně dobře jako místní hodinky.

Dejčmarův ostrov koření

Středem pozornosti českých miliardářů se v posledních letech stal ostrov Zanzibar (svahilsky Unguja) v Indickém oceánu. Letos se tu po téměř třech letech příprav otevřel již třetí hotelový resort s českými kořeny.


Švýcaři zuří: Vítek zničil sen o olympiádě, vyvlastněte ho

 Zavřená lanovka, ilustrační foto


Pětihvězdičkový komplex Zuri na severu ostrova vlastní společníci investiční skupiny RSJ v čele s Václavem Dejčmarem. Zuri znamená ve svahilštině „krásný“, a tomu odpovídá i hodnota investice do areálu. Tahle radost přišla české byznysmeny z RSJ na téměř miliardu korun. Tvoří ji 55 bungalovů a vil, tři restaurace, čtyři bary, wellness, bylinková zahrada a soukromá pláž. „Naše několik stovek metrů dlouhá pláž je jednou z nejkrásnějších, jaké jsem v životě viděl. Nejde jen o bílý písek a neuvěřitelnou tyrkysovou barvu Indického oceánu, ale také o způsob života místních obyvatel, který se nese na vlně nekonečné radosti a optimismu,“ říká obdivně Václav Dejčmar, který proslul mimo jiné investicemi do pražského centra moderního umění DOX nebo modelingové agentury Czechoslovak Models.

„Na rozdíl od mnoha jiných pláží na Zanzibaru, které se drasticky proměňují během dne a kde kvůli ustupujícímu moři musíte často urazit i 500 metrů, abyste si při odlivu mohli zaplavat, pláž Zuri je v každé chvíli perfektní,“ popisuje Dejčmar. Vzhledem k poloze na rovníku tu všechny barvy působí výrazněji a sytěji.

Cena za nejdražší vilu v Zuri se v hlavní sezoně vyšplhá na čtyři tisíce dolarů za noc

Areál navrhli architekti Jestico + Whiles, kteří podle oficiálních propagačních materiálů „elegantně skloubili požadavky turismu 21. století s architekturou šetrnou k životnímu prostředí a původní atmosférou zanzibarských ostrovů“.

V Zuri na vás rozhodně nečeká standardní evropské hotelové vybavení. Vše je lokální. Ručně vyřezávané dveře, malby místní umělkyně na zdech a zdejší materiály, se kterými při nákladné výstavbě resortu pracovalo až 300 tamních pracovníků. Na ostrově se mísí chutě všech národností, jež zde v minulosti zanechaly své stopy. To nejlepší z oblasti Indického oceánu proto můžete ochutnat v některé ze tří restaurací a čtyř barů, spojujících kulinářské umění evropské, africké, arabské a indické kuchyně.

Pokoje na léto už jsou obsazené, první volný je k mání až v září, a to za 345 dolarů za noc. Ale cena za nejdražší vilu se v hlavní sezoně vyšplhá na čtyři tisíce dolarů za noc. Všichni hosté mají navíc k dispozici 32 metrů dlouhý „nekonečný“ bazén a čtrnáctihektarový tropický park.


Jak vypadá bydlení za víc než půl miliardy? Podívejte se

Žijte jako hollywoodská filmová hvězda ve vile za 37 milionů dolarů.


Dejčmar se rozhodl vybudovat tento zanzibarský ráj poté, co za ním přišel cestovatel, horolezec a fotograf Rudolf Švaříček. Právě on ho upozornil, že jedna z nejkrásnějších pláží na světě je zrovna na prodej. A tak se někdy v roce 2010 Dejčmar na Zanzibar vypravil a pláž se společníky koupil. Původně u ní chtěli postavit jen pár bungalovů, ale postupně přikoupili i množství okolních pozemků. Z pouhých pár bungalovů se tak stal prvotřídní luxusní resort s různými kategoriemi ubytování.

Společníci z RSJ ale nechtěli stavět jen luxus za ostnatým drátem, nijak nenavazující na okolní prostředí. „Naše záměry zde na ostrově jsou dlouhodobé a proto věříme, že je nutné podporovat místní komunitu,“ vysvětluje Dejčmar. Školu v nedaleké vesnici proto vybavili počítači a založili tam nový studijní program, kde se děti učí angličtinu, matematiku a další předměty. Současně se místní obyvatele snaží naučit, jak správně nakládat s odpadem nebo co dělat pro ochranu korálových útesů.

Zuri je už třetím českým hotelovým resortem na Zanzibaru. Prvním byl Tulia Zanzibar Unique Beach Resort, který vlastní dvojice majitelů, podnikatelé Radek Vopelka a Jaroslav Škodák.

V prosinci 2016 pak otevřel resort White Paradise Zanzibar podnikatele Jiřího Tlapáka z Ronova nad Doubravou. V Česku provozuje telekomunikační firmu Tlapnet, která se zabývá poskytováním připojení k internetu.

