První říjnové úterý se z pražského vojenského letiště ve Kbelích zvedly dvě
dopravní helikoptéry. Na prostějovskou základnu neletěla jen delegace
ministerstva obrany, poměrně překvapivě se na slavnostní nástup nového pluku
průzkumu a elektronického boje vydali i hradní úředníci v čele s Milošem
Zemanem.
Český prezident, který se v posledních měsících straní veřejného života ve
svém lánském úkrytu, si nemohl nechat ujít událost především proto, že hlavní
výzbrojí nové jednotky budou bezpilotní prostředky, o nichž Zeman často a rád
mluví.
„Již několik let přesvědčuji, například na velitelských shromážděních či jinde, naši armádu, že má pořídit drony, že to nejsou zbytečné a nákladné hračky,“ prohlásil sedící prezident před nastoupenými vojáky.
A Zeman je očividně velmi přesvědčivý. Armáda na jeho vyzbrojovací rady –
tak silně spojené s izraelským obranným průmyslem – slyší. Což dokládá právě
připravovaný nákup velkých bezpilotních prostředků pro prostějovský prapor.
Neodpovídá soudobým požadavkům
Když na přelomu léta a podzimu 2017 stratégové generálního štábu
představovali na Dnech NATO vyzbrojovací plány, dotkli se i bezpilotních
prostředků. Tehdy odhalená koncepce počítala s pořízením taktických dronů v
hmotnostní kategorii 150 až 600 kilogramů. Tedy v segmentu, kde je k dispozici
hned několik konkurenčních letounů z různých zemí.
Armáda teď ovšem otočila. Potichu. Možná si té změny ani mnoho lidí
nevšimlo. Pouze v novém propagačním videu určeném pro fanoušky českého vojska
na sociálních sítích se najednou mluví o kategorii 550 až 1000 kilogramů.
„Na základě marketingového průzkumu, který byl ukončen v roce 2019, bylo zjištěno, že stávající obecně používaná základní klasifikace bezpilotních prostředků dle hmotnosti již neodpovídá soudobým požadavkům na jejich schopnosti,“ reaguje Magdalena Dvořáková, mluvčí generálního štábu. „Z tohoto důvodu byl změněn požadovaný váhový limit na 600 až 1250 kilogramů. To znamená, že nejde o požadovanou hmotnost, ale zejména o požadované schopnosti, kterých lze dle marketingového průzkumu dosáhnout,“ upřesňuje.
Za předběžně vyčleněných 1,5 miliardy korun by si vojáci rádi koupili jeden
taktický komplet čítající tři letouny. Faktem nicméně je, že v této vyšší
hmotnostní kategorii příliš na výběr není. I kvůli omezeným finančním prostředkům
českého ministerstva. A jak týdeník Euro zjistil u několika resortních
úředníků, největší šance se nyní dávají technologiím izraelského obranného
průmyslu. Mluví se třeba o stroji Hermes 900 Kochav vyráběném státní zbrojovkou
Elbit Systems, od níž už si Česká republika kupuje mobilní radary MADR.
„Česko-izraelská spolupráce ve všech možných oborech má podporu prezidenta
republiky. V poslední době prezident republiky například podpořil nákup dronů z
Izraele,“ komentuje dění Jiří Ovčáček, hradní mluvčí.
Životně důležitý zájem
V případě nákupu bezpilotních prostředků se tak, možná překvapivě, naplňuje
scénář, který Zeman předpověděl už loni na podzim. V listopadu na velitelském
shromáždění na ministerstvu obrany uvedl, že „velmi pravděpodobně budou drony
nakoupeny v Izraeli“, protože prý „jsou na výborné technické úrovni“. Přestože
tehdy ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) i náčelník generálního štábu Aleš
Opata před novináři prezidentovy úvahy krotili, dneska je vše jinak.
Oficiálně však zatím velení armády nechává situaci otevřenou. „Ačkoli si ministerstvo obrany již provedlo marketingový průzkum možných kandidátů ze současné světové produkce, je v této chvíli předčasné vyjmenovat, které to budou, neboť se do výběrového řízení budou moci přihlásit i jiní kandidáti,“ tvrdí Magdalena Dvořáková.
Nejde o jedinou strategickou zakázku v miliardové hodnotě, která s vysokou
pravděpodobností skončí – v souladu s přáním Miloše Zemana – u izraelského
průmyslu a spřátelených českých firem. Na konci září Metnar zničehonic oznámil,
že vojáci si chtějí za deset miliard pořídit protiletadlový raketový systém
Spyder jiné izraelské firmy Rafael. Už loni v prosinci obrana podepsala výše
zmíněný mezivládní kontrakt, v rámci nějž si od židovského státu bez regulérní
soutěže pořídí mobilní radary MADR za 3,5 miliardy korun.
„Prezident republiky považuje za životně důležitý zájem České republiky mít
skutečně vynikající vztahy se Státem Izrael na všech úrovních,“ glosuje úzkou
kooperaci Jiří Ovčáček.
Obranné nákupy zapadají do dlouhodobé strategie Miloše Zemana. Za jakékoli
situace se snaží vystupovat jako jeden z hlavních evropských podporovatelů
Izraele, jeho politiky a průmyslu. Poté co jeho ideu obchodního partnerství s
Čínou zmařily nepřesvědčivé investice Pekingu v Česku, zůstává podpora Izraele
jediným uvěřitelným bodem Zemanovy zahraniční politiky.
A vojenská spolupráce obou zemí má být důležitým pomocníkem. I přesto, že
židovský stát není členským státem Severoatlantické aliance a nákupy jeho
vojenských technologií jsou tak komplikovanější než v případě obchodů se zeměmi
NATO.
Bez zajímavosti není ani to, že hlavním partnerem izraelského obranného
průmyslu jsou dosud v Česku firmy z rodiny Czechoslovak Group. Její zakladatel
Jaroslav Strnad podpořil prezidentskou kampaň Miloše Zemana několika miliony
korun. Před dvěma roky v říjnu pak na Hradě získal medaili Za zásluhy.
To nic nemění na tom, že izraelské bezpilotní prostředky patří ke světové
špičce a o pomyslný trůn se dělí s americkými technologiemi. Do tohoto souboje
se snaží promluvit i evropské koncerny Leonardo, Safran či Thales, ovšem
nákladný vývoj není tak rychlý, jak se čekalo.
Vidět je to i v současné výzbroji rodícího se prostějovského pluku průzkumu
a elektronického boje. Ten nebude využívat pouze velké taktické bezpilotní
prostředky. Už dnes má několik menších dronů Wasp, Raven, RQ-20 Puma či
ScanEagle. Tedy technologie americké produkce.
