Hrubý domácí produkt České republiky se ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně ve stálých cenách zvýšil o dvě procenta, říká Flash odhad společnosti PubliStat. Znamená to další zpomalení dynamiky. Oficiální údaje Českého statistického úřadu uvádějí, že v prvním čtvrtletí rostla ekonomika o 2,8, ve druhém o 2,5 procenta. Kvůli snížení tempa růstu také poklesla dynamika hospodářského výkonu počítaná kumulovaně za dosavadní průběh roku. V prvním pololetí 2002 to bylo meziroční zvýšení o 2,6, za tři čtvrtletí o 2,4 procenta.
Sestup.
Česká ekonomika se ocitla ve velice nezřetelně a obtížně identifikovatelné, nicméně zřejmě sestupné fázi hospodářského cyklu. Vrcholu hospodářského cyklu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2000 a prvním čtvrtletí roku 2001, kdy meziroční tempa růstu atakovala hranici čtyř procent. Poté hospodářský růst trvale zpomaloval, byť s určitými výkyvy. Současné tempo růstu však přesto lze hodnotit jako relativně velmi dobrý výsledek, zejména s ohledem na fázi hospodářského cyklu našich hlavních obchodních partnerů.
Zlomkový vliv.
Vývoj hrubého domácího produktu v letošním třetím čtvrtletí byl do určité míry ovlivněn ničivými srpnovými povodněmi. Ty - obecně vzato - mají dva efekty. Jednak přímé škody na majetku a národním bohatství, které však hrubý domácí produkt bezprostředně neovlivní. Jednak snížení tempa ekonomického růstu způsobené výpadky výroby souvisejícími bezprostředně s povodněmi. Česká ekonomika prokázala vysokou krátkodobou adaptabilitu na nepříznivou situaci, která je důkazem její vzrůstající dlouhodobé flexibility. Odvětvové ukazatele napovídají, že výpadek v tempu růstu hrubého domácího produktu vlivem povodní byl jen velice krátkodobý, byl rychle kompenzován vyšším nasazením ekonomických subjektů, a lze jej proto odhadovat na zlomky procentního bodu.
Rychlý obrat.
To lze ilustrovat na údajích o tempech růstu průmyslu (tržby, očištěno od vlivu počtu pracovních dní), který v červenci rostl meziročně o 7,2 procenta, v srpnu poklesl o 4,5, ale v září opět meziročně vzrostl o 4,2 procenta. Obdobné jsou i údaje o maloobchodních tržbách: plus 5,4 procenta v červenci, minus 4,6 procenta v srpnu, ale v září již plus 5,6 procenta. Ve stavebnictví je obraz poněkud jiný, nicméně také naznačuje rychlou kompenzaci povodňového výpadku. Po meziročních poklesech shodně o 3,8 procenta v červenci a srpnu vzrostlo stavebnictví v září o 3,8 procenta.
Povodněmi značně utrpěl i zahraniční obchod, zejména co do objemu. Rovněž doprava byla v srpnu zřejmě vážně postižena (měsíční data za třetí čtvrtletí 2002 zatím nejsou k dispozici). Hypotézu o rychlé nápravě povodňových výpadků nicméně podporují čtvrtletní data. Doprava ve druhém kvartálu klesla meziročně o 2,4 procenta, ve třetím o 3,3 procenta, což mezi oběma čtvrtletími není nijak výrazný propad.
Specifický rok.
Nabízí se rovněž srovnání s rokem 1997, kdy povodně udeřily v červenci. To ale není přímo kvantitativně proveditelné, alespoň ze dvou důvodů. Za rok 1997 neexistují aktualizovaná kvartální data o meziročních tempech růstu hrubého domácího produktu (ve stálých cenách) a situace ve třetím čtvrtletí 1997 byla zásadně ovlivněna měnovou krizí z května téhož roku a stejně tak i dvěma vládními úspornými balíčky, které byly aplikovány zhruba ve stejné době, kdy probíhala krize. Negativní vliv povodní však byl zřejmě opět pouze krátkodobý, rychle kompenzovatelný.
Hlavně průmysl.
Nejvyšší pozitivní příspěvky k odhadovanému růstu HDP v letošním třetím čtvrtletí měla odvětví průmyslu (1,6 procentního bodu), finančních služeb (0,5 bodu) a obchodu (0,4 bodu). Negativní byl příspěvek odvětví ostatních služeb (minus 0,5 bodu), pohostinství a ubytování, a komerčních služeb (shodně 0,2 až 0,3 procentního bodu).
Ve čtvrtém čtvrtletí považujeme za pravděpodobné pokračování střednědobé tendence k deceleraci ekonomického růstu. Se zpožděním se ještě bude promítat vliv povodní ze třetího čtvrtletí. Ten bude dvojí. Řada subjektů (většinou menších podniků nebo provozoven) byla povodněmi zcela zničena či vážně poškozena, z čehož vyplývá další pokračování negativního vlivu na hrubý domácí produkt. Řada subjektů však již ve čtvrtém čtvrtletí následky povodňových škod plně odstranila. Zde lze očekávat tlak na dohnání výpadku ze třetího kvartálu tak, aby plán za celý rok byl splněn. To se projevilo už v září a pozitivně se to odrazí v růstu hrubého domácího produktu. Kombinovaný vliv povodní zřejmě bude neutrální či mírně pozitivní.
Modelový propočet.
Flash odhad meziročního tempa růstu HDP, který je často nazýván i signálním či rychlým odhadem, je možno vyprodukovat zhruba tři týdny před oficiálním odhadem Českého statistického úřadu. Ten bude za třetí čtvrtletí 2002 zveřejněn 11. prosince. Flash odhad je založen na modelovém výpočtu a to jej kvalitativně odlišuje od odhadů většiny nezávislých analytických pracovišť. Ta jsou obvykle - více či méně - typu „educated guess“.
Metodika modelového propočtu je transparentní, v čase relativně stabilní, založená na předpokladech, které byly v minulosti úspěšně empiricky verifikovány. Vychází z měsíčně publikovaných odvětvových statistik a jejím hlavním předpokladem je, že relace ukazatelů tržeb (případně produkce) a hrubé přidané hodnoty v odvětvích je v krátkém až středním časovém horizontu stabilní.
Rychlost versus přesnost.
Flash odhad se samozřejmě nevyhne srovnání s oficiálním odhadem Českého statistického úřadu založeném na národním účetnictví. Národní účetnictví je nejúplnější, komplexní zdroj údajů o národním hospodářství, jemuž ostatní údajové okruhy či komplexy mohou jen stěží konkurovat. Flash odhad je založen na měsíčních ukazatelích nabídkové strany ekonomiky, přičemž například měsíční údaj o maloobchodních tržbách je dobrou aproximací spotřeby domácností (alespoň v tempech růstu) a lze jej tedy úspěšně považovat i za ukazatel poptávkové strany ekonomiky. Ve statistice se často dostává do konfliktu včasnost publikace údajů s jejich přesností. Flash je včasný odhad, zdaleka však nikoli nepřesný.
Je nutné ale konstatovat, že interval spolehlivosti bodové prognózy v „nejistém“ období je širší než ve „standardním“ období a v případě letošního třetího čtvrtletí je od 1,4 do 2,6 procenta. Za celý rok 2002 očekáváme reálný růst hrubého domácího produktu České republiky v intervalu 2,0 až 2,5 procenta, pravděpodobně blíže horní hranici.
