Co je mimořádná okamžitá pomoc
Osoby, jež zasáhla nenadálá mimořádná událost, kvůli které jim vznikly nečekané výdaje, na něž nemají peněžní prostředky, mohou zažádat o pomoc stát. Ten jim v případě, že splňují určité zákonem stanovené podmínky, může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci. Jedná se o jednu ze tří dávek pomoci v hmotné nouzi, kterou je možné čerpat i v momentě, kdy žadatel nesplňuje podmínky pro čerpání příspěvku na živobytí.
Tato dávka je jednorázová a jejím cílem je pokrýt náklady, které žadateli vznikly v souvislosti s nastalou mimořádnou situací. Na rozdíl od příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení se tedy nejedná o pravidelnou podporu. Všechny zmíněné dávky pak upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který mimo jiné stanovuje situace, kdy je mimořádnou okamžitou pomoc možné poskytnout.
Kdo může příspěvek získat
Zda má žadatel nárok na příspěvek mimořádné okamžité pomoci, je stanoveno Úřadem práce ČR na základě posouzení jeho příjmových, majetkových a sociálních poměrů. Důležitou roli při zjišťování nároku na dávku pak hraje především situace, kvůli které je o příspěvek žádáno.
Pakliže je žadateli pomoc poskytnuta, výše příspěvku se odvíjí od toho, v jaké situaci se dotyčný nachází a do jaké míry je schopen, či naopak neschopen pokrýt vzniklé nečekané náklady z vlastních zdrojů. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pak stanovuje šest situací, kdy je možné tuto dávku získat.
Hrozba újmy na zdraví
První situací, v níž může být uznán nárok na příspěvek mimořádné okamžité pomoci, jsou případy, kdy žadatel nesplňuje podmínky hmotné nouze pro opakující se dávky (příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení), ale kvůli nedostatku finančních prostředků mu hrozí vážná újma na zdraví. Dávka mimořádné okamžité pomoci v takové situaci představuje částku, která doplní jeho příjmy do výše aktuálního životního minima.
Ničivá mimořádná událost
Na dávku má dále ze zákona nárok osoba, kterou postihla vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Jedná se například o destruktivní ekologickou katastrofu nebo živelní pohromu, jako je povodeň, požár a podobně.
Účelem mimořádné okamžité pomoci je v tomto případě zajištění základních životních potřeb postiženého a pomoc s odstraněním následků, které katastrofa způsobila. Maximální částka, jež je žadateli v rámci tohoto příspěvku poskytnuta, činí 15násobek životního minima jednotlivce, což v roce 2024 odpovídá částce 72 900 korun.
Nezbytné jednorázové výdaje
Dalším případem je situace, kdy žadatel nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Je-li nárok na mimořádnou okamžitou pomoc žadateli uznán, výše příspěvku se pak odvíjí od částky tohoto nákladu. Dávka tak může být poskytnuta až do jeho maximální výše. Jednorázovým výdajem se ve smyslu tohoto příspěvku rozumí:
- zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů,
- zaplacení správního poplatku při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání,
- úhrada jízdného v případě ztráty peněžních prostředků,
- v případě nezbytné potřeby úhrada noclehu.
Náklady na základní předměty dlouhodobé potřeby
Čtvrtým případem, který zákon zmiňuje jako okolnost pro získání nároku na dávku, je situace, kdy žadatel nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby.
Zde může být částka příspěvku stanovena opět až do výše těchto nákladů. Zákon ale nařizuje určitý limit, který umožňuje čerpat v jednom kalendářním roce tuto dávku maximálně do výše desetinásobku životního minima jednotlivce.
Náklady na vzdělání a sociálně-právní ochranu dětí
Nárok na dávku má dále také žadatel, který vzhledem ke svým aktuálním ekonomickým a sociálním poměrům nedisponuje dostatečnými prostředky k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Stejně jako v předchozím případě také zde umožňuje zákon čerpat maximálně desetinásobek částky životního minima jednotlivce v rámci jednoho kalendářního roku.
Ohrožení sociálním vyloučením
Poslední situací, kterou zákon uvádí jako jednu z možností, kdy lze získat dávku okamžité mimořádné pomoci, je ohrožení sociálním vyloučením žadatele v momentě, kdy nemůže v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci. Sociálně vyloučeným jedincem se pak v tomto smyslu rozumí:
- osoba propuštěná z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody,
- osoba, která ukončila léčbu chorobných závislostí a byla propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti,
- osoba, jež byla propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech,
- osoba, která nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší,
- osoba, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.
Maximální výše příspěvku poskytnutého na základě výše uvedených okolností činí tisíc korun a je možné jej v jednom měsíci poskytnout opakovaně s ohledem na situaci žadatele. Za jeden kalendářní rok pak nesmí být překročen zákonem stanovený limit, který nařizuje, že součet jednotlivých dávek může dosahovat maximálně čtyřnásobku částky životního minima jednotlivce. To znamená, že nejvíce je v tomto případě možné v roce 2024 čerpat 19 440 korun.
Jako podat žádost o mimořádnou okamžitou pomoc
Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc se podává Úřadu práce České republiky, a to buď osobně, nebo elektronicky. U osobního podání je možné navštívit kontaktní pracoviště úřadu v místě trvalého bydliště žadatele nebo v místě, kde žadatel zrovna pobývá, případně také v lokalitě, kde došlo k mimořádné události. Formulář žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je přitom k dispozici v tištěné podobě na každém pracovišti úřadu práce.
Elektronické podání žádosti lze provést několika způsoby. První možností je vyplnění a odevzdání formuláře na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím účtu, do kterého se žadatel přihlásí identitou občana. Dále je možné formulář z tohoto portálu stáhnout bez přihlášení do svého zařízení, vyplnit jej a zaslat prostřednictvím datové schránky nebo emailem s ověřeným elektronickým podpisem.
Jakmile úřad práce obdrží vyplněný formulář žádosti včetně všech požadovaných příloh, je zahájeno řízení o schválení či zamítnutí nároku na příspěvek a stanovení jeho výše. V rámci tohoto procesu se posuzují všechny okolnosti, které souvisí s nastalou situací a také majetkové, příjmové a sociální poměry žadatele.