Socialistická vláda a ještě socialističtější odboráři, kteří sami minimální mzdu neberou, hned křičí, že je třeba ji nejdříve skokově navýšit a pak teprve uvažovat o nějakém jejím spojení s realitou.
A tak, ač je to pro komentátora už trochu únavným opakováním, řekněme si pro pochopení problému ještě jednou, že institut minimální mzdy je pouze ideologickým konceptem, který v Česku slouží prakticky jen k vyššímu výběru pojistného na sociální a zdravotní pojištění, politickému populismu a dotčeným osobám nepřináší fakticky vůbec nic. A když, tak pouze negativa.
Mzda byla, je a bude vždy jen cenou pracovní síly. Cena je pak jednoduchou funkcí nabídky a poptávky. Místa pro nekvalifikovanou a málo výkonnou pracovní sílu vznikají tehdy, jestliže se najde někdo, kdo na zřízení takového pracovního místa dokáže vydělávat.
Přečtěte si: Vládní kompromis: minimální mzda stoupne o 700 korun
Pokud administrativně vláda zdvihá nejnižší mzdu nad vývoj produktivity, nevyhnutelně snižuje počet těchto míst, nebo je přesouvá mimo oficiální ekonomiku. Není překvapivé, že je už řadu let mezi nezaměstnanými zdaleka nejvyšší podíl lidí bez kvalifikace a mezi nově vznikajícími místy je pro ně vhodných jobů naopak nejméně. Excesivní zvyšování minimální mzdy tyto nůžky jen dále rozevře.
V USA se levicovému prezidentovi podařilo zvyšováním minimální mzdy přimět řetězce rychlého občerstvení k nahrazování prodavačů prodejními automaty. Tamní minimální mzda je samozřejmě nesrovnatelně vyšší, než ta naše, ale i u nás přibývá v supermarketech samoobslužných pokladen už teď. Zaměstnavatelé si samozřejmě nějak pomohou. S těmi dotčenými lidmi je to ale horší. Ví vláda a odbory, kdo je za ty peníze bude zaměstnávat?
Více komentářů autora:
Pavel Páral: Konec Mirka Dušína. Kauza Agrotec může zatřást koalicí
