Milodary pro bin Ládina

USA dotlačily Evropskou komisi k zpřísnění dohledu nad neziskovým sektorem

Odříznout al-Káidu a další teroristické sítě od přísunu peněz od nejrůznějších krycích charitativních organizací se po Spojených státech rozhodla i Evropská komise. Brusel tak reagoval na kritiku protiteroristických expertů z Washingtonu, kteří už řadu měsíců tvrdí, že teroristé zneužívají ke svému financování i některé neziskové organizace se sídlem na území Evropské unie. Tvrdší přístup Bruselu se ale zástupcům evropských „neziskovek“ včetně těch českých příliš nelíbí. Ohrazují se, že opatření poškodí celý neziskový sektor jako celek. To znamená, že uškodí i těm slušným, kteří dodržují zákony a sbírají peníze pouze na dobročinné a humanitární účely.

Neziskovky pod dozorem.

Američané tvrdí, že v Evropě získává peníze zejména palestinská militantní organizace Hamas. Používá k tomu například ve Francii sídlící Výbor pro dobročinnost a pomoc Palestincům (Commité de Bienfaisance et de Secours aux Palestiens), v Británii registrovaný Palestinian Relief & Development Fund (Fond na pomoc a rozvoj Palestiny) nebo Palestinskou asociaci v Rakousku (Palestinian Association in Austria).
Teroristická síť al-Káida používá ke „sběru“ peněz spíše jiné metody, nicméně i na starém kontinentu existuje dle amerických tajných služeb několik dobročinných organizací, přes jejichž účty proudí peníze až k bin Ládinovi. Po celé Evropě operovala například Nadace Al-Aqsa, v Nizozemsku působily Nadace Al-Haramain a Stichting Benevolence International. Další charity fungují mimo území EU, ve větším množství například v Bosně.
Americké ministerstvo financí proto všechny vyjmenované nadace umístilo na speciální seznam organizací a osob napojených na teroristy. Důkazy, které proti nim má, ale zůstávají tajné, leží v archivech špionážních služeb s razítkem „top secret“. Někteří zástupci postižených neziskových organizací proto pochybují, že proti nim Američané vůbec něco mají.
Brusel se přesto rozhodl i v této nejisté situaci jednat a následovat americký vzor. „Přece jenom existují důkazy o tom, že různé neziskové organizace byly využívány pro financování teroristů nebo jiných zločinců,“ konstatuje Evropská komise v návrhu svého materiálu o charitách. „Kvůli ochraně celého neziskového sektoru a zvýšení důvěry dárců by proto na charitativní organizace měly být uplatněny vyšší standardy transparentnosti a přehledných finančních toků,“ vysvětluje dále dokument Komise.
Evropská komise dokončila svůj návrh letos v červenci. Dva následující měsíce vyhradila na veřejnou debatu. Komisaři by se měli všemi návrhy zabývat počátkem listopadu s tím, že Velké Británie jako předsedající země unie by chtěla změny týkající se charitativních organizací projednat na Radě EU v prosinci.
Kontinentální zpřísnění má být přesto poměrně pozvolné, zatím spočívá v tom, že Evropská komise vyzve členské státy EU ke zvýšení dozoru nad neziskovým sektorem. Zatím ale půjde pouze o – nezávazné – doporučení.

Bič na charitu.

Členské země EU by měly, jak říká komise, například zřídit speciální úřad, který bude mít za úkol pouze dohled nad neziskovým sektorem. Tato nová instituce povede centrální registr všech organizací působících v „oboru“ a bude kontrolovat, jakým způsobem shromažďují peníze, jestli žádají o finanční podporu stát a zda řádně odvádějí daně. Bude také prověřovat jakékoli podezřelé aktivity a transakce, informovat o nich policii a tajné služby a přeposílat varovné signály okamžitě i svým partnerům v Evropské unii. Návrh komise se zmiňuje také o zřízení speciálních společných vyšetřovacích a policejních týmů, které by se měly zabývat výhradně kauzami zneužití peněz z dobročinnosti na financování teroristických operací. Změny by se neměly týkat pouze vlád, úřadů a policejních sborů členských států, ale i samotných neziskových organizací. Ty by měly přijmout jakýsi evropský etický kodex a vyplnit jednotný evropský charitativní formulář. Ten by měl obsahovat všechna základní data o organizaci včetně finančních detailů. Výroční zpráva by měla být volně přístupná – nejlépe na internetu – po dobu pěti let.
Největší pozdvižení však nevzbudil samotný bruselský návrh, ale jeho příloha, která vyjmenovává seznam podezřelých a rizikových znaků, podle kterých může jakýkoli Evropan poznat nepoctivou neziskovou organizaci (viz box).
Samotným neziskovým organizacím se návrh příliš nezamlouvá. „Zvyšuje to pochybnosti o celém sektoru,“ tvrdí například Simon Stocker z britské humanitární organizace Eurostep. „Když vytvoříte obecný dojem, že dobročinné organizace jsou odpovědné za financování teroristů, otevřete tím cestu dalším neověřeným a vágním obviněním nejrůznějšího druhu. Tomu se nikdo nemůže ubránit. Výsledkem bude, že normální lidé úplně ztratí chuť přispívat na charitu,“ dodal.

