Miliony z Bruselu

Pro podnikatele představují nejznámější finanční podporu evropské strukturální fondy. V jejich stínu existují i další dotační programy, jako je Horizont 2020, jehož součástí je například SME Instrument. Ve velké konkurenci z celé Evropy uspělo hned několik českých firem, které si chválí snadnou administrativu.

Přípravky na hojení ran budou za několik let daleko účinnější. Budou obsahovat léčivé látky, které vyvíjí brněnská biotechnologická společnost Enantis. Ta se snaží na trh uvést proteiny ze skupiny fibroblast growth factors, často zkracované jako FGF proteiny, které podporují rychlejší zacelení ran pacientů. FGF proteiny mají důležitou biologickou funkci. Využívají se jako aktivní složky regeneračních kosmetických přípravků, v řadě medicínských aplikací a při kultivaci kmenových buněk. Širšímu využití zatím brání nízká stabilita proteinů. Společnost Enantis ve spolupráci s M asarykovou univerzitou vyvinula novou metodu proteinového inženýrství, která tento problém řeší.

„Nyní plánujeme pokračovat s dalšími zástupci této užitečné proteinové rodiny. Vytipovány máme například proteiny s vysokým potenciálem při léčbě obezity a diabetu,“ vysvětluje ředitelka společnosti Enantis Veronika Štěpánková.

„Vylepšené proteiny zjednoduší práci vědcům zkoumajícím kmenové buňky a pomůžou jim získat přesnější výzkumné výsledky. U kosmetických a medicínských přípravků zjednoduší přípravu a zvýší jejich trvanlivost,“ popisuje Veronika Štěpánková cíle současného výzkumu. Ten se realizuje s podporou evropského dotačního nástroje SME Instrument, který je součástí programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Na rozdíl od známějších strukturálních fondů, které rozdělují čeští úředníci podle pravidel a postupů nastavených v Česku, patří Horizont 2020 k fondům, kde je cesta peněz z Bruselu přímá.

Méně technický detailů, více byznysu

V rámci „fáze 1“ programu SME Instrument získala společnost Enantis paušální částku padesát tisíc eur, tedy přibližně jeden milion a 350 tisíc korun, za něž od května do října 2015 vypracovala studii proveditelnosti. Tedy dokument vyhodnocující efektivnost a realizovatelnost projektu z ekonomického i technického hlediska. Tato studie je podkladem pro návrh projektu do „fáze 2“, která má za cíl dovést inovativní myšlenku ke komerčnímu využití.

O peníze z programu SME Instrument soutěží firmy z celé Evropské unie. Šance proto nejsou příliš vysoké. „Úspěšnost v programu je obecně poměrně nízká. V sekci biotechnologie se pohybuje kolem pěti procent. O to větší byla naše radost, když se nám podařilo postoupit do fáze 1,“ popisuje Veronika Štěpánková zkušenosti své společnosti.

„Nejtěžší pro nás bylo přijmout, že nepíšeme výzkumný projekt, ale malý byznys plán a měli bychom se oprostit od technických detailů a více se soustředit na tržní potenciál naší technologie,“ upřesňuje ředitelka brněnské firmy Enantis a dodává, že s přípravou žádosti jim významně pomohli konzultanti Jihomoravského inovačního centra a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Právě získávání prostředků přímo z Bruselu může být šancí pro české firmy, které jsou znechucené z fungování klasických strukturálních fondů. Ty se staly jedním ze symbolů korupce v zemi. Dotační pravidla strukturálních fondů jsou na rozdíl od programů vyhlašovaných přímo Bruselem velmi složitá a nestabilní. Malé a střední firmy si stěžují, že administrativa funguje pokaždé jinak.

„V roce 2014 jsme realizovali s podporou strukturálních fondů velmi úspěšný projekt. Loni jsme se proto rozhodli navázat druhou etapou opět financovanou ze strukturálních fondů. Naše zkušenosti jsou však tristní. Úředník, který má v pozici projektového manažera projekt na starost, dělá vše naopak, než jsme pod vedením stejného úřadu realizovali jen před několika měsíci. Neustále nám zdůrazňuje, že je jen na jeho osobním rozhodnutí, zda projekt získá prostředky, nebude penalizován, případně mu zpětně nebude snížena podpora. Takto nevypadá podpora malých a středních podniků, takhle si říká mafie o výpalné,“ stěžuje si jeden z malých podnikatelů, který si ovšem nepřál být jmenován.

