Důstojník, který rozděloval investice z NATO, byl zatčen při přebírání úplatku
Armádní plukovník Miroslav Beňa je ve vazbě kvůli korupci a naši partneři v NATO jsou nadšením bez sebe. Myšleno ironicky, pochopitelně. Beňa totiž není nějaký obyčejný plukovník. Na českém ministerstvu obrany měl na starost organizování mezinárodních výběrových řízení podle rozhodnutí Výboru NATO pro infrastrukturu. Ještě před pár dny zastupoval stát ve vedení Organizace NATO pro technické zabezpečení a zásobování, navíc spolurozhodoval o přidělování prostředků z Investičního programu pro zajištění bezpečnosti NATO. Reputace České republiky v bruselské centrále Aliance utrpěla hluboký šrám.
Žádná malá ryba.
Plukovník Beňa řídil na ministerstvu obrany odbor infrastruktury a bezpečnostních investic Severoatlantické aliance a spadal přímo pod náměstka pro vyzbrojování Jaroslava Kopřivu. V úterý 24. ledna ho ovšem při přebírání úplatku ve výši jednoho milionu korun zatkla policie. Do vazby Beňa putoval společně s prokuristou brněnské firmy Trade Fides Liborem Hledíkem a obchodní ředitelkou stejné společnosti Danou Mlejnkovou.
Trade Fides získala od vojáků zakázky na hlídání muničních skladů za bezmála tři miliardy korun a usilovala i o další, přinejmenším miliardový obchod. „Styčným důstojníkem“ pro kontakt obrana - Fides byl plukovník Beňa. Policii se vše zdá být víc než jasné.
„Nijak mě to netěší,“ řekl týdeníku EURO minulý týden ministr obrany Karel Kühnl. „Ale na druhé straně, na všem zlém je i něco dobré. Znamená to totiž, že mechanismy pro odhalování korupce zafungovaly,“ dodal. Kühnl se zatím úzkostlivě snaží neprozradit detaily kauzy. Armádní kontrarozvědka a policie totiž doufají, že v síti neuvízne pouze Beňa, ale i jiní. Naznačují, že další zatčení jsou na spadnutí. „Je možné, že je to jen špička ledovce,“ komentoval kauzu ministr vnitra František Bublan. O koho by mělo jít, zda o Beňovy nadřízené nebo podřízené, ale není jasné.
Rozhodnutí o zakázce na ochranu armádních skladů munice podepsal v roce 2003 v zastoupení tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka jeho první náměstek Jaroslav Škopek.
O NATO asi nešlo.
Případ Beňa nyní nevyšetřuje pouze policie, zabývají se jím i sami vojáci. „Nařídil jsem hloubkovou prověrku všech výběrových řízení, která v posledních několika letech řídil jeho odbor,“ prohlásil Kühnl. Beňův odbor měl kromě ochrany skladů a dalších tuzemských „infrastrukturních“ projektů na starost i všechny akce financované ze společných peněz NATO, z fondů Programu bezpečnostních investic. V Česku šlo v poslední době například o rekonstrukci a modernizaci armádní leteckých základen v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou.
Odbor plukovníka Beňa navíc sestavoval národní databázi českých firem, které se mohly do projektů NATO hlásit.
Na internetových stránkách ministerstva obrany je plukovník charakterizován jako „ředitel odboru infrastruktury a Programu bezpečnostních investic NATO zodpovědný za zastupování České republiky ve Výboru ředitelů Organizace NATO pro technické zabezpečení a zásobování… dále navrhuje ke jmenování českého zástupce do Výboru NATO pro infrastrukturu“. Beňovo zatčení ale, zdá se, s NATO přímo nesouvisí; vyšetřovatelé však zatím své domněnky o motivu tají. Mluvit o nich nechce ani ministr obrany Karel Kühnl. Verze „úplatek za zakázku na ochranu skladů“ je ale momentálně nejpravděpodobnější.
Skandálem to začalo...
Celá kauza nastartovala už počátkem roku 2002, kdy armáda začala uvažovat o tom, že by ostrahu některých svých muničních skladů svěřila soukromé firmě. Vojáci si už dokonce vybrali dvě nejvhodnější společnosti, kterým chtěli zakázku přidělit přímo, bez výběrového řízení. Fyzickou ostrahu skladů měla zajišťovat agentura Group 4 Securitas, o jejich technické zajištění se měl postarat brněnský podnik Trade Fides.
V červenci 2002 ale tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík vyjednávání s Group 4 Securitas a Trade Fides překvapivě zastavil. „Kolegium ministra rozhodlo, že nabídku Group 4 Securitas odmítá,“ řekl tehdy Tvrdík. Ministerstvo pak zastavilo jednání i se zástupci Trade Fides.
Na podzim téhož roku zorganizovalo vedení ministerstva obrany několik přepadových kontrol ve svých skladech munice. Poslalo do nich příslušníky armádních průzkumných jednotek vyzbrojené samopaly s ostrými náboji. Úřad tvrdí, že z výsledku kontrol zcela jasně vyplynula nedostatečná ochrana muničních skladů, kterou bylo třeba co nejrychleji zlepšit. Už v prosinci 2002 proto vyhlásilo Tvrdíkovo ministerstvo další tendr, tentokrát pouze na technickou ochranu skladů. Do užšího výběru se dostaly tři tuzemské firmy: GiTy, Sieza a Trade Fides. V březnu 2003 byla vítězem vyhlášena poslední uvedená společnost. Kontrakt zněl na deset let za 2,7 miliardy korun. Detaily ale zveřejněny nebyly, celá zakázka byla vedena jako tajná. Už tehdy se kolem ní rozvířil skandál: plukovník generálního štábu Karel Strejc, který měl tendr na starost, krátce po vyhlášení vítěze opustil armádu a nastoupil do firmy Trade Fides.
