Nejpopulárnější český hospodský harmonikář, svého času z vůle předvoje dělnické třídy prezident Československé republiky Tonda Zápotocký neoplýval ekonomickým vzděláním, ale když jednoho krásného májového dne roku 1953 padla otázka na měnovou reformu, nezaváhal. Měna nebude, pravil a za tři dny to vypuklo.
A dnes, slunce naše jasné, nejmoudřejší z moudrých, lidem přímo volený prezident České republiky Miloš Zeman poklábosí s lidem a neodolá mu sdělit, že mluvil s Rusnokem a současné kursové intervence skončí dříve, než se nadějeme, a krásná česká koruna bude zase mohutná a silná.
Vzápětí přišla další vlna spekulací na brzké posílení české měny a jím jmenovaná bankovní rada a její guvernér zejména byli nuceni drbat se na hlavě a nezřetelně mumlat mlčeti zlato. Holt nám pan prezident, zřejmě, když se probírala měnová reforma, chyběl v škole.
Přečtěte si komentáře k intervencím:
Vladan Gallistl: Konec intervencí na spadnutí. Inflace už je vysoko
Miroslav Zámečník: Ta naše koruna česká, ta je tak hezká
Zní to všechno jako vtip, ale moc vtipné to není. Miloš Zemam patří od počátku mezi kritiky devizových intervencí a tuto keynesiánskou měnovou politiku, byť sám se pasuje na kovaného keynesiána, ostře kritizuje. Poklidné ukončení intervenčního režimu bez prudkého, spekulacemi vyvolaného kolísání kurzu je ale v zájmu celé české ekonomiky, nejen těch, kteří sdílejí názor bývalé bankovní rady na potřebnost použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky.
Trh sice z velké části očekává, že ČNB s intervencemi skončí již velmi brzy, ale potvrzovat tento postoj zrovna prezidentem na základě soukromých hovorů s guvernérem je sabotováním ne zrovna jednoduchého rozhodování centrálních bankéřů. Možná to chtěli seknout už tento týden, ale po tomto prezidentském extempore nemohou.
Přečtěte si další komentáře autora:
