Vyhláška stanovuje poplatky jiným způsobem než zákon
Ministerstvo kultury v současné době dokončuje vyhlášku k autorskému zákonu, která určí výši poplatků za přístroje a nosiče umožňující kopírovat hudbu, video, obrázky či texty (EURO 24/2006). Doposud poslední verze připravované normy z poloviny června potěšila zejména dovozce tiskáren. Poplatky za klasické tiskárny proti předchozím návrhům klesly na polovinu. Ministerské vyhlášce však hrozí blamáž. Úředníci se totiž při jejím vytváření nedrželi znění novely autorského zákona. Pro stanovování poplatku z kopírek hodlají používat cenové rozpětí, v kterém se prodávané zařízení pohybuje, zatímco právní norma hovoří o stanovení poplatku z průměrné ceny přístroje.
Zlevnili.
Přípravy prováděcí vyhlášky k autorskému zákonu v současnosti finišují. Tým úředníků oddělení autorského práva na ministerstvu kultury (MK) v pondělí 12. června rozeslal zúčastněným stranám novou verzi dokumentu, jež částečně reflektuje připomínky dovozců a výrobců, kteří jsou autorským zákonem „postiženi“. Největší změnou proti předchozím návrhům je padesátiprocentní snížení paušální odměny - jak se oficiálně poplatek odváděný autorským svazům označuje - u všech „jednoduchých“ tiskáren. Tím se myslí přístroje, které dokáží tisknout z počítače, nikoli však z multifunkčních zařízení typu „kopírka/tiskárna/fax/skener“. U těch zůstává poplatek na původní výši. Poplatek u nejlevnějších inkoustových tiskáren s cenou do dvou tisíc korun bez DPH klesl z 90 na 45 korun, tiskárny do šestitisícové hodnoty by měly být zatíženy paušální odměnou 120 korun, místo nedávno navrhovaných 240. „Skutečnost, že primárním účelem tiskáren připojovaných k osobním počítačům nebude zhotovování rozmnoženin autorských děl, je zohledněna polovičními sazbami odměn,“ hovoří se v odůvodnění ministerské vyhlášky, kterou má týdeník EURO k dispozici. „Kdyby došlo k takovémuto snížení poplatků, byla by to pro dovozce, či výrobce tiskáren velká úleva,“ říká Miroslav Tyburec, finanční ředitel české a slovenské pobočky japonského producenta tiskáren Oki Systems. „Místo zhruba milionu korun bychom tak na paušálních odměnách zaplatili asi 600 tisíc korun ročně. Pracovní verze vyhlášky se však mění každý týden, uvidíme, jakým směrem se to vyvine dál,“ dodává.
Taxa místo průměru.
Problém však mohou mít prodejci klasických kopírek. Kdyby totiž byla vyhláška schválena v současné verzi, nevěděly by firmy, které mají odvádět poplatky z prodaných kopírek, jakým způsobem přistoupit k výpočtu paušální odměny. Zákonodárci totiž nastavili určování poplatku u kopírek z průměrné ceny produktů, kdežto ministerstvo v prováděcí vyhlášce pracuje s tabulkou cenových rozpětí, jež k přístrojům v daných cenových kategoriích přiřazuje pevně definovanou úroveň poplatků. „Zákon operuje s průměrnou cenou přístroje bez DPH, která by se odvodila z celkové sumy cen všech prodaných kopírek, jenže ve všech dosavadních verzích vyhlášky je poplatek taxativně stanoven cenou zařízení od-do. Ministerstvo kultury tak vlastně nerespektuje zákon,“ říká Jan Tomaier z advokátní kanceláře Brzobohatý, Brož & Honsa, zastupující Asociaci dovozců a výrobců kopírovací techniky. Tomaier tvrdí, že právní nejistota, která je do problematiky vnášena, může vést ke sporům. „Tak, jak je vyhláška konstruována, je v tomto směru v rozporu se zákonem. Tím by nebyl zákon 'proveden' a odměna autorům by de facto nebyla odveditelná. To by zřejmě vedlo k soudním sporům,“ řekl Tomaier týdeníku EURO. „V zákoně rovněž není stanoveno, do kdy má být paušální odměna splatná. Když chce někdo něco zpoplatňovat, musí jasně říci co, kdy a jak,“ uzavírá Tomaier.
Box: Pro koho je autorský zákon?
Cílem autorského zákona, který začal platit 22. května, bylo především zajistit lepší ochranu autorských práv, respektive nahradit hudebníkům, filmařům, a spisovatelům finanční újmy vzniklé z nelegálního kopírování jejich děl. Čeští zákonodárci to však s aktivitou přehnali. Místo tvrdého postižení několika jedinců, kteří „ve velkém“ kopírují hudbu, filmy, obrázky či texty, dělá novela autorského zákona z každého, kdo byť minimálně využívá možností moderní elektroniky, potenciálního zločince, porušujícího autorská práva. Každý, kdo si zakoupí jakékoliv zařízení či médium, které umožňuje zaznamenat textovou, obrazovou, zvukovou či multimediální informaci, totiž „v předstihu“ dostane pokutu za to, že by někdy v budoucnu mohl něco zkopírovat a porušit tak autorské právo. Kromě CD a DVD vypalovaček, kopírek, pevných disků, MP3 přehrávačů, paměťových karet či USB klíčenek zákon postihuje i samotné CD a DVD disky, nenahrané magnetofonové kazety a videokazety, multifunkční faxy či všechny typy tiskáren.
