Ačkoli se může zdát, že hodnota českého vývozu do Ruska není příliš vysoká, je pro naši zemi významná. Jedním z důležitých nástrojů, který se snaží podpořit navyšování objemu vzájemného obchodu s Ruskou federací, je Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a obchodně-ekonomickou spolupráci.
Doposud poslední, jedenácté zasedání Mezivládní komise se uskutečnilo na začátku března v Praze na úrovni ministrů průmyslu a obchodu Česka a Ruské federace. Zasedání se zaměřilo na zhodnocení stavu prioritních sektorů česko-ruské obchodně-ekonomické relace. Jedním z hlavních témat jednání bylo posílení vzájemné spolupráce v oblasti leteckého sektoru na třetích trzích.
Během zasedání byla založena pracovní skupina pro malé a střední podniky, jež bude z české strany řízena Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Za přítomnosti obou ministrů byl v Prostějově otevřen závod DG Pack patřící ruské společnosti Danaflex na výrobu flexibilních obalů v hodnotě 100 milionů eur. Rovněž se uskutečnila prohlídka leteckého závodu Aircraft Industries v Kunovicích.
Pracovní skupiny v regionech
Komise je jedním z klíčových nástrojů české vlády pro rozvoj vzájemných obchodně ekonomických vztahů s Ruskem. Její nedílnou součástí jsou specializované sektorové pracovní skupiny: energetika, průmysl, zemědělství, vojensko-technická spolupráce, vědecko-technická spolupráce či doprava, které se zaměřují na rozvoj vzájemných vztahů a podporu českých podnikatelů v jednotlivých odvětvích.
| Podpora exportu do Ruska |
|---|
| Čeští vývozci, kteří svou produkci exportují do Ruské federace, mohou hledat podporu u sítě institucí a organizací. Jedná se o ekonomické úseky na třech zastupitelských úřadech a zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu, kanceláře CzechTourism v Moskvě a Jekatěrinburgu a České centrum – Český dům v Moskvě. |
V rámci česko-ruské Mezivládní komise působí také specifické regionální pracovní skupiny s vybranými subjekty Ruské federace – Republikou Tatarstán, Sverdlovskou a Uljanovskou oblastí, Moskvou a Petrohradem. Zřizování těchto regionálních skupin vychází z předpokladu, že pro malé a střední české firmy je mnohem jednodušší začít působit na trzích jednotlivých subjektů Ruské federace, než se pokoušet o okamžitý úspěch na federální úrovni. Navíc je pro ně výhodnější začít podnikat tam, kde jsou již české firmy etablovány ve větším množství.
Druhý nejvýznamnější trh mimo EU
I přes složitou politickou situaci zůstává Rusko 13. nejvýznamnějším trhem pro český export a druhým nejdůležitějším trhem mimo země EU. Od roku 2008 se český vývoz do Ruska pohyboval v intervalu dvě až čtyři procenta celkového exportu. Ačkoliv se může zdát, že se nejedná o příliš vysoký podíl, pro diverzifikační obchodní politiku České republiky je tato hodnota významným ukazatelem. Celkový český vývoz do zemí mimo EU totiž v daném období vykazuje průměrně okolo 15 procent.
Klíčovou položkou českého vývozu do Ruska jsou tradičně stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl dosáhl za minulý rok 66 procent. Největší položkou českého dovozu z Ruské federace pak jsou energetické suroviny, zejména ropa a zemní plyn, které v roce 2018 tvořily 72 procent celkového dovozu. Dlouhodobá spolupráce již probíhá v oblastech dopravního, strojírenského, energetického, chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu, environmentálních technologií a také ve zdravotnictví.
| Ruská ekonomika |
|---|
| Rusko představuje 12. největší ekonomiku světa. Je jedním z nejvýznamnějších producentů ropy a zemního plynu a jedním z hlavních exportérů mědi a hliníku. HDP Ruska vzrostl podle Rosstatu v roce 2018 o 2,3 procenta, a to především díky zvýšení průmyslové výroby, stavebnictví, finančních a pojišťovacích služeb a ubytovací a pohostinské činnosti. Podle ruského ministerstva ekonomiky tempo růstu místní ekonomiky letos zpomalí na 1,3 procenta. Ruská federace zaujímá dominantní postavení mezi státy Eurasijské ekonomické unie (EEU), je členem G20 a APEC, od roku 2012 je členským státem Světové obchodní organizace (WTO). V hodnocení Světové banky Ease of Doing Business skončila v roce 2018 na 31. místě, a zaznamenala tak oproti roku 2017 zlepšení o čtyři příčky. |
České podniky jsou mimo jiné velmi dobře etablované na ruském trhu silničních vozidel a automobilových komponentů. V krátkodobém horizontu lze rovněž očekávat dodávky vozidel pro městskou hromadnou dopravu a těžkých nákladních vozů.
Stěžejním sektorem pro vývoz zboží a investic do Ruské federace zůstává i po zavedení sektorových sankčních opatření EU vůči Rusku strojírenství. Kromě obráběcích strojů se jako velká příležitost pro české exportéry jeví vývoz papírenských, textilních, potravinářských a dalších specializovaných strojírenských zařízení. Nevyužitý potenciál pro české firmy i nadále zůstává v oblasti vodohospodářství, odpadních technologií, IT, inteligentní infrastruktury a smart cities.
Řada příležitostí pro vývozce
V roce 2019 se bude v rámci česko-ruských obchodně ekonomických vztahů konat mnoho akcí. Kromě již uskutečněného 11. zasedání česko-ruské Mezivládní komise a exportní konference zaměřené na obchodní možnosti v Rusku proběhnou tři zasedání regionálních pracovních skupin, stejný počet podnikatelských misí, dále oborově zaměřené incomingové mise a další akce na podporu českého exportu v podobě odborných seminářů a B2B jednání. Příležitosti vstupu českých firem na trh regionů Ruské federace a nástroje na podporu českého exportu budou prezentovány na Business dnu Ruské federace, který proběhne v rámci 61. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu 2019 v Brně.
Autorka pracuje v Oddělení východní Evropy a Střední Asie, odbor zahraničně-ekonomických politik I, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze květnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
