K o ž e n é h o i n v e s t i c e v Á z e r b a j d ž á n u
V Baku, hlavním městě Ázerbajdžánu, se minulý týden začaly šířit informace o tom, že jedna z nejznámějších tamních investičních společností - Minaret Group - je na pokraji bankrotu.
Tyto domněnky byly zdůvodněny propuštěním zaměstnanců v centrální kanceláři Minaret Group v Baku, ale i v zastoupeních v Gruzii, Kazachstánu, Turkmenistánu a Íránu. Zároveň se o zvýšený zájem o tuto společnost postarala osoba jejího spoluzakladatele a podnikatele českého původu Viktora Koženého.
Agentura ČTK přinesla 26. října zprávy o tom, že podle interview Koženého pro časopis Central European Economic Review je Minaret připraven zaujmout první místo v právě se rozjíždějící ázerbajdžánské privatizaci. Avšak ředitel výzkumné divize Minaret Group v Baku John Davis v rozhovoru pro ázerbajdžánský týdeník Ayna řekl, že Minaret zmenšil počet svých zaměstnanců v hlavní regionální centrále na 50 procent a výrazně snížil výplaty cizincům pracujícím ve společnosti.
Podle jeho slov z původně 150 zaměstnanců v pěti zastoupeních Minaret Group v regionu zůstalo pouze 50 pracovníků. Hlavní příčinou tohoto kroku je globální finanční krize, která nejvíce dopadla na asijské trhy cenných papírů včetně Kazachstánu a Kyrgyzstánu, kde Minaret byl a zůstává mezi prvními v obchodování s akciemi.
První zmínky o aktivitách Viktora Koženého v Baku se objevily před více než rokem, kdy v Baku velice tiše a bez zbytečné pompéznosti proběhla prezentace a otevření centrální kanceláře investiční a brokerské firmy Minaret Group.
Snad jediným a do oka bijícím příznakem upozorňujícím na existenci společnosti Minaret Group bylo a je jeho sídlo v nově rekonstruované historické budově bývalého městského mlýna v Baku, teď nesoucího název Land Mark Business Centre. Nájemní cena v této lukrativní budově v centru města, ve které Minaret Group obsadil čtvrté a páté patro, je kolem 10 tisíc dolarů za čtvereční metr plochy ročně. Mimo jiné, 5. patro, propletené nejmodernější zabezpečovací technikou, se dnes v rámci probíhajících organizačních změn chystá Minaret group pronajmout a přestěhovat se na jiné místo.
Společnost měla v plánu výrazně se podílet na vznikajícím trhu cenných papírů a také v oblasti valutových transakcí. Ve stejnou dobu Minaret Group začal aktivně nakupovat privatizační kupony u obyvatelstva, přičemž narozdíl od České republiky tato akce v Baku nebyla podporována prakticky žádnou reklamní kampaní.
Dobře informované zdroje uvádějí, že dnes již Minaret vlastní kolem 1,7 milionu privatizačních šeků (podle předběžné informace bylo v Ázerbajdžánu již vydáno kolem 7,5 milionu privatizačních šeků).
Poprvé vzbudil zájem veřejnosti v Ázerbajdžánu o Minaret a o Viktora Koženého článek otištěný v ruském deníku Trud, popisující jeho aktivity v České republice. Ten ihned převzaly některé ázerbajdžánské noviny právě v době, kdy Minaret Group rozjížděl nákupní kampaň. Je pravděpodobné, že právě z tohoto důvodu se chytrý český velkopodnikatel s irským pasem rozhodl vzdát jakékoliv reklamní kampaně popularizující jeho osobu. Je to tradice, kterou prochází každý poměrně velký investor v Ázerbajdžánu.
Viktor Kožený přenechal tuto roli bývalému americkému senátorovi irského původu Georgeovi Mitchellovi, známému z mírového procesu v Severním Irsku v roce 1995. Dá se říci, že nebýt článku v ruských novinách, spojení Viktora Koženého s Minaret Group by možná vůbec nebylo známé široké veřejnosti.
Čerstvě nezávislá a na energetické a jiné zásoby bohatá Ázerbajdžánská republika se stala centrem zahraničních investic v regionu Zakavkazska a střední Asie. Zejména po podepsání takzvaného „kontraktu tisíciletí v roce 1994 s konsorciem velkých světových ropných společností byl odstartován investiční boom v této zemi.
Podle prohlášení představitelů Minaret Group se společnost chystala investovat do energetické (ropné) odnože ázerbajdžánského průmyslu. Přestože i v jiných (neropných) oblastech ázerbajdžánského průmyslu s každým dnem narůstá investiční konkurence, existuje ještě dost investičně volných míst. V období, kdy se Kožený poprvé objevil v Baku, byla nejvíce lukrativní část ázerbajdžánského průmyslu - ropný sektor - již investičně rozdělena mezi světové špičky ropného průmyslu spolu s ázerbajdžánským Státním ropným koncernem (SOCAR).
Zdálo se tedy, že Minaret Group a Viktor Kožený jsou malými pány v souboji s nimi. Navíc pochybná Koženého reputace, jež prosákla z území České republiky ústy ruského deníku a předminulý týden i z Irska prostřednictvím deníků The Mirror a The Irish Times, se také neposílila, ba naopak snížila šance Minaret Group na porozumění s vládními činiteli v jednání o účasti na privatizaci ázerbajdžánských „blue chips .
Podle expertů poslední dobou prosazují některé britské společnosti určitý tlak na státní orgány s cílem prosadit schéma „production shearing již uplatňované u kontraktů na těžbu ropy a také na projekty spojené s vývojem příslušné infrastruktury stavebnictví a zemědělství. Pak by se dalo očekávat, že s Minaret Group mohou počítat investoři jednak jako s jedním z možných partnerů v projektech, jednak jako s jedním z největších držitelů privatizačních kuponů mezi cizineckými investory v Ázerbajdžánu.
Pokud je tomu tak, pak se Kožený nemá čeho bát a další vývoj jeho pozice v této zakavkazské republice bude závislý jen na místní vládě a na schopnosti jeho „patronů k lobbování v jeho prospěch.
Privatizační kampaň v Ázerbajdžánu běží už více než rok, avšak opravdový zájem zahraničních investorů začíná až nyní. Očekává se, že vláda v nejbližší době zařadí do privatizačního seznamu strategické a nejvíce rentabilní podniky jako SOCAR, Azergaz, Aztelecom, Kaspar či Azerenergi. Právě proto se dočasné omezování aktivit Minaret Group v Ázerbajdžánu zdá být jenom kosmetickým manévrem namířeným na uklidnění public relation aktivit kolem Minaret Group.
