Menu Zavřít

Minireaktory mají zachránit energetickou budoucnost Británie

30. 6. 2017
Autor: rolls-royce.com

Elektřina z jádra má spasit Velkou Británii po odchodu z Evropské unie. Ostrovní země by měla podle místních expertů vsadit na malé reaktory okolo výkonu 300 MW. Bez toho bude jen těžko naplňovat svůj závazek snižování skleníkových plynů do roku 2050 o 80 procent.

Odklon od fosilních paliv, zejména od uhlí, bude vyžadovat výstavbu nových elektráren. Nejpozději po roce 2030 může Spojené království trpět nedostatkem elektřiny, a proto by mělo vsadit na vývoj a výstavbu malých reaktorů do výkonu 300 MW, jež se mohou stavět v blízkosti měst a průmyslových komplexů, kde bude elektřiny potřeba nejvíce.

Pro malé reaktory podle serveru The Register hovoří také skutečnost, že výstavba tradičních jaderných bloků je příliš nákladná. Ukazuje se to u projektu nových reaktorů jaderné elektrárny Hinkley Point, jež přinese finanční „díru“ ve výši 18 miliard liber (asi 538 miliard korun). Elektrárnu provozuje francouzská společnost EDF.

Levnější variantou jsou malé modulární reaktory (SMR), jež mají podle technologického serveru výhodu v tom, že mohou přispět k rozvoji britského průmyslu. Minireaktory nejsou ničím novým, jsou montovány do jaderných ponorek už od padesátých let, v Británii je vyvíjí a vyrábí Rolls-Royce.


Kde je jaderná energetika úspěšná?

O uran bude zájem. Jádro slaví úspěch v Číně, Indii i v Japonsku

Vysoce obohacený uran.


Firma, jež je druhým největším výrobcem vojenských leteckých motorů na světě, na svých stránkách uvedla, že může do roku 2028 dodávat reaktory o výkonu 220 až 440 MW, jež mohou nahradit až 150 větrných turbín. Rozměry 16 metrů na délku a 4 metry v průměru pak umožní jejich transport kamionem, vlakem nebo lodí. Životnost by měla činit 60 let.

Globální trh s malými reaktory Rolls-Royce odhadl na 250 až 400 miliard liber (až 12 bilionů korun) okolo roku 2035. Místnímu průmyslu by mohl přidat 100 miliard liber (v letech 2030 až 2050) a vytvořit 40 tisíc pracovních míst.

Výhodou SMR je to, že po odpojení ze sítě mohou být snadno přemístěny na místo vhodné pro demontáž a likvidaci. Svým menším výkonem jsou také bezpečnější a méně náročné na obsluhu.

Ředitel Cambridge Nuclear Energy Centre Tony Roulstone věří, že sériová výrova takových reaktorů by umožnila snížení výrobních nákladů a také neustálou možnost vylepšování technologie.

Zastánci britského jádra připomínají i to, že rozvoj větrných parků jde k duhu více zahraničním firmám, německému Siemensu a dánskému Dong Energy. Přitom ani tato energie není úplně zelená, protože lopatky turbín jsou vyrobené z polymerů, jež se nevyplatí recyklovat.


Jak vypadá práce na stavbě větrných turbín:

Stavba větrných turbín: milionový byznys pro techniky bez závratí


Také britští strojní inženýři z Institution of Mechanical Engineers doporučují britské vládě, aby vsadila na domácí výrobu a rozvoj malých rektorů. „Vláda by se měla zaměřit na vývoj SMR, včetně Trawsfynydd ve Walesu, jež má zajistit budoucnost jaderné energeticky v době po brexitu,“ uvedla organizace s tím, že Británii hrozí odchod z evropského Euratomu.

Jen pro upřesnění, jaderná elektrárna Trawsfynydd byla jedinou jadernou elektrárnou Velké Británie, jež nebyla umístěna na pobřeží a chlazena mořskou vodou, ale uměle vyrobeným jezerem. V provozu byla v letech 1965 až 1991.

V Británii se diskutuje o tom, jak naplnit zákon z roku 2008 (The Climate Change Act 2008), který má zajistit, aby země do roku 2050 snížila o 80 procent produkci skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990.


Jak vypadá nejmodernější reaktor v Rusku? Čtěte reportáž týdeníku Euro:

Bomba mezi reaktory. Rusko má nejmodernější jadernou elektrárnu světa

 V areálu elektrárny je fotografování zakázáno. Na vyhlídkové plošině za plotem už to není problém


Jen do roku 2030 bude tato britská obdoba německé Energiewende stát 300 miliard liber (9 bilionů korun), což znamená 875 liber (26 tisíc korun) pro každou britskou domácnost ročně. Bez využití jádra se tento závazek zdá finančně neudržitelný.

K tomu by mohla přispět i technologie fúzního reaktoru, již vyvíjí firma Tokamak Energy. Její šéf David Kingham slibuje komerční spuštění reaktoru okolo roku 2030.

MM25_AI

Od 60. let minulého století se hovoří o atomové energii jako u energii budoucnosti. Malé modulární reaktory by k prosazení této myšlenky mohly přispět.

Dále čtěte:

Jaderná fúze za půl bilionu korun. Výstup se odkládá, kritika sílí

Energetika budoucnosti: města pojedou na jaderné baterie

Největší turbína světa u Liverpoolu začala dodávat energii


  • Našli jste v článku chybu?