Projektu krizového volání hrozí, že ho místo EU zaplatí daňoví poplatníci
Nová tísňová linka 112 by měla efektivněji chránit životy a majetek. Díky zbrusu novému systému mají být dokonale propojeni hasiči, zdravotničtí záchranáři a ochránci zákona. Systém by měl umožnit přesné určení polohy zasahujících vozidel, rychleji a lépe koordinovat veškeré záchranné práce. Na záměru za dvě miliardy
korun, z nichž má 85 procent uhradit Evropská unie, se chce podílet spousta dodavatelů. Jenže systém vzniká chaoticky, výběrová řízení nejsou nastavena tak, aby byla v souladu se zákonem. Hrozí časový skluz, a tím nebezpečí, že peníze z eurofondů nemusejí přijít.
Krach, nebo zázrak?
Systém linky 112 má mít čtyři pilíře – Národní informační systém integrovaného záchranného systému a vlastní standardizované krajské projekty, jež vytvářejí hasiči. Obdobné centrály budují policisté a krajské záchranky. Ovšem už v koncepci budování celé „stavby“ je značný nepořádek. Zatímco hasiči si zvolili jako partnera – soutěžitele požadovaného hardwaru a softwaru – specializovanou dceřinou firmu České pošty, jíž je Česká pošta, odštěpný závod, Policejní prezidium ČR si vypisuje výběrové řízení samo. Aby byl zmatek úplný, záchranky budou poptávat potřebný sortiment jednotlivě po krajích.
Místo toho, aby nejprve vznikl zastřešující národní systém a podle jeho nastavení hardwarových a softwarových potřeb se dobudoval 112 tady a teď Na linku 112 mohou v současnosti volat především lidé, kteří potřebují pomoc hasičů. 112 je univerzální tísňovou linkou, jejímž prostřednictvím je možné dovolat se policie nebo zdravotnické záchranné služby. Její technologie umožňuje identifikovat místo, kde se volající nachází. Také šance dovolat se z mobilního telefonu na tísňovou linku 112 je ve srovnání například s číslem 155 větší. Na 112 se na jako jedinou tísňovou linku lze dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora. Nový systém by měl výrazně zefektivnit příjem tísňového volání, především rychlou výměnu informací, přesnou lokalizaci jednotek a prostředků vyslaných na místo události.
až do posledního kabelu směrem dolů na lokální operační střediska, rozjíždí se tak soukolí výběrových řízení, u něhož není jasné, zda skončí do konce roku 2014, na kterém trvá Evropská unie a kdy má být systém v provozu.
„Tento projekt patří mezi ty, kvůli kterým jsem se rozhodl odejít ze státní správy. Nikdo nechce převzít odpovědnost a rozhodovat. Tento projekt podle mě už předem zkrachoval. A to kvůli osobním animozitám a nízkému intelektu některých lidí, kteří jej řeší,“ říká bývalý náměstek ministra vnitra Radek Šmerda, pod něhož IT zakázky v resortu spadaly.
Za největší problém považuje skutečnost, že Policejní prezidium odmítlo – na rozdíl od hasičů – využít pro nákup techniky a softwaru systémového integrátora – specializovaný závod České pošty, na jehož optických kabelech a systému spojení bude záchranný systém ve finále provozován.
Tomuto modelu dal zelenou jak antimonopolní úřad, tak vláda, které Šmerda model budování záchranného systému loni v březnu předkládal. Navíc bylo řešení přes poštu předjednáno s Evropskou komisí. Především kvůli solitérnímu chování Policejního prezidia je ale všechno jinak: neúspěšní uchazeči v policií vypsaném výběrovém řízení se mohou proti výsledkům odvolávat do aleluja a ohrozit finiš a spuštění systému. Stejně jako čerpání dotací z evropských fondů. „Lidé mohli reálně vidět, že se něco zlepšilo. Vždyť o co jiného než o ochranu zdraví a majetku má jít. Jenže kvůli debilitě, a to je medicínský termín, některých bývalých funkcionářů Policejního prezidia bych považoval za zázrak, kdyby projekt dopadl dobře a byl skutečně kofinancován z evropských peněz,“ zlobí se bývalý Kubiceho náměstek.
Kdo vyhraje?
Problém nespočívá jenom v odvěké rivalitě mezi hasiči a policisty. Roli nejspíš sehrávají také jisté dílčí zájmy. Nebýt jich, celý záměr mohl být podle Šmerdy výrazně levnější, mohl stát zhruba tři čtvrtě miliardy korun.
