Miliardy v záloze

Ceny za středoevropské airporty předčily odhady analytiků

Prognózy analytiků tvrdící, že Letiště Praha má hodnotu zhruba jedné miliardy eur, dostaly v polovině prosince povážlivou, ale příjemnou trhlinu. Letiště v Budapešti, které je s osmi miliony letos odbavených cestujících zhruba o třetinu menší než pražské (jedenáct milionů cestujících) a jehož cenu optimistické odhady stanovovaly na něco přes 600 milionů eur, ocenil investor na 2,01 miliardy eur, tedy na více než trojnásobek. O pár dnů později zažila podobně radostné překvapení i privatizační komise v Bratislavě. Nevelké letiště v hlavním slovenském městě, které letos odbaví 1,3 milionu cestujících, ocenil vítězný zájemce na 6,84 miliardy českých korun. „Nabídky byly překvapením, ceny překonaly všechna očekávání,“ řekl mluvčí slovenského ministerstva dopravy Tomáš Šarluška. Ohrožují prodeje letišť v sousedních státech případnou privatizaci pražské Ruzyně, nebo jsou pro ni spíše dobrou zprávou?

Jako v internetových časech.

V tendru na prodej 75 procent budapešťského letiště Ferihegy zvítězila nabídka největšího provozovatele letišť na světě, britské BAA, mající v portfoliu například trojici londýnských letišť Heathrow, Gatwick a Stansted. Britové ve výběrovém řízení porazili německý Fraport, provozovatele letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, a nabídku stavebního koncernu Hochtief, třetího účastníka soutěže. Maďarská vláda říká, že vítěz nabídl nejvyšší cenu a jeho nabídka prý byla nejkvalitnější i ve všech dalších ohledech. Prodej 75 procent letiště je největší jednotlivou privatizací v Maďarsku. Cena, za kterou BAA letiště získá, odpovídá třicetinásobku očekávaného letošního zisku (EV/EBITDA). Za takto vysoké násobky se v současnosti prakticky s firmami neobchoduje. Standardem byly takovéto ceny naposledy u IT firem na přelomu století v časech před splasknutím internetové bubliny. „Aby na investici BAA vydělala, musí spekulovat na velmi rychlé navýšení počtu cestujících na alespoň dvou a půl násobek,“ komentuje cenu analytik Wood & Company Jan Tušl. V letošním roce odbaví budapešťské letiště přibližně osm milionů cestujících, o čtvrtinu více než v roce 2004. Pochybnosti o dosažené ceně ale mají také další: Ratingové agentury Standard & Poor's a Moody's již ohlásily, že budou sledovat dlouhodobý výhled společnosti BAA. S&P šla ještě dále, když oznámila, že sníží dlouhodobý rating o jeden stupeň z A+ na A v případě, že bude transakce financována dluhem.

Dejte dvojnásobek.

Důvodem skepticismu agentur a investorů je, že letiště se v Evropě doposud prodávala za dvanácti až patnáctinásobky ročních zisků. Za 12,3 násobku se loni prodala Bruselské letiště BIAC, za 14,6 násobku ve stejném roce koupila španělská společnost Abertis britskou TBI, která provozovala letiště v Británii, Skandinávii a Jižní Americe. Akcie BAA reagovaly po budapešťském vítězství mírným poklesem, přestože společnost okamžitě přispěchala s prohlášením, že obchod bude generovat významnou hodnotu pro akcionáře BAA. Spíše úsměvně působí výroky šéfa největší maďarské opoziční strany, konzervativního Fideszu, Viktora Orbána. Bývalý premiér se nechal slyšet, že dosažená cena je nízká, a pokud se jeho strana dostane po volbách na jaře příštího roku k moci, začne privatizaci zpochybňovat. „Až bude ustanovena nová vláda, začneme s vlastníky jednat o tom, jak pokračovat,“ citují Financial Times Orbána. Ekonomičtí experti jeho strany odhadují reálnou hodnotu budapešťského letiště na čtyři miliardy eur. Žádný div, že takto silná slova BAA zneklidnila a ještě před podpisem kontraktu žádá garance, že nebude žádnou budoucí maďarskou politickou reprezentací zpochybněn.

OneWorld vs. Star Aliance.

Smělé plány na rozvoj budapešťského letiště spoléhají především na nízkonákladové dopravce, jako EasyJet, WizzAir nebo SkyEurope, a na užší spolupráci uvnitř aliance OneWorld. Maďarský státní Malév je jejím členem od konce letošního listopadu. Logickou strategií budapešťského letiště proto je stát se tranzitním hubem pro lety této aliance, především pro spoje jejích největších členů - British Airways, Quantasu či American Airlines. Šance stát se odrazovým můstkem OneWorld pro země bývalého sovětského bloku je hodně vysoká, zvláště když prakticky všechny středoevropská letiště jsou domovskými přístavy spojů konkurenční aliance Star.
Star aliance, jejímž dominátorem je německá Lufthansa, může za „svá“ považovat kromě velkých německých letišť v Mnichově, Berlíně a Frankfurtu také letiště ve Vídni, Varšavě a Curychu. Letecké společnosti Lot, Austrian a Swiss jsou totiž také jejími členy. Nákupem letiště M. R. Štefánika konsorciem, jehož členy jsou Vídeňské letiště, Penta a Raiffeisenbank, získala tato aliance pod svou kontrolu také Bratislavu. Nejnovější vývoj ukazuje, jak dobrou volbou pro ČSA bylo členství v alianci SkyTeam, který ve střední Evropě nemá jinou základnu než Prahu.

Než vyroste a zesílí.

Očekávaný prudký rozvoj letiště v Budapešti v nejbližších několika letech pozici pražského letiště neohrožuje. „Myslím, že zpráva o prodeji Budapešti a dosažená prodejní cena je skvělou zprávou pro celý region, “ řekl týdeníku EURO ředitel oddělení firemních financí společnosti Patria Finance Petr Kováč. „Kvalita servisu poskytovaného v Praze je proti Budapešti nesrovnatelná. Bude jim trvat léta, než bude tamní letiště mít stejnou kvalitu jako má nyní Praha,“ dodal. Z toho důvodu se Kováč neobává ani snížení atraktivity Prahy v očích potenciálních investorů. Příznivý dopad na ocenění pražského letiště očekává i analytik Tušl z Wood & Co. „Zájemci o letiště budou určitě ochotni zaplatit výrazně více než ještě před pár měsíci. Dlouhodobě ale Prahu partnerství částečně konkurenčního letiště v Budapešti se světovou jedničkou oslabuje. Každý potenciální investor bude zvažovat, zda jít do přímého střetu s tak silnou firmou, jako je BAA,“ říká. Zatím to vypadá tak, že vedle maďarské vlády, která bude mít před volbami v příštím roce k dispozici více peněz, než očekávala, je prodej perfektní zprávou právě pro investiční bankéře. Ti po českých parlamentních volbách, až si „maďarskou story“ řádně nastudují, určitě začnou oslovovat nově zvolenou politickou reprezentaci s tím, že právě na přelomu let 2006 a 2007, tedy než po nových investicích začne budapešťské letiště ohrožovat pozici Prahy, je správný čas najít pro Ruzyni strategického investora. Výnos až tři miliardy eur, kterého by se Česká republika za stoprocentní podíl v Letišti Praha mohla dočkat, jistě přiměje každou budoucí vládu k zamyšlení.