Ministerstvo práce a sociálních věcí by rádo předalo část otěží při vyhledávání nových míst pro nezaměstnané z úřadu práce na soukromé personální agentury. Přestože by se mohlo zdát, že státní zakázka bude pro mnohé z nich zlatým dolem, agentury nadšením nehýří. „Splnění nastavených parametrů je nereálné a vytváří velký prostor ke zneužití,“ zdůrazňuje generální ředitelka Manpower a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) Jaroslava Rezlerová. Podíl firem sdružených v této profesní organizaci dosahuje bezmála poloviny trhu.
Agentury práce mají být vybírány ve výběrovém řízení vyhlašovaném krajskými pobočkami úřadu práce. Obsahem dohody bude i seznam uchazečů o zaměstnání, kterým bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání.
„Agentury práce budou motivovány tak, aby se jim podařilo umístit uchazeče o zaměstnání v krátké době. Čím dříve uchazeče o zaměstnání umístí, tím dříve získá následnou bonifikaci. Hodnotit se bude celková úspěšnost umístění uchazečů na nové pracovní pozice – nejen jednotlivci, ale poměrná část ze všech svěřených klientů úřadů práce,“ uvádí mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívová. Za každého převzatého uchazeče mají dostat zprostředkovatelé odměnu 5000 korun, jež se navýší o 1250 korun poté, co bude umístěn. Vydrží-li na místě alespoň půl roku, získají konečnou prémii 600 korun. „Systém odměn ale nemotivuje agentury k udržení žadatele v pracovním poměru déle než šest měsíců,“ upozorňuje Luboš Rejchrt ze společnosti Grafton.
Agentury práce o konkrétních podmínkách takzvaného sdíleného zprostředkování zaměstnání s resortem jednaly od loňského února. Letos v březnu byl generálním ředitelstvím Úřadu práce vydán metodický pokyn, v němž ovšem většina kritizovaných kritérií zůstala. Z balíku uchazečů, jimž mají najít práci, jich má sedmdesát procent patřit k obtížně umístitelným. To jsou lidé, kteří jsou v evidenci pracáku déle než rok, absolventi či naopak staršího věku a osoby se zdravotním postižením. Třem pětinám všech uchazečů pak musejí agentury zajistit práci na dobu neurčitou. „To jsou absurdní podmínky, na něž jen těžko některá ze seriózních agentur přistoupí. I na solidní místa dnes lidé často dostávají kontrakt třeba jen na jeden rok,“ namítá tajemnice APPS Irena Krejzová. Jak vysvětluje, nezaměstnaní, kteří nemají nebo začali ztrácet pracovní návyky, by se lépe do procesu vraceli, kdyby mohli absolvovat několik byť kratších misí prostřednictvím agenturního zaměstnávání. To ale není povoleno.
„Ve Francii během dvou let stoupla úspěšnost sdíleného zprostředkovávání o šedesát procent, když byla povolena možnost nejen vyhledávání do trvalých pracovních poměrů, ale i dočasného přidělování, a to jak na dobu neurčitou, tak určitou,“ vysvětluje Rezlerová. Ministerstvo práce ovšem na tuto zkušenost nereflektovalo. Pokud agentury uvedené podmínky nesplní, má se jim krátit úplata, a to podle smlouvy s úřadem práce.
Ještě o něco absurdnější je požadavek, aby vítězná agentura měla pobočku v každém okrese, který spadá do správního obvodu krajského úřadu práce. To nedokážou splnit ani ty největší z nich, jako je Manpower, Grafton či Adecco, které mají nanejvýš osmnáct až dvacet pracovišť po celé zemi. „Aby kvůli zakázkám nevznikaly účelově založené agentury, navrhovali jsme, aby v daném kraji měly aspoň jednu pobočku s pěti stálými zaměstnanci a aby musely prokázat, že za sebou mají jistou historii a zkušenost se zprostředkováváním zaměstnání,“ vysvětluje Krejzová. Ani tyto návrhy resort nevyslyšel.
