DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Za loňský rok budou muset živnostníci odvést takzvanou minimální daň. Zavedením této povinnosti vláda kolektivně obviňuje celou velkou skupinu podnikatelů z podvodu a nepřiznání příjmů. Zvolený přístup je nespravedlivý a diskriminační.
Za loňský rok budou muset živnostníci odvést takzvanou minimální daň. Zavedením této povinnosti vláda kolektivně obviňuje celou velkou skupinu podnikatelů z podvodu a nepřiznání příjmů. Zvolený přístup je nespravedlivý a diskriminační.
Za účetní období roku 2004 jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) poprvé povinny odvést takzvanou minimální daň. Ta je pro loňský rok stanovena z minimálního základu daně 101 tisíc korun, tedy zhruba ve výši devíti tisíc korun.
Odpočitatelné položky na plátce, manželku a vyživované děti sice lze uplatnit, ostatní položky zkracující základ daně však nikoliv.
Tuto daň neplatí studenti do 26 let či živnostníci v prvním roce po zahájení podnikání a v roce ukončení podnikání, poživatelé starobního důchodu, rodičovského příspěvku a další zákonem stanovené výjimky.
KOLEKTIVNÍ VINA
Nejvíce na tuto daň doplatí mladší a starší ročníky OSVČ, které nevyživují jiné osoby a živnost je jejich hlavním zdrojem obživy. Tito podnikatelé odvedou zhruba devět tisíc na dani bez ohledu na skutečný jejich příjem či ztrátu, bez ohledu na doložené účetní doklady, na písemně podané daňové přiznání a s tím spojené čestné prohlášení.
Vláda hromadně a kolektivně obviňuje celou velkou skupinu živnostníků z podvodu a nepřiznání příjmů ve výši cca 128 tisíc korun. Zapomíná, že živnostník musí platit ještě sociální, nemocenské a zdravotní pojištění, nejméně 26 400 korun. Částka na pojištění se totiž do minimálního zdanitelného základu nezahrnuje.
Tak je na všechny živnostníky uvalena jednotná daňová sankce v duchu „všichni za jednoho“. Za několik jednotlivců krátících nebo neodvádějících daně to kolektivně odnesou všichni. Kam se podělo právo a právní stát?!
DISKRIMINACE ŽIVNOSTNÍKŮ
Na rozdíl od živnostníků se jiným podnikatelským subjektům umožňuje právo hospodařit i se ztrátou, tedy neodvádět daně. Například v roce 2001 hospodařilo se ztrátou více než tisíc z celkem 4278 firem se sto a více zaměstnanci. U těchto subjektů vláda jejich ztrátu akceptuje, zatímco OSVČ nejenže není ztráta povolena, ale je jim dokonce předepsán minimální zisk ve výši zmíněných 101 tisíc korun.
Zpočátku se zdálo, že se minimální daň a její důsledky budou týkat pouze omezeného okruhu zmíněných mladých a starších živnostníků. Omylem bylo doufat, že se minimální daň nedotkne živnostníků s rodinami. O to nepříjemnější pak bylo překvapení, když živnostníkům byly na základě tohoto neexistujícího příjmu odebírány či snižovány přídavky na děti. Byly jim odmítány sociální výpomoci, protože fiktivní příjem těchto OSVČ třikrát převyšoval životní minimum. Stát díky tomu tak mohl ušetřit přinejmenším několik tisíc korun ročně za každého takového živnostníka.
ZKRESLOVÁNÍ STATISTIKY CELÉHO STÁTU
Minimální daň ale způsobuje i další ekonomické, politické a statistické škody.
Obecně je totiž daň vyústěním definované ekonomické a hospodářské činnosti (podnikání, realizace živnosti) a je odvozena z odvedené práce a zisku, tedy z hrubého domácího produktu (přesněji z přidané hodnoty, ve výkazech zisku a ztrát uváděná jako účetní přidaná hodnota). Stát odvozuje a určuje výši daní z podmnožin přidané hodnoty, tj. u zaměstnanců z mezd, u osob samostatně výdělečně činných z rozdílu příjmu a výdajů, u právnických osob ze zisku.
Minimální základ daně, tak jak ho stanovila vláda, není odvozen od reálně vytvořené přidané hodnoty, od reálně vytvořeného hrubého domácího produktu. Nejedná se zde o zkreslení účetní, daňové, národní statistiky a statistiky v rámci Evropské unie?
Podívejme se na čísla Českého statistického úřadu. V roce 2003 odvedli živnostníci z přidané hodnoty ve výši cca 160 734 milionů korun daň z příjmu ve výši cca 21 146 milionů korun, tj. z přidané hodnoty cca 13 procent. Právnické osoby odvedly ve stejném roce z přidané hodnoty ve výši cca 2 227 494 milionů korun daň z příjmu cca 115 870 milionů korun, tj. z přidané hodnoty cca pět procent. Daň z příjmů právnických osob v roce 2003 činila 31 procent, ale od roku 2004 se postupně snižuje. Tím se bude snižovat i procento daně k přidané hodnotě. Živnostníci tedy odvedli 2,6 krát více na dani z přidané hodnoty než právnické osoby.
O TŘI MILIARDY VÍCE
Živnostníků a samostatně hospodařících rolníků bylo v roce 2003 celkem téměř 1,772 milionu. Kdyby 20 procent z nich (354,4 tisíce osob) hospodařilo ve ztrátě, získal by stát díky minimální dani zhruba 3,2 miliardy korun (354,4 tisíc x 9000 korun) proti daním z příjmu od živnostníků zaplacených v roce 2003. Majetek a zdroje státu i živnostníků by přitom zůstal konstantní.
Pokud výše přidané hodnoty z podnikání živnostníků zůstane i v roce 2004 stejná jako o rok dříve (tedy 160 734 milionů korun), zvýšilo by se zdanění živnostníků na 15,1 procenta z přidané hodnoty, tj. o třikrát více proti právnickým osobám.
ROVNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY SUBJEKTY Jaký z toho všeho plyne závěr:
Neprodleně zrušit minimální základ daně a všechny související diskriminační sankce. Současně zlepšit podporu a podmínky pro podnikání živnostníků. Trvejme na harmonizaci podnikání živnostníků s ostatními podnikatelskými subjekty!
Foto popis| ING. MIROSLAV JÁRA
O autorovi| systémový ekonom a člen Sdružení podnikatelů ČR