Někteří ekonomové dávají firmám za pravdu. Například ekonomka Markéta Šichtařová na TV Prima uvedla, že právě evropské fondy jsou výrazným zdrojem korupce, jejíž objem se ročně v Česku odhaduje na 100 miliard korun. Náročnější, ale férovější

Výrazně větší transparentnost patří k největším výhodám dotačních programů financovaných přímo z Bruselu. Přesto v nich firmy rozhodně nedostanou peníze zadarmo.

„Především musejí chtít. Vynaložit úsilí na získání informací a zahraničních partnerů, být inovativní, pokud možno spolupracovat s akademickým pracovištěm, zvládnout komunikaci v angličtině,“ vysvětluje Eva Hillerová z Technologického centra Akademie věd České republiky, která je Národní kontaktní organizací pro program Horizont 2020. Firmy podle ní musejí být také ochotné k mezinárodní spolupráci a být schopny ochránit si své duševní vlastnictví.

Řada tuzemských podniků zatím na podobné projekty není připravena. „Většinou nemají dostatečně kvalitní zahraniční a odborné kontakty, jsou orientovány na místní trh bez evropských aspirací,“ popisuje Eva Hillerová, proč české firmy zatím nemají mnoho zkušeností s účastí v programu Horizont 2020.

Šance na úspěch srážejí i další nedostatky. „Především nedostatek určité pečlivosti při přípravě projektu. Problém je, že u nás jsou často při psaní projektů používány prázdné fráze, nejsou kvantifikovány cíle nebo zavedeny indikátory pro posouzení kvality výsledků. To je problém i mnoha akademických pracovišť,“ podotýká Eva Hillerová. Tyto nedostatky jsou jednou z příčin, proč české firmy zatím v programu Horizont 2020 příliš nevynikají. Mezi osmadvaceti členskými zeměmi Evropské unie jim patří v počtu účastí v přepočtu na milion obyvatel až 23. příčka.

Firmy mohou zvýšit svoje šance na úspěch spoluprací s některým pracovištěm, které o projektech poskytuje informace. Účast na seminářích a poradenské služby celé národní sítě jsou financovány z projektů a jsou pro zájemce zdarma. A péčí o firmy, které mají o programy financované přímo z Bruselu zájem, se tyto fondy výrazně liší od strukturálních fondů. „Poradenství je poskytováno také ve finančních a právních aspektech programu. Administrace projektu je pro poctivé příjemce příjemně jednoduchá,“ připojuje Eva Hillerová.

České firmy umějí zabodovat

Vstřícnost je to, co firmám nejvíce chybí v klasických strukturálních fondech. „Projektoví manažeři státních institucí bohužel nefungují jako poradci, kteří by se snažili firmu bezpečně provést složitým procesem administrace žádosti. Naopak, odmítají poradit a čekají, až žadatel udělá chybu, aby ji mohli pokutovat,“ stěžuje si další podnikatel se zkušenostmi z čerpání strukturálních fondů, který si nepřál být jmenován.

Mezi podniky, které uspěly v programu Horizont 2020 SME Instrument, patří i brněnská společnost KinaliSoft. Ta se zaměřuje na perspektivní obor takzvaného počítačového vidění. Kamery napojené na počítačové systémy mohou nahradit nedokonalý lidský zrak například při výstupních kontrolách ve výrobě. Kromě toho je počítačové vidění schopné automatizovat distribuci materiálů na pás, rozpoznávat barvy nebo kouř a cokoli velmi přesně změřit.

Technologie nachází uplatnění i mimo výrobní oblast. Lze ji využít třeba při rozpoznávání životních funkcí seniorů, při prevenci požárů nebo v kriminalistice. Také v dopravě při hodnocení hustoty provozu nebo ve sportu při vyhodnocování statistik zápasů. Pro bezpečnostní sféru nyní firma za podpory fáze 2 SME Instrument vytváří aplikaci na biometrické rozpoznávání chůze. Dotace umožní společnosti další rozvoj této metody určené k rozpoznání chůze konkrétního člověka ze záznamu kamery.

„Mělo by jít o stejně spolehlivou metodu jako otisky prstů. Využitelná bude hlavně v kriminalistice, při ochraně proti terorismu a podobně,“ plánuje Radek Štourač, jednatel společnosti KinaliSoft a jeden z jejích zakladatelů.

Na oblast dopravy se pro změnu zaměřuje projekt financovaný z fáze 2, do kterého je zapojená společnost PVF Schienenfahrzeuge z České Lípy. Ta vznikla transformací soukromého podniku, který v roce 1996 založilo několik bývalých konstruktérů místní Vagónky.

