Letošním rokem počínaje má odstartovat masivní nasazení radiofrekvenčních identifikačních čipů (RFID), jež by měly zcela vytlačit z prodejen čárové kódy. Na vyspělých trzích se s RFID značkami setkáme při nákupu elektroniky či léků. Průzkumy ukazují, že záběr této technologie bezdotykové identifikace se v příštích šesti letech rozroste na běžné spotřební zboží i do dalších oblastí. Stranou nezůstanou ani bankovky.
Metlu padělatelů představila firma Hitachi, která se řadí k nejvýznamnějším inovátorům novodobého „značkování“. Nově vyvinutý miniaturní čip měří okolo 0,05 milimetru a tloušťka se počítá v řádu několika mikronů. Je tedy zhruba třikrát menší než rekordní RFID tag představený před dvěma lety stejnou firmou na přehlídce robotiky v Aiči.
Prototyp, který se svými rozměry pohybuje na úrovni zrnka mletého koření, lze bez problémů implementovat do listu papíru. Ve svých křemíkových útrobách uchovává paměť 128 bitů s unikátním identifikačním číslem o 38 cifrách a pracuje až do vzdálenosti tří metrů od snímače. V sériové podobě by měl být k dispozici do dvou až tří let.
Zástupci Hitachi zdůrazňují, že jejich „neviditelné“ produkty nebudou sloužit ke špionáži. O tom, jak snadno by se RFID čip vyznačující se v podstatě doživotní funkčností mohl stát třeba mocným marketingovým nástrojem, přesvědčuje klasický příklad: Zákazník vejde do svého oblíbeného nákupního střediska; brána se snímacími senzory, která slouží primárně k odhalování zlodějů, ho „proskenuje“ a načte do databáze informace z čipů zabudovaných v jeho oblečení, telefonu v kapse nebo hygienických potřebách. Bleskově vyhodnotí profil a nákupní návyky, na jejichž základě bombarduje zákazníka perfektně cílenou reklamou, ať už projde kolem informačního displeje nebo vezme do ruky elektronické noviny… To už trošku zavání orwellovskou antiutopií.
Doufejme, že se taková vize nenaplní a RFID čipy budou opravdu sloužit svému původnímu účelu, potažmo k snížení počtu padělaných bankovek nebo odhalování daňových podvodů při vývozu a dovozu zboží.
