Horká italská krev versus chladná česká byrokracie. Majitel Karlovarských minerálních vod Antonio Pasquale by se už měl rozhodnout, zda je jeho vzdorování našim státním orgánům dále udržitelné. Pokud bude pokračovat ve válce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a dál odmítat prodej akcií Poděbradky, neriskuje jen možnost udělení dalších pokut, ale i firemní image.
Vše záleží i na přístupu Josefa Bednáře, šéfa „antimonopolu“, a jeho schopnosti vynutit si výkon vlastních rozhodnutí. Měl by asi přitvrdit. Zjara karlovarským minerálkám za nepovolené spojení vyměřil pokutu deset milionů korun. Firma nakonec zaplatila (však deset milionů není v porovnání s loňským ziskem 696 milionů žádná smrtonosná sankce), akcie si ponechala. Ještě do čtvrtka 16. září má možnost převést je na nezávislý subjekt. Pak se pravomocné rozhodnutí o povinnosti odprodat stane vykonavatelným. Bednářův úřad naznačuje, že v případě nesplnění nařízení využije svého práva udělit novou pokutu do jednoho milionu korun. Tu může dávat i opakovaně. I kdyby ale milionový flastr napařoval Pasqualemu každý měsíc, KMV to určitě nepoloží. Možná s tím Ital kalkuluje. V dřívějších vyhlášeních sami Bednářovi lidé upozorňovali, že evropské i naše soutěžní právo umožňuje opakovaně trestat soutěžitele až do výše deseti procent čistého ročního obratu firmy. KMV s obratem kolem pěti miliard korun by tak hypoteticky mohly dostat sankci až půl miliardy. Samozřejmě jde o extrém, ale o možnosti vyšší sankce Bednář v současnosti nemluví, přitom odborná veřejnost je v tomto případě spíše na jeho straně.
Pasquale může tisíckrát tvrdit, že spojení s Poděbradkou a zprostředkovaně i s Hanáckou kyselkou a Dobrou vodou je nezbytné kvůli efektivnější obraně před silnou zahraniční konkurenci, ale stačí navštívit jediný supermarket, abychom viděli skutečnost. Český trh je nadále pod Pasqualeho tvrdou nadvládou a žádná změna se kvůli poměrně vysokým přepravním nákladům a věrnosti spotřebitelů domácím značkám nerýsuje. Otázka zní, když KMV chtějí na evropském trhu hrát relevantní roli, proč své akvizice nesměřují i do okolních zemí? Spotřebiteli je v zásadě jedno, zda jeho oblíbenou minerálku bude vlastnit Ital, Čech či Švéd, určitě mu ale není jedno, zda stojí deset či třináct korun.
Karlovarští bojují na vícero frontách. U Ústavního soudu se domáhají zvratu základního rozhodnutí o nepovolení fúze, proti rozhodnutí ÚOHS, které je nutí odprodat akcie Poděbradky, bojují u Krajského soudu v Brně a chtějí po něm přiznat odkladný účinek. Soud ale se asi do čtvrtka neuskuteční, protože Bednářův tým dodá vyjádření k žalobě až na poslední chvíli. Prodat či neprodat? V zájmu dobré pověsti KMV prodat.
