KONKURZNÍ ŘÍZENÍ Stát nesmí mít zvýhodněnou pozici při vypořádání věřitelů v průběhu konkurzu. Již loni to potvrdil Ústavní soud. Ministerstvo financí ale nadále stojí za svým. Stát tak zbytečně prohrává následné spory, které navíc konkurzní řízení zbytečně prodlužují.
KONKURZNÍ ŘÍZENÍ Stát nesmí mít zvýhodněnou pozici při vypořádání věřitelů v průběhu konkurzu. Již loni to potvrdil Ústavní soud. Ministerstvo financí ale nadále stojí za svým. Stát tak zbytečně prohrává následné spory, které navíc konkurzní řízení zbytečně prodlužují.
Liberecký finanční úřad si v březnu 2002 započítal nadměrný odpočet DPH ve výši 334 tisíc korun jako protihodnotu pohledávek vůči akciové společnosti Textilana. Pohledávky přitom vznikly ještě před vyhlášením konkurzu na tuto textilní firmu. Dlužila totiž finančnímu úřadu peníze na daních z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.
Postup státních úřadů následně potvrdila liberecká pobočka krajského soudu. Senát Ústavního soudu (ÚS) pod vedením Ivany Janů nicméně rozsudek na počátku dubna loňského roku zrušil. V ústavní stížnosti se proti rozhodnutí zmíněného krajského soudu odvolával správce konkurzní podstaty Textilany, společnost Koppa.
„Za pohledávku plátce DPH za dlužníkem (státem) lze považovat ve smyslu zákona (…) pouze nárok na vrácení vrátitelného přeplatku, nikoli nárok na vrácení nadměrného odpočtu,“ píše se v odůvodnění Krajského soudu Liberec. Vrátitelný přeplatek podle soudu nevznikne, pokud závazky daňového subjektu přesáhnou výši jeho pohledávek vůči finančnímu úřadu. Liberecký finanční úřad navíc vychází z toho, že „mají (nároky státu) konkrétně v daňové oblasti při vyrovnání přednost před ostatními věřiteli“.
V KONKURZU PLATÍ JINÉ ZÁSADY
Ústavní soud však upozornil, že v konkurzním řízení takový postup neplatí. „Zákon o konkurzu a vyrovnání je lex specialis, tedy speciální právní norma. Ta upravuje specifický chod firmy poté, co na ni byl vyhlášen konkurz,“ uvádí stanovisko soudu.
V případě konkurzu na dlužnicko-věřitelské vztahy, v nichž je účastníkem na věřitelské straně správce daně, neplatí podle ÚS obecné ustanovení zákona o správě daní a poplatků ani obchodní zákoník, ale pouze zákon o konkurzu a vyrovnání. „Insolvenční zákon zakazuje zvýhodnění jakéhokoli věřitele nad platný rámec (například zajištěný věřitel), a naopak zastává zásadu jejich poměrného uspokojení. K tomu ale nemůže dojít, jestliže se jeden z věřitelů prohlásí sám za privilegovaného,“ souhlasí s názorem ÚS poslanec rozpočtového výboru Michal Doktor (ODS).
MINISTERSKÁ SOFISTIKA
Rezort financí však k rozhodnutí Ústavního soudu zaujal jiný postoj. „Ministerstvo financí se v započítávání vzájemných pohledávek řídí stanoviskem Nejvyššího správního soudu,“ upozorňuje náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.
Nejvyšší správní soud se sice skutečně přiklonil k stanovisku ministerstva, ale ve vyjádření již chybí, že Nejvyšší soud má opačný názor. „Odlišný právní názor nejvyšších stupňů obecných soudů není podstatný, jestliže ve věci rozhodne Ústavní soud. Protože ústava má přednost před zákony,“ vysvětluje advokátka a konkurzní správkyně Světlana Zvolánková. Stejný názor má i Michal Doktor: „Ústavní soud je nejvyšší právní autoritou v zemi a jeho rozhodnutí nemůže správní orgán obcházet.“ Podle Zvolánkové neobstojí ani další argument ministerstva, že rozhodnutí Ústavního soudu se děje vždy v individuálních případech. „Právě z rozhodnutí žaloby konkurzního správce, firmy Koppa, byť bylo individuálním, vyplývá obecný závěr o nepřípustnosti zvýhodnění jednoho věřitele v konkurzním řízení. Tedy závěr obecné povahy, který lze aplikovat na všechny obdobné případy,“ říká.
Advokátce se nelíbí ani další argument rezortu, podle něhož napadl Ústavní soud určitý paragraf zákona o DPH, ale po novelizaci zákona se změnou paragrafu a jeho číslování se jeho postup už rozhodnutí ÚS netýká. „Paragraf byl totiž pozměněn, ale aniž by reagoval na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, a vyrovnal se s ním,“ říká Zvolánková.
JDE O ČAS I O PENÍZE
Nerespektování nálezu Ústavního soudu ministerstvem financí se už projevilo v praxi. Týž soud v Liberci, který dal v prvním sporu za pravdu finančnímu úřadu, rozhodl 17. srpna v pokračujícím řízení ve prospěch společnosti Koppa.
„Prohrané právní spory znamenají pouze zbytečné výdaje ze státního rozpočtu na náhradu nákladů řízení,“ konstatuje Doktor. „Pro další účastníky, tedy věřitele i pro podnik v konkurzu, to znamená zbytečné prodlužování řízení, protože konečné vypořádání trvá až do ukončení všech sporů,“ domnívá se Světlana Zvolánková.
ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU:
„Obecný soud postupoval v rozporu se zákonem o konkurzu a vyrovnání, a nerespektoval tak cíl tohoto zákona, stanovený jako poměrné uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku. Neodůvodněně tak zvýhodnil jednoho z věřitelů, tedy stát, zastoupený finančními orgány. Tím porušil článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle které vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Svou interpretací porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, zakotvené v článku 36 Listiny.“
