Novinky jsou dokonce ještě kontroverznější než ustanovení zákona, který platí od září. Mimochodem dvě jeho části už doputovaly k Ústavnímu soudu.
Zákon, který se chystá, bude mít zásadní vliv na cestování po republice. Každý, kdo stál v kolonách na D1, bude mít o kousek větší šanci, že se rychleji dokončí její severní varianta D35. Každý, kdo touží dostat se vlakem z Prahy do Drážďan o hodinu rychleji než nyní, se musí o budoucnost tohoto zákona také zajímat. Plus všichni ti, kteří vlastní pozemky pod plánovanými železnicemi a silnicemi, nebo ti, kteří proti nim chtějí protestovat.
Jde také o dělení astronomických částek, jejichž součástí jsou eurodotace. Jen železnice v příštím roce spolknou téměř 22 miliard korun a v roce 2020 tam plánuje stát s pomocí dotací nalít 36 miliard. Další desítky miliard pak ročně putují na dálnice a obchvaty.
Jen jedno povolení. Změna zákona podle šéfa ŘSD zjednoduší přípravu silničních staveb
„Očekáváme velkou diskusi,“ řekl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. To je dost velký eufemismus. Na konci listopadu měl totiž jeho úřad vypořádat všechny připomínky ostatních úřadů, ale dosud se tak nestalo. Ne, že by se rozporů sešlo tolik, ale tlak kolem zákona je tak velký, že není snadné ho posunout. Nesouhlas zaznívá hlavně z ministerstva životního prostředí, řízeného zástupcem stejné partaje jako doprava.
A ještě jeden důkaz toho, jak je vše napjaté: poslanec Martin Kolovratník (též ANO), člen podvýboru pro dopravu a hospodářského výboru, chce, aby byl zákon hotový už do konce ledna. „Je to pro mě nepřekročitelný termín. Nechci brát kolegům téma, ale pokud by se ten zákon nepodařilo předložit jako vládní, jsme připraveni ho vzít jako poslaneckou iniciativu,“ řekl.
Pro úplnost je důležité říci, co se stalo od září. Již schválená novela obsahuje seznam prioritních staveb, u nichž má usnadnit vyvlastňování pozemků takzvané mezitímní rozhodnutí. To znamená, že stavba může začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek.
Právě toto je jedno z ustanovení, které doputovalo k Ústavnímu soudu (společně s přístupem na pozemky v případě geologických průzkumů).
| Co má zákonnou prioritu |
|---|
| • Železnice: významné uzly (Praha, Brno, Ostrava), významné směry rychlostní železnice, další klíčová ramena |
| • Silnice: všechny dálniční tahy klíčové silnice I. třídy přímo navazující na tyto dálnice |
| • Vodní doprava: plavební stupeň Děčín + Přelouč |
| • Letecká doprava: paralelní dráha pražského letiště včetně oplocení |
Novela obsahuje také takzvanou fikci souhlasu. Týká se přípravy konkrétních staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud úřad nevydá závazné stanovisko do 60 dnů, má se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Zákon také umožňuje, aby například Ředitelství silnic a dálnic koupilo pro stavbu dálnice celé pole ane jen část nutnou pro dálnici, pokud soukromníkům stavba nesmyslně rozděluje a drobí pozemek.
Nejnovější (připravovaná) úprava má usnadnit rozhodovací proces státu. U liniových staveb de facto vjedno spojuje územní a stavební rozhodnutí. Všechny připomínky k životnímu prostředí se mají napříště vypořádat v dokumentu EIA oproti současné praxi, kdy je zákon o životním prostředí možno uplatnit hned několikrát při různých krocích. „Omezí se tím možnost obstrukcí,“ tvrdí poslanec Kolovratník.
Další přelomovou věcí, která rozhodování o stavbách zkrátí, má být jakási supermapa Česka. Nyní se při výkupu pozemků vychází ze znaleckých posudků. Ty je možné u soudu napadnout a zpochybnit. Cenovou mapu pozemků v Česku má připravit MMR, dostane formu vyhlášky a napříště se budou peníze vyplácet majitelům pozemků jen podle ní.
Přečtěte si:
Ťok: Výstavbu dálnic brzdí Děti Země i nedostatek lidí
Dalším nápadem je rozšíření pravomocí antimonopolního úřadu. Nyní posuzuje, zda proběhly v souladu s regulemi všechny veřejné tendry. Nyní by zákonodárci chtěli, aby u klíčových staveb ÚOHS vydal dopředu stanovisko, že tendr je vypsaný správně, a zamezil tím obstrukčním stížnostem konkurenčních firem. Poslanec Kolovratník chce ještě mezi prioritní stavby, které čerpají zákonné výhody, zařadit vedení velkých plynových a elektrických sítí vysokého napětí.
Ministerstvo pro místní rozvoj chystá také nový stavební zákon, který promluví do stavby silnic a železnic. „Je moc stavebních úřadů. Musíme přehodnotit, zda by tuto činnost neměl vykonávat sám stát. Máme i hodně dotčených orgánů. To jsou ti hygienici, hasiči, památkáři, se kterými stavebník musí projednávat svou dokumentaci.
Dnes jich máme zhruba 50. Chceme to podstatným způsobem snížit,“ vyjmenovala náměstkyně ministryně Marcela Pavlová.
Pokud se vše povede, nový superzákon má začít platit od září, tedy rok poté, co vstoupila v účinnost jeho první fáze. Cestu tohoto „červeného hadru“ bude velmi výživné sledovat.
Dále čtěte:
České fiasko: dálniční síť nebude hotová ani v roce 2050
Výstavba dálnic v Česku vázne. Kde se bude stavět letos?