V bezpečnostních kruzích se už nějaký čas proslýchá, že policejní část systému byla nastavována tak, aby se dodavateli mohly stát firmy Komcentra a HP. Komcentra se v minulosti podílela na soustavě rádiového spojení bezpečnostních složek, budovala operační střediska Integrovaného záchranného systému. Policii, hasiče a záchranky má uvedeny ve svých referencích na internetových stránkách. „S politováním vám musím sdělit, že nejsem oprávněna podobné informace sdělovat,“ zareagovala na dotaz na linku 112 jednatelka firmy Anna Rydvalová. Mlží rovněž HP.
„Naše společnost má velmi pokrokové řešení konvergované infrastrukury, kterou nabízí zákazníkům ze soukromého sektoru i státní správy. K jednotlivým zakázkám či probíhajícím výběrovým řízením se nevyjadřujeme,“ uvedl mluvčí Karel Taschner. IT komunita tvrdí, že HP má o policejní zakázku eminentní zájem.
Důležité je, co vlastně budou chtít policie a záchranky nakupovat. Pokud bude hardware a software dodávat několik firem, budou tyto produkty kompatibilní? Problematická bude integrace několika desítek dodavatelských smluv. Krajů, které budou poptávat počítače, serverovny, ústředny a další produkty, je čtrnáct.
Otazníky vyvolávají i zakázky, jež by měl pořizovat odštěpný závod pošty. Podle firem, které mají o obchod zájem, má prý přednost společnost Cisco Systems. Zájem o kontrakty má přitom několik společností, z nichž některé se podílely na stávajícím systému krizového spojení – Alcatel Lucent, ATS Telcom, Autocont, Huawei, ICZ, Tesla, Telefónica, Vítkovice IT Solutions. Není proto vyloučeno, že se budování systému na nějaký čas zasekne u antimonopolního úřadu.
Roztříštěné zakázky Projekt linky 112 vznikl před osmi roky, kdy se tvořily kapitoly pro čerpání eurodotací.
„Na všechno byly udělány složité analytické materiály, ve kterých se identifikovaly komplikace, tak abychom problémová místa dokázali vyřešit novými technologiemi. Základní cíle jsou zlepšení služeb občanům, zkrátit časy zásahů. Každý projekt sestává z několika veřejných zakázek,“ vysvětluje šéf odboru operačního řízení z ředitelství hasičského záchranného sboru Luděk Prudil. Jde o nákup softwaru a hardwaru, stavební úpravy, pořízení nábytku, modifikace analogového rádiového systému. „Řada tendrů je dávno hotových, zboží dodáno, prostory připravené.
U krajských projektů jsou zatím zaplaceny faktury za 34 milionů,“ vypočítává Prudil.
Policie vypsala tendr koncem března.
„Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 52 subjektů, o další informace požádalo sedm uchazečů, konkrétní místa si prohlédlo pět zájemců,“ popisuje zástupce ředitele správy logistického zabezpečení Policejního prezidia Stanislav Loskot. Policie poptává takzvaného systémového integrátora, tedy firmu, která dodá vše od stolů po poslední obrazovku. Mohla však využít, jako hasiči, odštěpného závodu pošty, čímž by výrazně klesly celkové výdaje. Ba co víc, systém mohl být jednotný. „Děláme spousty věcí pro ministerstvo vnitra. Chceme být systémovým integrátorem, mít vlastní lidi na analýzy, projekty, testování. Pak zajistíme nákup databázových systémů, hardwaru. Hardware a software se bude pořizovat až po precizování požadavků,“ říká ředitel projektů odštěpného závodu pošty František Štefan.
Tři v jednom
V grafice nejsou uvedeny náklady na budování systému v Praze. Ten nemůže být spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie. Zdroj: MVČR
Národní informační systém integrovaného záchranného systému
Krajské standardizované projekty hasičských záchranných sborů krajů a centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Krajské standardizované projekty krajských ředitelství policie a centrální standardizovaný projekt Policejního prezidia ČR
Krajské standardizované projekty zdravotnických záchranných služeb
Hasičský záchranný sbor ČR 518 550 000
Hasičský záchranný sbor ČR 471 100 000
Policie ČR 528 440 000
Kraje (za zdravotnické záchranné služby) 484 613 000
Projekty programu
Příjemce dotace – složka IZS
Celkové způsobilé náklady projektu dle schválených projektových žádostí (Kč)
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
