Minaříkovo svědomí

Stát vyplatil přeplatek DPH za obchod, který se zřejmě nestal

Bývalého komunistického špiona Pavla Minaříka, který se v sedmdesátých letech proslavil plánem na bombový útok na mnichovskou centrálu rozhlasové stanice Svobodná Evropa čeká soud. Příčinou je obžaloba z pojistného podvodu za více než 48 milionů korun. Stát mu už ale s předstihem vyplatil více než osm milionů korun jako nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty. Za obchod, který byl podle pojišťovny, policie a státní žalobkyně od začátku do konce fingovaný.

Podivný kolotoč.

Případ se odehrál na jaře 1996. Před soud se však dostal teprve nyní. Československý rozvědčík a novodobý podnikatel Minařík podle policejních spisů nakoupil v té době od podnikatele Jiřího Šedého z Bečova nad Teplou devět set cívek s optickým vláknem. Ty původně pocházely z Agrokombinátu Slušovice, který je před rokem 1989 vyráběl a dodával do zemí východního bloku. Po revoluci cívky od Slušovic získala nejprve Jednota Zlín, šlo o splátku dluhu v „naturáliích“. Jednota je poté prodala společnosti Kovar za 10 600 korun. Vlákno prý bylo už tehdy k ničemu. Zaměstnanci firmy ho vyhazovali a používali pouze prázdné cívky, které byly „hodnotnější“.
Pak se ale roztočil kolotoč podivných transakcí. Cívky putovaly z místa na místo, od firmy k firmě, až je od Šedého koupila Minaříkova společnost Mink za více než 48 milionů korun. Jak se uvádí ve výpovědích, byla celá suma vyplacena v hotovosti. Minařík si na cívky našel kupce na Ukrajině. Zajímala se o ně ukrajinsko-německá společnost Agropartner. Nemělo jít o klasický obchod, ale o bártr. Za cívky mělo do Česka dorazit sušené mléko. Transakce se však neuskutečnila. Náklad, pojištěný u Kooperativy, shořel 15. března 1996 ve čtyři hodiny ráno při dopravní nehodě v lese mezi městy Mukačev a Chust. Pojišťovna poslala na místo soukromého detektiva, který vše zdokumentoval a nafotil. V srpnu nahlásila policii podezření z pojistného podvodu. Věcí se začala zabývat brněnská služba kriminální policie – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Vyšetřovatelé Karel Navrátil a Milan Verešpej ve své zprávě z března 1997 do detailu popsali celý „obchod“ a de facto dali za pravdu pojišťovně, která tvrdila, že šlo od počátku o pojistný podvod. Ve zprávě stojí, že původní hodnota cívek, pocházejících ze Slušovic, představovala něco málo přes deset tisíc korun.
Ještě na jaře 1996 se ale Minařík u Finančního úřadu (FÚ) pro Prahu 4 ohlásil z nárokem na vrácení DPH ve výši 8,2 milionu korun. Úřad zahájil vytýkací řízení. Jeho ředitel ve zprávě pro policii uvedl, že „zdejší finanční úřad posoudil důkazní prostředky a dospěl k závěru, že nedošlo k uskutečnění zdanitelného plnění a optické vlákno nebylo od dodavatele Jiřího Šedého dodáno“. To znamená, že firma Mink od Šedého žádné cívky s vláknem nedostala.

Špionovi přálo štěstí.

Tahanice trvaly zhruba rok. Minařík nakonec díky nadřízenému Finančnímu ředitelství hlavního města Prahy přece jen uspěl. Ředitel Karel Mančal 23. června 1997 rozhodnutí FÚ pro Prahu 4 zrušil. FÚ pro Prahu 4 pak nařídil firmě Mink vyplatit 8 270 077 korun. Peníze Minařík dostal v červenci téhož roku.
Dlouho se nedělo nic. Policie kauzu bez vysvětlení odložila a vyšetřovatele, kteří na ní pracovali, přeložila. Zlom nastal v roce 2001. Řidič a majitel Avie Miroslav Valenta vypověděl, že „auto bylo zapáleno úmyslně… aby Kooperativa vyplatila pojistku“. Případ je u Krajského soudu v Brně, zatím proběhlo první neveřejné zasedání. Pokračování bylo odročeno bez určení termínu. „Odročil jsem to. Musíme si na Ukrajině cestou právní pomoci vyžádat některé údaje,“ řekl týdeníku EURO soudce Miroslav Novák. „Teď překládáme žádost. Počítám, že to může trvat tak zhruba dva měsíce,“ dodal Novák. Minařík vše popírá, tvrdí, že má čisté svědomí.

Chronologie

• 15. března 1996 – V lese u Mukačeva shořela česká Avie s nákladem cívek se světlovodným vláknem, údajně za 48 milionů korun.

• 1. dubna 1996 – Firma Mink podala u Finančního úřadu pro Prahu 4 přiznání k DPH za únor 1996, nárokovala si nadměrný odpočet 8 270 077 korun.

• 12. dubna 1996 - Finanční úřad pro Prahu 4 zahájil vytýkací řízení a dospěl k závěru, že žádné optické vlákno „nebylo od dodavatele dodáno“.

• 24. května 1996 – Firma Mink oznámila pojistnou událost

• 11. června 1996 – Pojišťovna nabídla naturální náhradu, Mink odmítl.

• 27. srpna 1996 – Pojišťovna podala oznámení o podezření z pojistného podvodu.

• 13. ledna 1997 – Firma Mink podala odvolání vůči rozhodnutí FÚ pro Prahu 4, to bylo v dubnu 1997 postoupeno Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu.

• 20. března 1997 – Vyšetřovatelé Navrátil a Verešpej dali za pravdu pojišťovně, která tvrdila, že šlo o podvod.

• 23. června 1997 – Pražské Finanční ředitelství zrušilo předchozí rozhodnutí FÚ pro Prahu 4, které bylo pro firmu Mink nevýhodné.

• 1. července 1997 - FÚ pro Prahu 4 vydal platební výměr, kterým byl firmě Mink uznán nadměrný odpočet DPH za únor 1996 ve výši 8 270 077 korun.

• 22. června 1999 – Ředitel odboru metodiky a výkonu daňové správy Ústředního finančního a daňového ředitelství Ministerstva financí ČR Miroslav Vácha (v zastoupení Stanislavem Špringlem) konstatoval, že pražské Finanční ředitelství postupovalo správně a podle zákona.