V Profitu č. 47/2006 jste uvedli, že i na odměňování brigádníků se od ledna 2007 bude vztahovat minimální mzda. Platí to i pro dohodu o provedení práce, u které je předem znám jen pracovní úkol, ale nikoliv délka jeho trvání?
Nedosáhne-li odměna z dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce minimální mzdy, je zaměstnavatel (podle § 111 odst. 3 písm. c) nového zákoníku práce) povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně, vyplývající z dohody. Doplatek dosahuje rozdílu mezi výší této odměny připadající na jednu hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Nyní činí minimální mzda 48,10 koruny na hodinu či 8000 korun za měsíc.
Zatímco u dohody o pracovní činnosti by v této souvislosti nemělo docházet k problémům, u dohody o provedení práce mohou v praxi problémy nastat.
Zaměstnanec, který by pracoval na základě dohody o provedení práce v rozsahu 150 hodin, by tak musel dostat odměnu za 150 hodin práce ve výši minimálně 7215 korun.
Odměna z dohody o provedení práce by měla být vždy vázána ke skutečně odpracovaným hodinám, což je ale v řadě případů u této dohody prakticky nemožné. Vždyť právě tato dohoda (a příslušná odměna) se váže na konečný efekt (výsledek práce), nikoliv na počet odpracovaných hodin.
Předpokládaný rozsah práce (150 hodin v kalendářním roce) může být tedy pouze orientačním ukazatelem při zadávání pracovního úkolu. U některých úkolů nelze dobu trvání práce přesně určit, lze jen zhruba předpokládat určitý rozsah s možnou odchylkou.
Nadto musíme vzít rovněž v úvahu, že zaměstnanec při výkonu práce na základě dohody o provedení práce většinou nepracuje na pracovištích zaměstnavatele a obvykle si nevede evidenci pracovní doby.
Povinnost zaměstnavatele dorovnávat odměnu vyplývající z dohody o provedení práce na úroveň minimální mzdy je tedy v praxi mnohdy těžko realizovatelná a vymahatelná. Teprve praxe ukáže, jak ji budou příslušné orgány moci účinně kontrolovat.
RichardW. Fetter, právník (s využitím textu J. Jakubky v PSK č. 1/2007 -nakladatelství Linde)
