Ministerstvo financí a Mezinárodní měnový fond zhoršily odhad růstu české ekonomiky

9. 4. 2019

Ministerstvo financí a Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršily odhad růstu české ekonomiky v letošním roce. Ministerstvo v nové prognóze počítá s růstem o 2,4 procenta, v předchozí lednové predikci odhadovalo 2,5 procenta. MMF v pravidelném jarním výhledu předpokládá pro Česko na letošek tempo růstu 2,9 procenta. V říjnu fond očekával, že český hrubý domácí produkt letos zpomalí na tři procenta. Podle analytiků je odhad ministerstva blíže realitě než výhled MMF.

Ministerstvo financí dnes uvedlo jako důvody pro snížení odhadu především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí. Zmínilo tendence k růstu protekcionismu, nejistotu ohledně brexitu a výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně. V případě domácího vývoje je podle úřadu rizikem hlavně nedostatek zaměstnanců a rychlý růst cen nemovitostí.

Pro příští rok nechalo ministerstvo odhad růstu české ekonomiky na 2,4 procenta. Loni se HDP zvýšil o 2,9 procenta. Česká národní banka v únorové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta a pro příští rok na tři procenta. MMF v říjnu loňský růst odhadoval na 3,1 procenta, skutečnost nakonec byla horší.

Podle analytiků odhad ministerstva financí více odpovídá ekonomické realitě, protože MMF vychází z únorových odhadů ČNB a nebere příliš v potaz dopady snížených odhadů pro německou ekonomiku. To přitom může výrazně ovlivnit českou ekonomiku. „Z českého pohledu je varovným signálem zejména výrazné snížení prognóz ekonomického růstu v Německu. Zatímco MMF to nijak výrazněji ve svém odhadu pro českou ekonomiku nereflektovalo a odhad růstu HDP pro letošní rok drží stále poměrně optimistický, české ministerstvo financí je opatrnější a snížilo svůj odhad na viditelně nižší hodnotu,“ uvedl například hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Česká ekonomika se začíná přehřívat. V žebříčku stability se propadla o tři místa

Rizika, která pro český zahraniční obchod plynou ze zhoršení mezinárodního prostředí, nejsou dostatečně zohledněna ani v prognóze ministerstva financí, upozornil analytik UniCredit Bank Jiří Pour. „Ministerstvo financí se poměrně nesměle vydalo na cestu snižování prognóz hospodářského růstu, které v Česku zřejmě teprve začíná,“ podotkl.

Ministerstvo zhoršilo také odhad vývoje veřejných financí v letošním roce, když snížilo očekávaný přebytek z jednoho procenta HDP na 0,3 procenta HDP. „Jestliže vláda bude pokračovat v současném tempu navyšování sociálních výdajů, hrozí, že v dalších letech přejde hospodaření sektoru vládních institucí do deficitu. Je proto vhodné připravit veřejné rozpočty na nižší tempo růstu příjmů. Příkladem by měl jít státní rozpočet, který by se měl zaměřit na snižování zbytných výdajů,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

MMF v dnes zveřejněném výhledu World Economic Outlook zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,3 procenta, ještě v lednu očekával 3,5 procenta. Původně předpokládal pro letošek zvýšení globálního HDP o 3,7 procenta. Příští rok by se ale růst měl podle MMF vrátit na 3,6 procenta.

Zpomalení, které začalo ve druhé polovině loňského roku, způsobila řada faktorů ve velkých zemích, napsal fond. Například růst čínské ekonomiky se snížil mimo jiné kvůli omezení stínového bankovnictví a kvůli obchodnímu napětí se Spojenými státy. Země eurozóny zpomalily více, než se čekalo, protože oslabila důvěra spotřebitelů i firem. Podnikatelskou důvěru negativně ovlivnilo také rostoucí obchodní napětí. Zhoršila se také nálada na finančních trzích, uvedl MMF.