Služební zákon po roce selhává. Úřady se stávají soukromými firmami politiků
Alena Schillerová se stala novou náměstkyní ministra financí pro daně a cla na začátku letošního roku poté, co z ministerstva odešla její předchůdkyně Simona Hornochová. Funkce tohoto náměstka je odborná, nikoli politická. Schillerová tedy musela nejprve projít výběrovým řízením a posléze být jmenována přesně podle zákona o státní službě. Tato norma měla podle svých tvůrců zajistit nezávislost státních úředníků a izolovat je od politiky. Ale praxe ukazuje, že dochází k naprostému opaku. Politici využívají nedostatky nového služebního zákona k tomu, aby si státní správu „ochočili“. Dobře to dokládá právě příklad jmenování Aleny Schillerové.
Někdejší ředitelka finančního úřadu pro Brno-venkov a bývalá ředitelka odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství se na konci loňského roku přihlásila spolu s dalšími čtyřmi zaměstnanci ministerstva financí do výběrového řízení na funkci nového náměstka pro daně. Tento post je v Babišově administrativě klíčový kvůli novým zákonům, které zpřísňují státní kontrolu nad podnikateli.
Ačkoli by pozice měla být oficiálně přísně úřednická, okolnosti z ní udělaly vysoce politicky exponované místo. Výběrová komise, na jejíž složení měl Andrej Babiš obrovský vliv, vybrala vloni v listopadu tři úspěšné uchazeče „dle jejich výkonu u pohovoru“. Následně byla z těchto tří zájemců pouhou dohodou mezi Andrejem Babišem a státním tajemníkem ministerstva financí Janem Sixtou vybrána Alena Schillerová. Jaké důvody vedly oba muže k tomuto rozhodnutí, se veřejnost nedozví.
Nejvhodnější žadatelka
Ministerstvo financí nejprve na dotaz týdeníku Euro sdělilo, že Alena Schillerová byla zkrátka „nejvhodnější žadatelka“. Až po několika žádostech o zdůvodnění výběru přišlo z ministerstva upřesnění, byť příliš světla do celého procesu nevneslo. „Státní tajemník s ministrem financí pečlivě vážili kvality tří navržených kandidátů, a to i s ohledem na tým náměstků a fakt, že vybírali nejbližšího spolupracovníka ministra. Rozhodli se pro Alenu Schillerovou. Současná náměstkyně má dlouholeté zkušenosti z oblasti daňové správy, navíc s akademickým přesahem a manažerskými schopnostmi a zkušenostmi,“ uvedla v odpovědi Kateřina Vaidišová z ministerstva financí.
Dlouholeté zkušenosti z daňové správy, akademický přesah a řídicí zkušenosti však měli i ostatní neúspěšní uchazeči o funkci. Co tedy vedlo k tomu, že se právě Alena Schillerová stala „nejvhodnější žadatelkou“?
Sama Schillerová rozhovor s týdeníkem Euro na poslední chvíli zrušila a o okolnostech svého jmenování se odmítla bavit. Už jen tímto mlčením připomíná politickou nominantku. Pokud někdo zastává post z politických důvodů, jistě nemá potřebu dále zdůvodňovat své jmenování. Státní úředník je však podle zákona o státní službě odborná funkce. Člověk na tomto místě by měl podle smyslu a účelu zákona umět zdůvodnit, proč tuto funkci zastává právě on. Zákon nicméně takovou povinnost výslovně neukládá.
„Zákon o státní službě upravuje toliko formu dohody ministra financí a státního tajemníka, která musí být písemná. Povinnost dohodu odůvodnit zákon neupravuje,“ upozorňuje náměstek ministra vnitra pro státní službu, takzvaný „superúředník“ Josef Postránecký. Andrej Babiš přitom mohl Alenu Schillerovou přijmout rovnou jako politickou náměstkyni, na kterou má každý ministr nárok. Proč to neudělal, ministerstvo financí nevysvětlilo.
Schillerová je každopádně pro Andreje Babiše velmi důležitá. Bude zajišťovat bezproblémovou účinnost elektronické evidence tržeb, z níž Babiš udělal téma tohoto volebního období. Šéf ANO si proto nemůže dovolit z politických důvodů obsadit funkci náměstka pro daně „nespolehlivým“ člověkem, byť by to byl odborník. Právě vzájemné neshody s Babišem ukončily podle informací týdeníku Euro angažmá předchozí náměstkyně Simony Hornochové. Ta měla původně zůstat na ministerstvu jako poradkyně, ale nakonec kvůli Babišovi odešla.
Family Group
Schillerová je zcela jiný případ. Kádrový profil má téměř bezchybný. Její nejbližší rodina patří mezi důležité členy hnutí ANO. Dcera Petra Rusňáková je za ANO brněnskou radní pro cestovní ruch a mimo jiné členkou dozorčí rady bohatého městského podniku Teplárny Brno. Celostátnímu hnutí věnovala před komunálními volbami 200 tisíc korun. Její manžel, taktéž člen hnutí ANO, je dnes jedním z nejvlivnějších lidí na jižní Moravě.
Osmatřicetiletý David Rusňák vlastní dynamicky se rozvíjející brněnskou finanční skupinu DRFG (David Rusňák Family Group), která podniká v nemovitostech, telekomunikacích i teplárenství. Sám Rusňák daroval v době předloňských komunálních voleb brněnskému ANO 1,5 milionu korun, a stal se tak jeho největším sponzorem. Podle informací týdeníku Euro má v brněnském hnutí významný vliv. S městem ovládaným právě hnutím ANO chce jako podnikatel spolupracovat na dvou projektech: využití areálu brněnského výstaviště a stavbě nové hokejové haly.
