Se šikanou se setkává v průměrů každý čtvrtý žák základní školy. Učitelé si s agresivním chováním ve třídách často nevědí rady a na kyberšikanu jsou krátcí v každém ohledu. Navíc se nejedná o žádné přesné statistiky – na velkou část případů se totiž nikdy nepřijde.
Za šikanu odborník na její prevenci, diagnostiku a léčbu Michal Kolář považuje jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně celou skupinu. „Je to cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz.
Psychologické následky si její oběti mohu v některých případech odnést až do dospělosti, kdy se vrátí například v podobě nezdravých vztahů na pracovišti. Proto se Jan Sláma spolu s Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem rozhodli proti šikaně bojovat už na víceletém gymnáziu, kdy vytvořili aplikaci pojmenovanou Nenech to být. Ta umožňuje žákům, kteří nehodlají násilí jen přihlížet, aby na něj anonymně upozornili.
Postupně však o ni začaly projevovat zájem i firmy, jež používání NNTB stojí ročně okolo 35 tisíc korun. Rozšíření služby na nástroj, který se stará o zlepšování firemní kultury a compliance, se v průběhu uplynulých dvou let více než osvědčilo.
Reálná hodnota
Právě vzhledem ke značné poptávce se investoři Jiří Hlavenka a firma Scio rozhodli poslat do projektu Slámy a spol. další finanční prostředky, díky čemuž jejich celková investice dosáhla téměř jednoho milionu dolarů (24,5 milionu korun). Část peněz totiž do projektu vložili už loni, kdy zakladatelská trojice vybrala v rámci investičních kol celkem 10 milionů korun. Štědrý obnos tehdy použili hlavně na vývoj zmíněné firemní verze aplikace a na expanzi.
„Se zakladateli Nenech to být jsme společně prošli dlouhou cestou hledání byznys modelu. V posledním roce nás Honza s Davidem přesvědčili, že se jim podařilo najít produkt i obchodní model s velkým potenciálem. O tom nás přesvědčily nejen jejich plány další expanze, ale především úspěchy posledních měsíců a množství nových klientů z celého světa. Věřím, že jejich řešení má nejen byznysový potenciál, ale také skutečně zlepšuje atmosféru ve firmách a pomáhá chránit lidi, kteří tam pracují,“ řekl za společnost Scio Jon Šotola.
V Česku umožňují bezpečné nahlášení šikany na pracovišti skrze NNTB většinou firmy a veřejné instituce o stovkách až tisících zaměstnanců. Patří mezi ně například Sportisimo, Zásilkovna, Zentiva, Národní rozvojová banka, město Brno, DPD nebo Pilulka.
Jiřího Hlavenku ke vkladu dovedla jiná motivace – víra ve skutečný společenský užitek aplikace, který dokazují zkušenosti škol. „Není to žádná služba, která uměle vytváří problémy a poté dodává řešení čistě proto, aby generovala zisk pro své tvůrce,“ nechal se slyšet investor. Takzvaný bossing na pracovišti podle něj představuje problém rozšířený napříč státy.
Šikana v Silicon Valley
Ve prospěch Hlavenkova názoru hovoří i skutečnost, že anglická verze NNTB pod názvem FaceUp získala platící klienty už ve 20 zemích a za pomoci současné investice chce tento počet dále rozšiřovat. Až 80 procent nově příchozích zákazníků nepochází z Česka. Nejvíce z nich píše z USA, často se přitom jedná o firmy ze Silicon Valley. V těsném závěsu následují klienti z Velké Británie, Jihoafrické republiky a Portugalska.
V mnoha zemích však podnikatelé naráží na legislativní překážky. „Hodně investujeme také do přípravy na zákon o ochraně oznamovatelů. Máme zhruba stovku partnerů z řad advokátních kanceláří a poradenských firem, které plánují náš systém s příchodem zákona implementovat svým klientům. Spolupracujeme takto hned se třemi ze čtyř firem velké čtyřky, ale i s předními advokáty v Česku, USA, Francii, Maltě a tak dále,“ okomentoval Špunar, druhý ze zakladatelů Nenech to být.
Zatím je ale tento zákon spíše brzdou, jelikož u některých firem panují tendence začít s implementací NNTB až tehdy, jakmile bude jasné znění transpozice. Dvě obdobné české služby musely dokonce skončit, jelikož nedokázaly před účinností zákona své nástroje na ochranu oznamovatelů nikomu prodat. Jiní poskytovatelé klientům často tvrdí, že zákon již platí a firmy mají mít whistleblowing vyřešený.
Nenech to být se každopádně ke zmíněným praktikám nesnižuje a se stovkami klientů se snaží jednat transparentně. „V srpnu to byly přesně dva roky od chvíle, kdy jsme vytvořili MVP firemní verze Nenech to být a v rámci fokusu jsme se otočili ze škol do firem. S novým produktem přišel nový tým, nový trh a samozřejmě i nové investice… Školám však poskytujeme náš systém i nadále zdarma, byznys stavíme na firmách. Meziročně rosteme pětinásobně a tento růst si chceme udržet,“ uzavřel Sláma.
