Bláznivá zamilovanost účastníků trhu do americké centrální banky a jejích opatření musí přejít v něco méně intenzivního, ale udržitelnějšího
Ranní cesta autem do školy s mou jedenáctiletou dcerou je vždy zábavná a často bývá zdrojem zajímavých postřehů.
Rozhodně tomu tak bylo minulý týden, když dcera v souvislosti s populárním disneyovským filmem Ledové království poukázala na něco, co mi úplně uniklo. „Je neobvyklé,“ prohlásila, „vidět disneyovku, ve které nám nakonec řeknou, že si nemáme brát někoho, s kým jsme se právě seznámili.“
Prakticky hned na počátku filmu se princezna Anna seznámí na korunovačním plese své sestry, princezny Elsy, s princem Hansem. Okamžitě zjistí, že jsou v mnoha ohledech naladěni na stejnou notu, a ano, „zamilují se“. On ji rychle požádá o ruku, ona souhlasí, avšak Elsa jí odmítne dát požehnání. Anna pak většinu filmu zjišťuje, že Hans představuje zlo – je odhodlaný zbavit se Anny i její starší sestry a zmocnit se království. Naštěstí pro Annu je tu báječný muž z lidu Kristoff, jehož během svých dobrodružství poznala.
Na rozdíl od Hanse je Kristoff ryzí a spolehlivý; Anna to dá nakonec dohromady s ním.
S FEDEM AŽ DO SMRTI Po mnoha desetiletích disneyovek jsme si už zvykli očekávat, že se princezny záhy zamilují do okouzlujících princů a „budou žít šťastně až do smrti“. A pokud se vyskytnou nějaké potíže nebo překážky (v novějších filmech), budou rychle (a s humorem) překonány.
Stejně tak byli účastníci trhu mnoho let bohatě odměňováni za to, že se zamilovali – rychle a vroucně – do nových opatření přijímaných americkou centrální bankou. Jejich milostný románek se v drtivé většině případů odehrával podle disneyovského scénáře.
Ano, na cestě se mohlo vyskytnout pár výmolů, ale ty byly rychle překonány. A milostný románek skončil tak, že obě strany šťastně žily: Fed má pocit, že může lépe naplňovat svůj dvojí mandát vysoké zaměstnanosti a stabilní inflace, zatímco investoři mají pocit, že dostali šanci na značné finanční odměny. Tento vztah byl a je tak výhodný, že účastníci trhu přijali za svou mantru „nikdy nebojuj proti Fedu“ – a mají pro to dobrý důvod. Fed je nejmocnější centrální bankou světa. Vlastní rotačky, které tisknou hlavní světovou rezervní měnu. Těší se značné politické nezávislosti.
A neostýchá se svou významnou autonomii využívat.
Účastníci trhu také vědí, že je Fed potřebuje, aby mohl uplatňovat svůj politický vliv a naplňovat mandát, který byl v posledních letech právem rozšířen tak, aby obsahoval i cíl v podobě finanční stability. Za tímto účelem začal být Fed ve vztahu k trhům v posledních několika letech mnohem „transparentnější“ a pohotověji sdílí protokoly a přepisy svých diskusí o hospodářské politice. Šéf Federálního rezervního systému dokonce začal pořádat periodické tiskové konference, které jsou na burzovních parketech po celém světě bedlivě sledovány.
Od globální finanční krize v roce 2008 je tento milostný románek obzvláště intenzivní, zejména když byl Fed nucen použít řadu nekonvenčních opatření, aby překonal narušení kapitálového trhu, které téměř uvrhlo světovou ekonomiku do hluboké recese. Přitom se Fed více zapojil do otázek fungování trhů, hodnocení aktiv nebo fluktuace jejich cen.
A trhy začaly být na Fedu mnohem závislejší – očekávají od něj častější pozornost a větší podporu (a když cítí zklamání, propadnou krátkému záchvatu vzteku, jak tomu bylo minulý rok).
BUBLINOVITÝ ROMÁNEK Centrální bankéři zpočátku tento milostný románek vášnivě pěstovali coby způsob, jak naplnit své širší cíle růstu, zaměstnanosti, stabilní inflace a finanční stability. V poslední době však některým z nich přestala tato vzájemná závislost tolik vyhovovat – varují, že podněcuje nadměrné riskování a v některých případech i „bublinovitá“ hodnocení. Někteří se dokonce obávají, že může podkopat politickou nezávislost Fedu. A před několika týdny prohlásil odstupující člen vedení americké centrální banky Jeremy Stein, že se Fed nachází uprostřed přechodového období, které činí jeho řízení trhů „kvalitativnějším“, „méně deterministickým“, a tím i méně přesným.
Stejně jako princezně Anně ve filmu Ledové království potrvá i trhům nějakou dobu, než si uvědomí, že se jejich vztah s Fedem mění (a měl by se změnit), a podobně jako ve filmu může být toto nové pochopení spojeno s nějakou formou šoku. Přitom budiž řečeno, že výsledek rozhodně nebude tak dramatický jako ve filmu – už proto, že Fed na rozdíl od Hanse neplánuje zmocnit se trhů.
Milostný románek tedy přežije, ale pravděpodobně nebude tak intenzivní a pravděpodobně bude podmíněný. Doufejme, že více prosperující reálná ekonomika do té doby převezme roli, kterou hrál ve filmu Kristoff.
Nejlepším a nejtrvaleji udržitelným milostným příběhem pro trhy bude příběh založený na zdravé a dynamické reálné ekonomice, která bude vytvářet pracovní místa a příležitosti pro mnohem větší počet lidí. V této otázce je bohužel příliš brzy předpovídat, zda budeme žít šťastně až do smrti.
O autorovi| Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka MOHAMED A. EL-ERIAN, hlavní ekonomický poradce skupiny Allianz a člen jejího mezinárodního výkonného výboru, mimoto předseda Rady pro globální rozvoj amerického prezidenta Baracka Obamy a autor knihy When Markets Collide (Když se trhy střetávají)