V kontextu tohoto rodinného zázemí už snad nikoho nepřekvapí, že odborná náměstkyně Alena Schillerová také využívá ve své funkci stranický aparát hnutí ANO a na konci ledna vystoupila v Poslanecké sněmovně na stranické tiskové konferenci k elektronické evidenci tržeb. I když šéf státní služby Josef Postránecký veřejně zkritizoval koketování Schillerové s politikou, nejedná se podle něj o kárné provinění proti služebnímu zákonu. „Posouzení této otázky náleží primárně státnímu tajemníkovi na ministerstvu financí,“ nechce to dále komentovat Postránecký. „Superúředník“, který by měl bdít nad nezávislostí státních zaměstnanců, tak může jen kritizovat. Jeho bezmocný post připomíná reprezentativní roli prezidenta.
Státní tajemník Jan Sixta posoudil celou záležitost tak, že se Schillerová ničeho nezákonného nedopustila. Nic jiného se od něj ani nedalo čekat. Právě on hrál klíčovou roli při příchodu Schillerové na ministerstvo. Bez dohody s ním by ji Andrej Babiš na místo náměstkyně neprosadil. Sixta od začátku patřil na ministerstvu financí mezi Babišovy nejbližší lidi. Na úřad si ho Babiš loni přivedl jako ředitele svého kabinetu. Do této pozice přišel Sixta podle informací týdeníku Euro právě proto, aby se záhy mohl stát státním tajemníkem, člověkem klíčovým pro jakýkoli personální výběr na ministerstvu.
Post totiž mohli obsadit jen náměstci či ředitelé odborů. Jeho jmenování měl Andrej Babiš zcela ve své moci. Výběrem loajálního státního tajemníka si Babiš zajistil volné ruce při obsazování důležitých míst do budoucna. Právě v případu Aleny Schillerové se to projevilo.
Teď mi nevolejte
Zpolitizování státní správy nabývá někdy i úsměvné podoby. Třeba když se chcete zeptat na kandidaturu v letošních krajských volbách náměstkyně pro evropské programy ministerstva pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Na podzim bude kandidovat za hnutí ANO na hejtmanku v Královéhradeckém kraji. Služební zákon politickou kandidaturu ani členství v politických stranách nezakazuje. Úředníci však nemohou zastávat politické funkce ve stranách a jejich případné politické angažmá nesmí narušit plnění služebních povinností.
To znamená, že náměstkyně Dostálová má oficiálně zakázáno odpovídat na dotazy ohledně své kandidatury během pracovní doby na ministerstvu. „Vlastně byste mi ani neměl s takovým dotazem volat, když jsem v práci,“ říká Dostálová, ale vzápětí dodá, že to myslí „žertem“, i když debatou na téma své kandidatury porušuje zákon.
Ujišťuje, že volební kampani se bude věnovat výhradně o sobotách a nedělích a po pracovní době. „Na horkou fázi kampaně si vyberu řádnou dovolenou,“ tvrdí Dostálová.
Jde však politické a úřednické angažmá zcela oddělit? Zvlášť když Dostálová je na očích veřejnosti právě díky své úřednické funkci?
Odpověď naznačuje už to, že nejen novináři s ní řeší její politickou kandidaturu právě v pracovní době. Ani to nelze dělat jinak. „Veřejnost volá po tom, aby politické funkce obsazovali odborníci,“ zdůvodňuje Dostálová provázanost úřednické a politické kariéry. V případě, že bude v kraji zvolena, musí si ale jednu z funkcí vybrat.
Dostálová není jediná odborná ministerská náměstkyně, která se bude na podzim ucházet o krajské voliče. Za ANO bude na hejtmanku kandidovat také náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu Jana Vildumetzová. Stala se jedničkou v Karlovarském kraji. Šéf státní služby Josef Postránecký nepřímo přiznává, že politici si zkrátka chtěli uchovat vliv na státní správu a připustili v zákoně jen dílčí prvky nezávislosti úředníků. „Prosazování principu depolitizace státní správy do praxe je dlouhodobější záležitostí,“ uzavírá Postránecký.
Premiér Bohuslav Sobotka chce nedostatky služebního zákona vyřešit ještě v tomto volebním období rozsáhlejší novelou, která by například znemožnila státním úředníkům kandidovat ve volbách. K tomu by bylo nutné také změnit ústavu, jelikož dnes má právo být volen každý státní zaměstnanec, pokud splní podmínku věku. Hnutí ANO se však k debatě o změně služebního zákona zatím příliš nehlásí.
Schillerová je pro Babiše důležitá. Bude zajišťovat bezproblémovou účinnost EET, z níž Babiš udělal téma tohoto volebního období. Výběrem loajálního státního tajemníka si Babiš zajistil volné ruce při obsazování důležitých postů do budoucna. Právě v případu Aleny Schillerové se to projevilo.
1,5 milionu Kč daroval David Rusňák, zeť Aleny Schillerové, v době komunálních voleb brněnskému ANO, což z něj udělalo největšího sponzora. Jeho manželka Petra Rusňáková věnovala celostátnímu hnutí 200 tisíc.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
