Nedostatek finančních prostředků, snížení očekávaných zisků a nízký vlastní kapitál jsou stále častějšími problémy mnoha společností. Z daňového hlediska je úroveň vlastního kapitálu zásadní pro daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček dle pravidel nízké kapitalizace.
Na jejich základě je omezena daňová uznatelnost úroků z úvěru nebo půjčky poskytnuté spojenou osobou. A to úroků souvisejících s částí úvěru nebo půjčky, jež přesahují čtyřnásobek vlastního kapitálu dlužníka.
Nízkou úroveň vlastního kapitálu je proto vhodné včas řešit. Efektivním a rychlým způsobem může být zvýšení vlastního kapitálu prostřednictvím příplatku mimo ten základní. Je třeba také věnovat pozornost jeho daňovým aspektům s důrazem na specifika uskutečnění příplatku u akciových společností.
Aspekty společníka a společnosti
O příplatek poskytnutý mimo základní kapitál se navyšuje nabývací cena obchodního podílu společníka, jenž poskytuje příplatek. Toto navýšení nabývací ceny přitom platí jak pro účetní, tak daňové účely. Pokud by tedy daný společník prodával svůj obchodní podíl ve společnosti, které byl poskytnut příplatek, mohl by pro výpočet daně z příjmů snížit související příjem z prodeje o nabývací cenu zvýšenou o příplatek.
Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál není předmětem daně z příjmů společnosti, jež jej přijímá. V souladu s účetními předpisy se příplatek mimo základní kapitál účtuje ve prospěch příslušného účtu aktiv a na vrub skupiny 41 – základní kapitál a kapitálové fondy.
Protože jde pouze o rozvahové účetní operace, není ovlivněn výsledek hospodaření společnosti, která příplatek přijala, a jeho poskytnutí mimo základní kapitál je daňově neutrální.
V této souvislosti je však třeba upozornit, že dle některých výkladů existuje riziko doměření daně z příjmů přijímající společnosti, je-li příplatek mimo základní kapitál poskytnut formou zápočtu pohledávek. Toto riziko je však nepodstatné.
Zpochybnění správcem daně
Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál akciové společnosti není dle současné legislativy výslovně upravené, a proto hrozí jeho zpochybnění správcem daně. Dle aktuální právní úpravy je jisté pouze to, že poskytnutí příplatku mimo základní kapitál akciové společnosti nelze akcionářům přikázat – bez ohledu na znění jejích stanov. Poskytnutí dobrovolného příplatku však vyloučeno není – s ohledem na princip v článku 2 Listiny základních práv a svobod, dle nějž každý může činit, co zákon nezakazuje.
Riziko zpochybnění příplatku mimo základní kapitál akciové společnosti a jeho překvalifikace na jiný právní úkon však nemá oporu v současné legislativě, a proto je minimální. Pokud by však správce daně poskytnutí příplatku přesto zpochybnil, překvalifikoval by je na jiný právní úkon – zřejmě na poskytnutí půjčky či daru. O jaký právní úkon jde, by správce daně v tomto případě posuzoval zejména s ohledem na povinnost vrácení příplatku či účetní aspekty u akcionáře.
Překvalifikace
Pokud by finanční úřad překvalifikoval poskytnutí příspěvku mimo základní kapitál na půjčku poskytnutou jediným akcionářem, společnosti přijímající příplatek hrozí doměření darovací daně. Finanční úřad by mohl posoudit částku odpovídající obvyklému úroku jako jiný majetkový prospěch související s poskytnutím bezúročné půjčky, který podléhá darovací dani. To vychází z nové definice předmětu darovací daně účinné od 1. ledna 2008, kdy jí také podléhá „bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem“. Tato definice předmětu darovací daně se změnila teprve nedávno, a proto nelze míru rizika jejího doměření finančním úřadem odhadnout.
Pokud by finanční úřad posoudil poskytnutí příplatku mimo základní kapitál jako dar, byla by společnosti, jež jej přijímá, doměřena darovací daň včetně sankcí. Předmětem darovací daně by byla celková částka poskytnutá do vlastního kapitálu. Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál představuje vhodný instrument, kterým lze operativně řešit potíže s výší vlastního kapitálu společnosti.
