Cestovní ruch v Česku nebývale roste. Důvodem jsou mimo jiné nízké ceny za ubytování
Letopočet 2012 byl pro příjezdovou turistiku v České republice nadmíru příznivým. Meziročně do země přijelo o 5,8 procenta turistů více, díky čemuž padla magická hranice sedmi milionů příjezdů za rok. Do té doby rekordním byl přitom rok předcházející, kdy do Česka přicestovalo meziročně více o osm procent turistů.
Po letech propadu, která přišla spolu se začátkem světové hospodářské krize, to je trend, který těší především domácí hoteliéry. V počátečním období hospodářského propadu museli své služby výrazně zlevňovat, přičemž leckde šlo o pokles až o polovinu původní ceny.
Současný – na první pohled velmi příznivý – vývoj má ovšem svá „ale“. Do Česka sice jezdí mnohem více turistů než před třemi či čtyřmi lety, ale stále méně z nich je ochotno utratit zde hodně peněz. „Z vrcholu žebříčku nejdůležitějších zdrojových trhů se na předních příčkách umisťují především Rusové a méně solventní Poláci a Slováci. Ústup Západoevropanů ve prospěch Východoevropanů se bohužel projevuje v menších útratách turistů v naší zemi,“ říká Kateřina Petříčková, tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Celosvětový trend České hotely a ubytovny se v loňském roce pod náporem turistů téměř prohýbaly. Přijelo jich sem vůbec nejvíce v historii, a to 13,6 milionu. Z toho 7,2 milionu byli cizinci a 6,5 milionu bylo turistů domácích. V obou případech jde o rekordní čísla. Nejvíce nocí v českých hotelech strávili Rusové následovaní Slováky a hosty ze Spojených států amerických. Výrazně ale přibylo i cizinců ze zemí, u kterých bychom to možná nečekali – v tuzemských hotelech přenocovalo 128,9 tisíce Jihokorejců, což je meziročně více o 33,4 procenta, a 9,1 tisíce Jihoafričanů, což představuje nárůst dokonce o 47,9 procenta. „Z Číny k nám v loňském roce přijelo více než 145 tisíc turistů. Celkově sem pak přijelo 773 tisíc turistů z Asie a to je početně řadí hned za první turisty z Německa,“ vypočítává Petříčková.
Na prvním místě žebříčku zahraničních příjezdů tedy zůstali Němci, kterých přicestovalo 1,4 milionu. Západní sousedé ale v Česku tráví v průměru méně dnů a až za nimi následují Rusové a Slováci. „Ze špičky žebříčku nejvýznamnějších trhů se pomalu vytrácejí Britové a Italové,“ dodává Petříková.
Kromě Prahy, kam zamířilo 65 procent všech turistů, kteří Česko navštívili, loni táhly i Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
„V Moravskoslezském kraji se projevila hlavně stoupající návštěvnost turistů ze sousedních zemí – z Polska, Slovenska –, ale i Ruska. Šlo o individuální cestující a klienty polských a slovenských cestovních kanceláří. V Karlovarském kraji to pak byli ruští turisté, kterých přijelo o 11,3 tisíce více než v roce 2011,“ vysvětluje Petříčková.
Stejný trend lze sledovat i v zahraničí.
Podle údajů World Tourism Organization (UNWTO) byla v roce 2012 poprvé překročena hranice jedné miliardy mezinárodních příjezdů. Mezinárodní cestovní ruch zaznamenal meziroční nárůst počtu příjezdů o 39 milionů, což představovalo čtyřprocentní meziroční nárůst hodnoty.
Při pohledu na jednotlivé regiony je patrné, že pokračuje trend, kdy počet příjezdů do rozvíjejících se ekonomik roste rychleji než do ekonomik vyspělých. Nejvíce jich zaznamenaly Pacifik a Asie, kde poptávka po cestovním ruchu vzrostla o celých sedm procent. Co se týče subregionů, přibylo mezinárodních příjezdů obzvláště v jihovýchodní Asii a severní Africe, kde v obou případech dosáhl růst devíti procent. Pozadu ale nezůstala ani střední a východní Evropa, kam loni přijelo o osm procent turistů více.
Hotelové žně?
Radikální propad cen za ubytování se v Česku zastavil už v roce 2011. Navzdory rekordním příjezdům ale hoteliéři zdražují jen velmi opatrně. Důvodem je nejen obrovská konkurence, ale i příliš nízké ceny v minulosti – turisté nyní nejsou ochotni za stejné služby platit více.
Obsazenost pražských hotelů loni dosáhla v průměru necelých 61 procent. Podobně úspěšné už byly jen v jediném kraji, a to v Karlovarském. „Ceny za ubytování se odrazily ode dna, a to především v Praze, kde se zvýšily meziročně v průměru asi o pět procent.
Vzhledem k rostoucí poptávce po cestovním ruchu se domnívám, že ceny by letos mohly ještě vzrůst, přestože pro letošní rok očekáváme zpomalení růstu poptávky ze strany nerezidentů,“ říká Jaromír Beránek, analytik cestovního ruchu ze společnosti Mag Consulting.
Skladba hostů, kteří do Česka nyní přijíždějí, se proměnila a hoteliéři se jim musejí přizpůsobit. „Zaznamenali jsme nárůst počtu ruských turistů, oproti loňskému roku to bylo o 80 procent,“ říká Peter Knoll, ředitel pražského Hotelu Kempinski. Z asijských hostů do hotelu nejčastěji zavítali turisté z Tchajwanu.