Ohrožená důvěryhodnost.

Podobný názor má i mluvčí Britského národního výboru pro dobrovolné organizace James Asser: „Problémem je, že komise k problému přistupuje z negativní stránky… Nám se zdá riziko, že vybrané peníze použijí teroristé, poněkud nadsazené…“
Evropské nadační centrum EFC už do Bruselu odeslalo svůj patnáctistránkový kritický posudek. „Neziskové organizace by neměly být diskriminovány. Neměla by se na ně vztahovat tvrdší regulace a přísnější podmínky než na jakékoli jiné organizace nebo firmy,“ uvádí se v textu EFC.
České neziskové organizace nejsou příliš jednotné. Například organizace Člověk v tísni návrh nové regulace odmítá: „K navrhovanému kodexu o neziskovém sektoru a financování terorismu jsme skeptičtí. Nevidíme problém v tom, že se evropská společnost snaží o prevenci terorismu, ani ve snaze o co největší transparentnost financí neziskového sektoru. Avšak forma kodexu, kterou Evropská komise zvolila, je nevhodná,“ uvedla pro týdeník EURO Lenka Vítová.
„Pokud některé nevládní organizace terorismus podporují, činí tak nelegálně, čemuž by také měly odpovídat metody použité k nápravě, tedy měla by být vyjádřena podpora zákonům, policii a soudům. Také k prevenci již máme dostupné a funkční metody,“ uvádí Vítová a pokračuje, „už dnes je požadována registrace v rejstříku u krajských soudů, organizace musí vést transparentní účetnictví a procházet každoročním auditem, musí vydávat každoročně výroční zprávu s přesně daným obsahem, která se stává součástí knihy listin na rejstříku. Kodex o neziskovém sektoru a financování terorismu nejenže zlehčuje důležitost právního systému členských států, ale zároveň riskuje, že dojde ke snížení důvěryhodnosti celého neziskového sektoru v očích veřejnosti.“ Jiný názor než Člověk v tísni má předseda správní rady další významné české neziskovky - Nadace ADRA - Vítězslav Vürst: „Je třeba se dívat na věc z dvojího pohledu. Neziskovou organizaci lze založit velmi snadno a nelze vyloučit, že někdo - jedinec nebo skupina - ji může založit se záměrem, který je odsouzeníhodný. Z uvedeného důvodu vítáme návrh na etický kodex. Jeho existencí by podobné iniciativy nebyly sice znemožněny, ale nevládní organizace by se alespoň více ztransparentnily. Tím, že by to někdo nepodepsal, dával by o sobě také něco vědět.“

Vlk v rouše beránčím Návod z Bruselu, jak poznat podezřelou neziskovou organizaci

• Jméno organizace vypadá nebo zní podobně jako jméno některé známé a uznávané „neziskovky“.

• Organizace není oficiálně uznána jako nezisková organizace, ale operuje na jiném právním základě (například jako firma, fyzická osoba…).

• Organizace sdílí kancelářské prostory s dalšími organizacemi a firmami.

• Lidé z vedení organizace působí i v jiných neziskových organizacích, které mají navíc společné účetní, finanční poradce, právníky a externí auditory.

• Počet zaměstnanců organizace neodpovídá deklarovaných aktivitám.

• Internetové stránky organizace neprošly posledních dvanáct měsíců aktualizací.

• Organizace mění často adresu svého sídla.

• O organizaci je k dispozici pouze minimum, nebo dokonce žádné informace.

• Cíle organizace jsou spojeny s konkrétní politickou nebo náboženskou společností.

• Organizace nespolupracuje s úřady.

• Organizace disponuje nezvykle velkým množstvím bankovních účtů.

• Zástupci organizace nejsou dárcům schopni předložit žádné finanční výkazy, výroční zprávu ani externí audit.

• Organizace požaduje většinu plateb v hotovosti.

• Organizace převádí velké množství shromážděných peněz do rizikových zemí a není schopna podrobně doložit jejich využití.

• Organizace vykazuje, že získává velké množství financí z rizikových zemí. Není ale schopna doložit jejich původ.

Pramen: Návrh doporučení členským státům EU týkající se etického kodexu pro neziskové organizace, Evropská komise