Šmejcův ráj

Jedním z těch, kteří investovali opravdu hodně do hotelového byznysu v zahraničí je miliardář Jiří Šmejc. Ten si poté, co jej vyplatil Petr Kellner z PPF 12 miliardami, začal plnit sen o vlastním ráji na ostrově. Když vyjdeme z toho, že čtvrtinový podíl svého resortu Velaa Private Island na Maledivách prodal loni dalšímu miliardářovi Danielu Křetínskému za 1,2 miliardy, hodnota Šmejcovy investice by se mohla šplhat k pěti miliardám korun. Šmejc postavil 45 vil, z nichž některé jsou na molech v oceánu, jiné na pláži, zatímco střed ostrova ve tvaru želvy slouží jako zázemí s čističkami, generátory, odsolovačkami a drtičkami odpadů.

Šmejc si vysnil ostrov, kde nepotká žádného blba a resort bude „Crème de la Crème“

Stavba nebyla úplně jednoduchá, protože nakonec musel na 12 hodin letu vzdálený ostrov povolat domácí firmy - ty domorodé prostě nezafungovaly. A tak není divu, že o návratnosti investice nikdy nechtěl příliš hovořit. Ostrov je jeho srdeční záležitostí, jeho prodej připouštěl jen někomu, u koho bude mít jistotu, že mu dílo nepokazí. Resort nakonec vznikl pod taktovkou architekta Petra Koláře, se kterým Šmejc spolupracuje i v Česku, a který na Maledivách strávil dva roky. Zkoušel i tamního architekta, ale vyměnil ho, protože přišel na schůzku s tříhodinovým zpožděním a zdůvodněním, že na Maledivách se lidé nestresují.

Ostrovy si Šmejc, který dlouho řídil Kellnerův byznys v Rusku, zamiloval, když tam trávil dovolenou. V roce 2011 si jeden z ostrovů pronajal na padesát let. Rostlo na něm jen pár melounů, i palmy musel dovézt. Vysnil si ostrov, kde nepotká žádného blba a resort bude „Crème de la Crème“. Uznal, že to první se realisticky zařídit nedá, a jestli je skutečně nejlepší, se posuzuje těžko. Něco o tom může vypovídat cena, která bývá obvykle jedním z atributů luxusu. Soudě podle internetu se dá desetidenní dovolená na Velaa pořídit zhruba za částku kolem 250 tisíc na osobu. Pro rodinu se dvěma dětmi tedy milion.
S polopenzí.

Chorvatsko navždy

Pro většinu Čechů je stále synonymem pro dovolenou u moře Chorvatsko, a tak se nelze divit, že i k Jadranu tečou od Vltavy slušné peníze. A nejde ani náhodou jen o známé chalupy Romana Janouška a jeho kamarádů v Zadaru. Masová turistika vydělává, a tak v Chorvatsku investoval i v úvodu zmíněný Radovan Vítek.


Přepych v Dalmácii: miliardář Vítek investuje v Chorvatsku půl miliardy

 Hotel Amfora na Hvaru patří do portfolia CPI Radovana Vítka


Jeho firma CPI před dvěma roky získala zbytkový třetinový podíl chorvatské vlády v hotelové skupině Suncani Hvar za zhruba půl miliardy korun. V té době CPI již vlastnila zhruba 62 procent akcií této společnosti. Sedm hotelů na ostrově Hvar má nyní projít rozsáhlými rekonstrukcemi, které vyjdou na další půlmiliardu.

Spoluvlastníkem této skupiny byly nějaký čas také společnosti z česko-slovenské skupiny J&T, která v chorvatském turistickém ruchu má své vlastní zájmy podpořené i tím, že v zemi aktivně působí pobočka J&T Banky. Firmy spojené se skupinou ovládly například resort Zelena Punta na poloostrově Ugljan či hotel Plat u Dubrovníku.

Součástí skupiny J&T je společnost TMR Igora Rattaje, pro niž je cestovní ruch core byznys. Vlastní hotely a lyžařská střediska v Tatrách, provozuje lyžařský areál ve Špindlerově Mlýně a čerstvě v Liberci a dlouhodobě usiluje o vstup do významného alpského střediska v Rakousku, či Německu. Naposledy byl v jednání Nassfeldu na jihu Korutan.

Přečtěte si také:

Nejčastější chyby řidičů při cestě do Chorvatska. Děláte je také?

10 nejhorších letišť na světě. Podívejte se, odkud pravděpodobně neodletíte včas

Jak snížit karbonovou stopu: poplatek za čisté svědomí pasažéři ignorují

Jak si žije a za co utrácí Mark Zuckerberg

Berete víc než 40 tisíc měsíčně? Patříte k 1 procentu nejbohatších lidí na světě

FIN25

15 důvodů, proč ještě nejste bohatí. A nejspíš ani nebudete

Superjachty aneb Tři důvody proč konečně zbohatnout


  • Našli jste v článku chybu?