Zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, povinná roční praktická příprava justičních kandidátů či omezení rozhodování laických přísedících v trestních řízeních. Takové jsou některé ze změn, které přináší návrh novely zákona o soudech a soudcích. Ministerstvo spravedlnosti dnes předpis poslalo vládě. Uvedlo, že cílem novely je zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto stávající justiční čekatele ruší. U soudů by měli primárně působit asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Až poté se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpokladem pro jmenování do funkce bude alespoň pětiletá praxe na pozici soudce a úspěšné absolvování konkurzu. V pětičlenné výběrové komisi mají zasedat tři soudci - odcházející předseda, funkcionář z obvodu jiného soudu a předseda Nejvyššího soudu.
Funguje podle vás česká justice dobře?
Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu. U předsedů okresních soudů úřad z praktických důvodů připouští, aby bezprostředně po vypršení mandátu vedli jiný okresní soud. Končící šéfové vrchních a krajských soudů by se však mohli o funkci předsedy jiného soudu téhož stupně ucházet až po pěti letech.
Autoři návrhu se odvolávají na nález Ústavního soudu z roku 2010. Podle něj je stávající možnost opakování sedmiletého funkčního období problematická, protože může vést soudní funkcionáře k tomu, aby si vytvářeli předpoklady pro své opětovné jmenování.
Zlatá česká spravedlnost: tuzemská justice v mezinárodním srovnání obstála
Novela se věnuje i přísedícím. „Soudci z lidu“ by měli i nadále spolurozhodovat v pracovněprávních sporech. V trestních věcech ale budou senáty složené ze soudce a dvou přísedících nově zasedat jen u kauz úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let - ovšem s výjimkou činů majetkových a hospodářských, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce.
Ministerstvo argumentuje mimo jiné tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání.
Návrh řeší i tzv. vedlejší činnosti, kterými si soudce může přivydělávat. Nově chce mezi ně zařadit sport. Ministerstvo hodlá soudcům také zavést povinnost hlásit jejich přivýdělky. Výslovně jim rovněž zakazuje členství v politických stranách či v orgánech podnikajících právnických osob.
Účinnost novely navrhuje úřad k 1. lednu 2021.
Čtěte také:
