Kvůli nepřesnému znění zákona přichází Centrální depozitář o velké peníze
Kvůli nepřesnému znění zákona přichází Centrální depozitář o velké peníze. O pomoc už požádal ČNB
Snaha vybrat na poplatcích víc peněz, anebo jen změnit zákon, aby se předešlo případným soudním sporům? Na problém, který v současné době řeší Centrální depozitář cenných papírů (CDCP), lze nahlížet různě.
Depozitář začal fungovat teprve loni v červenci, kdy převzal od státního Střediska cenných papírů (SCP) evidenci zhruba 1,84 milionu účtů emitentů a držitelů cenných papírů. Jenže nyní se ukazuje, že poplatky za své služby může účtovat mnohem menšímu počtu majitelů účtů, než se kterým CDCP původně počítal.
V takzvané nezařazené – a tedy bezplatné – evidenci, která je určena především pro majitele cenných papírů s nulovou hodnotou například z dob kuponové privatizace, totiž zůstalo několik set velkých akciových společností. V drtivé většině jde o emitenty cenných papírů. Do placené evidence se nezařadili, neboť s cennými papíry nepotřebují obchodovat. Jenže CDCP jim ze zákona musí nejen vést evidenci, ale například pro potřeby konání valné hromady jim na požádání poskytnout výpis z účtu. Za vedení účtu jim ovšem účtovat poplatky nesmí a nutit k přeřazení do placené evidence je rovněž nemůže.
ČNB mlčí
„Z řad právnických osob, jejichž účty byly vedeny a zpoplatněny v evidenci SCP, je stále několik set takových, které své účty nepřevedly do zařazené evidence pod některého z účastníků Centrálního depozitáře. Z našeho pohledu chápeme prozatímní vedení těchto účtů v nezařazené evidenci jako přechodný stav. Naší snahou je, aby toto období netrvalo déle než nezbytně dlouhou dobu, která by všem majitelům účtů v nezařazené evidenci umožnila přechod do evidence zařazené,“ vysvětlil Jiří Kovařík, ředitel komunikace Burzy cenných papírů Praha, která je mateřskou společností CDCP. „Na základě naší interní právní analýzy jsme seznali, že existující legislativa není v tomto ohledu jednoznačná. Naši právníci se proto obrátili na kolegy z ČNB a požádali je o stanovisko. Naším cílem při jednání s ČNB je obecné vyjasnění stávající legislativy. Dvojí výklad totiž umožňuje existenci stavu, kdy někteří majitelé starých účtů z SCP zůstávají v nezařazené centrální evidenci, která dle našeho názoru nemá legislativní oporu, neboť jim nemůžeme poskytovat většinu služeb,“ dodal zároveň.
Převod těchto firem do placené evidence ale není jediným řešením. Další variantou je, že by jim depozitář jednoduše začal účtovat poplatky. Obě verze se neobejdou bez změny zákona. Vše ale bude záležet na centrální bance, která na depozitář dohlíží a která mu vydala licenci. ČNB zatím vzniklou situaci nechce komentovat.
Peníze na prvním místě
CDCP v každém případě přichází o velké peníze, takže plnění celého byznys plánu nového systému evidence cenných papírů v Česku může být v ohrožení. Podle informací týdeníku EURO může depozitář ročně přijít až o desítky milionů korun. Depozitář přiznává, že jde o miliony korun, které by mohla ročně od těchto firem vybrat. Za převod evidence od Střediska cenných papírů, což byl nezbytný krok pro start depozitáře, přitom loni zaplatil 226 milionů korun. Šéf Burzy Petr Koblic tehdy tvrdil, že náklady se vrátí do pěti let.
Za Centrální depozitář se postavilo ministerstvo financí. Náměstkyně ministra financí Klára Król uvedla, že dle jejího názoru by poplatky za své služby těmto firmám účtovat měl.
Začarovaný kruh
Podle CDCP ale nejde jen o to, že by na poplatcích utíkaly velké peníze. Kauza má totiž mnohem podstatnější právní rozměr, který souvisí se zmiňovanými výpisy k pořádání valných hromad, jež musí depozitář ze zákona firmám poskytnout, byť jsou v nezařazené evidenci. Depozitář výpis poskytne, je za něj ze zákona zodpovědný, jenže jej poskytne pouze k červenci 2010, tedy ke stavu, v jakém převzal evidenci od SCP. Je-li totiž dotyčná firma je v nezařazené evidenci, depozitář nemá povinnost evidovat změny. Jenže výpis z účtu emitenta s datem červenec 2010 na valné hromadě v roce 2011 neznamená nic jiného než neplatnou valnou hromadu. CDCP přitom potvrzuje, že řada firem se s takovým výpisem spokojí. V případných soudních sporech ale takový výpis neobstojí a Centrální depozitář za něj nese odpovědnost. Depozitář svou snahu prosadit legislativní změny v této oblasti hájí. „Důvodem není snaha o zpoplatnění tisíců účtů z doby kuponové privatizace v nezařazené evidenci. Pro ty, kteří mají na svých účtech emise, jejichž hodnota je dle jejich názoru nulová, a chtěli by se jich bezplatně zbavit, připravuje CDCP řešení v podobě možnosti převedení těchto cenných papírů do nadačního fondu CDCP,“ ujišťuje Kovařík. Bezplatná evidence by ovšem dle Kovaříka nezanikla. Kdo by nechtěl převést své cenné papíry do nadačního fondu, zůstal by dál v nezařazené evidenci. Podrobnosti o nové nadaci zatím depozitář nezveřejnil.
Dražší a prý i efektivnější
Depozitář byl ale už v minulosti mnohokrát kritizován za to, že oproti Středisku cenných papíru nasadil za své služby vysoké poplatky. Například za vedení účtu s nekotovanými akciemi v nominální hodnotě si účtuje 3676 korun, zatímco již zaniklé Středisko cenných papírů si účtovalo 1280 korun.
Důvodem pro zřízení Centrálního depozitáře cenných papírů byla především nutnost standardizace českého kapitálového trhu, větší efektivita fungování obchodů na kapitálovém trhu a rovněž uvedení podmínek obchodování do souladu s požadavky EU. Hlavní změnou je, že centrální depozitář může vést vícestupňovou evidenci investičních nástrojů, a tím umožní zavedení standardizovaného vypořádání obchodů, které je běžné v ostatních evropských zemích.