„Cestují v menších skupinkách a jsou ochotni utratit za ubytování více. Již v roce 2011 jsme byli schopni tuto skupinu zajistit a nyní tvoří přibližně jedenáct procent našeho obchodu,“ dodává Knoll. Pro obě národnostní zastoupení hostů jsou prý typické dvě věci – požadují tištěné verze hotelových materiálů ve svém jazyce a chtějí komunikovat se zaměstnanci hotelu, kteří mluví jejich jazykem.
Zároveň vzrostl počet kongresových turistů, na které se v době největšího propadu snažily středoevropské hotely sázet. To ale neznamená, že se to daří i českým ubytovacím zařízením. „V porovnání se světem Česká republika ztrácí svou pozici. V roce 2004 se ještě co do počtu akcí pohybovala v první patnáctce, v roce 2011 se již nalézala těsně pod 30. místem v žebříčku zemí s nejvyšším počtem konaných kongresových akcí,“ říká Beránek.
V případě Prahy je naprosto zřejmý velmi negativní trend – ještě v roce 2006 dosáhla na šesté místo mezi všemi městy s nejvyšším počtem kongresových akcí na světě. Už v roce 2011 ale byla na jedenáctém místě.
„Přestože poptávka po kongresovém cestovním ruchu v České republice stoupá, tento růst zřejmě nedosahuje takového tempa jako v jiných zemích a městech, které se postupně dostávají na pozice České republiky a Prahy,“ říká Beránek.
Přesycený trh Fakt, že v Praze v letech boomu vzniklo příliš mnoho hotelů, které aby přežily, musely mezi sebou vést cenovou válku, je známá věc. Stejně jako to, že mnohé to neustály a jejich majitelé je pak nabídli – ať už úspěšně či nikoli – k prodeji. Trh je ale přesycený, i pokud jde o počet restaurací. Celkem jich je v Česku 65 tisíc, 1800 jich je pod zahraniční kontrolou. O jejich příliš vysokém počtu svědčí vývoj tržeb.
„Podíváme-li se na celé odvětví ubytování, stravování a pohostinství, podle údajů Generálního finančního ředitelství v něm podniky vykazují od roku 2008 v součtu záporný výsledek hospodaření. Podílejí se na tom zejména stravovací zařízení a pohostinství, kterým klesají meziročně tržby již od roku 2008,“ říká Beránek. V roce 2011 vykázaly právnické osoby spadající do odvětví ubytování, stravování a pohostinství v součtu záporný výsledek hospodaření minus 1,1 miliardy korun. „Na obrácení těchto záporných výsledků by se v budoucnu mohly významně podílet nové zdrojové země cestovního ruchu, především Asie,“ předpokládá Beránek. l
Rusko 698,0 tis. (24,9 %)
Slovensko 383,1 tis. (11,3 %)
USA 367,3 tis. (16,6 %)
Rakousko 203,7 tis. (9,7 %)
Čína 145,5 tis. (33,9 %)
Jižní Korea 128,9 tis. (33,4 %)
Ukrajina 126,8 tis. (15,9 %)
Maďarsko 111,2 tis. (3,3 %)
Švýcarsko 81,9 tis. (8,9 %)
Austrálie 71,6 tis. (7,3 %)
Kanada 62,6 tis. (10,6 %)
Rumunsko 57,9 tis. (0,8 %)
Turecko 56,5 tis. (14,7 %)
Brazílie 56,1 tis. (29,8 %)
Slovinsko 27,6 tis. (5,9 %)
Mexiko 25,7 tis. (19,5 %)
Bulharsko 24,7 tis. (9,2 %)
Jihoafrická republika 9,1 tis. (47,6 %)
Nový Zéland 8,9 tis. (11,6 %)
Pokračuje trend, kdy počet příjezdů do rozvíjejících se ekonomik roste rychleji než do ekonomik vyspělých Žebříček počtu zahraničních příjezdů v roce 2012 Počet příjezdů (v tis.) a meziroční změna (v %)
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Němci 1418,16 +2,2 Rusové 698,04 +25,0 Slováci 383,07 +11,0 Poláci 371,420 Američané 367,31 +16,6 Italové 353,67 +4,7 Britové 346,97 +5,8 Francouzi 275,76 -2,7 Španělé 201,60 -10,7 Nizozemci 199,94 +1,0 pramen: Český statistický úřad, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur rekordní rok Deset NEJ v cestovním ruchu České republiky v roce 2012 1. Nejvíce hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v historii 13,6 mil. 2. Nejvíce hostů nerezidentů v HUZ v historii 7,2 mil. 3. Nejvíce hostů rezidentů v HUZ v historii 6,5 mil. 4. Nejvíce hostů v pětihvězdičkových hotelech v historii 1,0 mil. 5. Největší počet přenocování hostů v pětihvězdičkových hotelech 2,4 mil. 6. Nejvíce hostů ve čytřhvězdičkových hotelech v historii 4,3 mil. 7. Největší počet přenocování ve čtyřhvězdičkových hotelech 11,4 mil. 8. Největší počet hostů v HUZ v historii ze zemí (počet a meziroční nárůst)
9. Nejvíce konferenčních akcí nad 50 účastníků v historii 11,4 tis. 10. Největší počet účastníků konferenčních akcí nad 50 účastníků 1,5 mil. pramen: Mag Consulting
O autorovi| Pavla Kreuzigerová, kreuzigerova@mf.cz