V prosinci 2015 společnost začala pracovat na projektu, který by měl usnadnit a zrychlit překládání zboží mezi železniční a silniční dopravou.

„Oslovila nás dánská firma, která je hlavním realizátorem projektu. Vzhledem k našim zkušenostem jsme pro ni asi jediný možný partner,“ vysvětluje Petr Hron, jednatel PVF Schienenfahrzeuge.

Tip na české konstruktéry přitom dostala dánská společnost od privátní železniční firmy ze Švýcarska, kde Petr Hron před časem pracoval. „V rámci pilotního projektu bychom měli vyvinout prototyp. Bude to velmi intenzivní práce na půl roku pro pět konstruktérů. Poté bude následovat ověřovací provoz po dobu 24 měsíců,“ dodal Petr Hron.

Podle svých slov by byl rád, pokud by zkoušky probíhaly přímo v České republice. Po ukončení projektu by měla být vyrobena ověřovací série zařízení. Jedním z nejznámějších českých projektů, který požádal o peníze přímo v Bruselu, je firma bývalého generálního ředitele Českých drah Petra Žaludy. Společnost Olife vyvinula autobaterii, která na rozdíl od těch současných neobsahuje žádné olovo, váží o několik kilogramů méně a její životnost je až trojnásobná.

Společnost již přihlásila svůj patent v pěti desítkách zemí a v některých z nich už uspěla. Baterii představila veřejnosti loni v září na frankfurtském autosalonu.

„Získali jsme grant ve výši 3,646 milionu eur, což je v přepočtu téměř 100 milionů korun,“ potvrdil Petr Žaluda týdeníku Euro. „Díky dotaci budeme schopni rychleji projít nezbytnými testy a dokončit nastavení evropské výrobní a prodejní struktury,“ dodal Žaluda. Pro projekt již našel partnera a letos chce vyrobit prvních sto tisíc kusů baterií.

Řeč jako otevřené knihy

V rámci programu Horizont 2020 se z tuzemských firem úspěšně prosadila brněnská společnost Phonexia, která se zaměřuje na analýzu hlasu a vyhledávání dat v mluveném projevu. Jejich program umožňuje vyhledávat v nahrávkách řeči stejně snadno, jako lidé hledají hesla na internetu. Otevírá se tak další zdroj informací, jako třeba vyhledávání v přednáškách, hlasových poznámkách a podobně.

„Naším zákazníkem jsou organizace pracující s velkým objemem nahrávek nebo dotazů provedených hlasem či po telefonu. Jsou zde tři typičtí zákazníci: kontaktní centra, banky, respektive finanční instituce a bezpečnostní složky,“ vysvětluje Radim Kudla, projektový manažer společnosti. Budoucnost vidí v analýze takzvaných big dat, která nahrávají firmy ve svých kontaktních centrech. Jde o zpracování a analýzu velkého množství nestrukturovaných informací.

Na tyto body se soustředí například projekt Bison s dotací 3,1 milionů eur a celkovou cenou 4,1 milionů eur. „Považujeme jeho start za veliký úspěch. Jedná se totiž o jediný projekt programu Informační a komunikační technologie Horizont 2020 s koordinátorem z České republiky,“ zmiňuje Radim Kudla. Firma Phonexia koordinuje práci dalších sedmi partnerů.

Potenciál prosadit se v zahraničí má i aplikace BlindShell od společnosti Matapo z Velkých Bílovic. Ta je určena pro chytré mobilní telefony a umožňuje jejich používání nevidomými. Úplně nahrazuje původní prostředí telefonu a dosazuje za něj své, uživatelsky přívětivé pro lidi bez zraku.

Obsah menu se omezuje jen na nejnutnější, co uživatelé od telefonu čekají, tedy volání, SMS, správu kontaktů, budík a podobně. BlindShell je založen na jednoduchosti a intuitivnosti. Ovládá se pouze šesti gesty, která je možné provádět kdekoli na displeji.

Podobné zjednodušení, jako připravili čeští vývojáři pro telefony, by si zasloužilo čerpání evropských fondů v Česku. Právě programy jako Horizont 2020 by pro české strukturální fondy mohly být vzorem. Jednoduchost přihlášek potřebných k získání financí přímo z Bruselu ostře kontrastuje se složitostí a nepřehledností dokumentů nutných pro získání peněz ze strukturálních fondů nebo mnohých tuzemských národních programů.