Za půl roku musí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský zvládnout to, co nestihlo několik předchozích vlád za jedenadvacet let. Připravit ukončení regulovaných nájmů ve většině bytů, kde se dosud neplatí tržní nájemné.
Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj
Přestože se o deregulaci nájmů hovoří řadu let, bude její příchod plný nejasností. Zaspaly předchozí vlády s její přípravou?
Osobně jsem toho názoru, že poslední fáze přechodu od regulovaného nájemného měla být dlouhodobě lépe připravená.
Nedaly se alespoň některé kroky více urychlit po vašem nástupu do funkce?
Intenzivní příprava na skončení procesu deregulace nájemného byla jednou z mých úvodních priorit. Bohužel v rámci legislativního procesu existují jisté lhůty a procesy, jejichž trvání nelze pokaždé zkrátit. Novelu Občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení začala vláda projednávat 10. listopadu, jakmile ji schválí, okamžitě zamíří do Poslanecké sněmovny. Stejně tak tomu je i v případě takzvaných „cenových map“. Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivé téma, bude na jejich tvorbu vypsána veřejná zakázka. Její důkladná příprava však také potřebuje svůj čas.
Na základě jakých dat budou nové mapy vznikat?
Stávající mapy tržního nájemného bohužel vycházejí pouze z dat z jedné části trhu, a nezohledňují tak nájemné v rámci procesu deregulace. Navíc jsou mnohde poněkud nepřesné. Nové přehledy proto budou mapovat trh jako celek a znova bych rád zdůraznil, že budou vodítkem pro nájemníky a pronajímatele, nikoliv předpisem.
Vraťme se ještě ke změnám občanského zákoníku, které začala projednávat vláda. Bude podle vás schválený Parlamentem ještě letos?
Pevně doufám, že ano, ale vzhledem k širšímu politickému kontextu budu za úspěch považovat i první kvartál roku příštího.
Bude v budoucnu třeba vypracovat zcela nový občanský zákoník, který by změny vztahů mezi nájemníky a majiteli více zohlednil?
Jsem přesvědčen, že novela připravená ministerstvem pro místní rozvoj je natolik kvalitní, že nebude potřeba dalších úprav. Pokud však bude ministerstvo spravedlnosti připravovat zcela nový občanský zákoník, budeme na té části, která se týká nájemního bydlení, úzce spolupracovat a pokusíme se všechny zásadní principy naší úpravy do nového kodexu vtělit.
Nájemníkům vadí současná možnost opakování krátkodobých smluv na dobu určitou. Přinese změna zákoníku v této oblasti změnu?
Krátkodobá nájemní smlouva může být uzavřena tehdy, když na ni obě strany přistoupí. Nevidím důvod, proč by možnost uzavírání krátkodobých smluv měla být nějak omezována. Ano, je pravdou, že krátkodobé smlouvy na volném trhu signalizují nerovnováhu na trhu. Jsou dokladem obav majitelů z dalšího vývoje. Ale jsem přesvědčen, že ve chvíli uklidnění situace budou naopak pronajímatelé hledat stabilitu svých příjmů, tedy dlouhodobé smlouvy nebo smlouvy na dobu neurčitou.
Bude zakotveno nějaké pravidlo, jak často může majitel nájemné zvyšovat?
Jakákoli úprava obchodního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem by byla krokem k regulaci trhu, a tudíž směrem zpátky. V takovémto smluvním vztahu musí existovat určitá volnost. Každá nájemní smlouva je svébytná, podmínky mohou být velmi různorodé. A to je pro zdravý trh jedině dobře.
Majitelé domů si zase stěžují, že mají výrazně omezenější možnost vypovědět smlouvu než nájemníci. Počítáte s úpravou v této oblasti?
Je potřeba si uvědomit, že i když se bavíme o volném trhu s nájemním bydlením, je potřeba garantovat určitý sociální rozměr. Byt není auto nebo reklamní plocha, u kterých zrušení nájemní smlouvy ještě nemusí znamenat ohrožení základních existenčních jistot jednotlivce. I proto novela chrání nájemníky, třeba před výpovědí bez udání důvodu. Pokud tedy nájemník plní řádně všechny své povinnosti, zejména tím, že platí nájemné, a pokud nemá jinou možnost bydlení v místě, není nutno uvádět jej v nejistotu. Již dnes platí, že nájemní smlouvu u bytu, který majitel potřeboval pro svého rodinného příslušníka, vypovědět stejně mohl.
|Kamil Jankovský (52) |
| Po vystudování ČVUT v roce 1983 pracoval na několika technických pozicích. V roce 1991 se stal na základě konkurzu ředitelem závodu. V roce 1993 vstoupil do společnosti Phar-service s.r.o. jako ředitel a společník. Tuto společnost transformoval na akciovou společnost a získal v ní majoritní podíl. V prosinci v roce 2009 se stal členem politické strany Věci veřejné a kandidátem do Poslanecké sněmovny. Do poslaneckého křesla sice po letošních volbách neusedl, ale stal se ministrem pro místní rozvoj. |
Deregulace upozornila na chybějící sociální byty. Chystá MMR podporu vzniku sociálních bytů?
Ministerstvo pro místní rozvoj již dlouhodobě vznik sociálních bytů podporuje. Hlavní tíha však spočívá na obcích. Obce mají k dispozici několik set tisíc bytů. Je zcela evidentní, že by část z nich mohla sloužit k sociálním účelům. Koneckonců je tento požadavek obsažen i v zákoně o obcích. Pokusíme se z pozice ministerstva k této činnosti obce motivovat. Nevidím dlouhodobou perspektivu v masivních dotacích na výstavbu sociálních bytů, ale v dotacích na jejich provoz. Je to levnější a pružnější.
Mohou s výstavbou sociálních bytů krajům či obcím pomoci evropské peníze?
Ne, anebo jen velmi obtížně. Bytové podmínky v Evropě jsou stát od státu natolik různorodé, že není možné sjednotit podmínky jejich právní, natož pak finanční pozice. O dotační podpoře z centrálních fondů nemluvě. Podpora sociálního bydlení je téměř výhradně v rukou členských států. Jedinou možností je podpora sociálně deprivovaných lokalit. A ta už dva roky běží v rámci Integrovaného operačního programu.
Nebude podle vás potřeba upravit legislativu týkající se poskytování příspěvku na bydlení?
Příspěvek na bydlení je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí. Každoročně jsou na jeho návrh upravovány také sociální dávky na bydlení. Předpokládám, že aktuální vývoj situace vláda a MPSV zvládne i se stávajícími nástroji.
Mají se drobní a střední podnikatelé bát příštího roku, kdy dojde k uvolnění nájmů, růstu cen energií a potravin?
Ceny energií a služeb jsou již liberalizovány řadu let. A liberalizace nájemného? To nebude ani skoková, ani plošná záležitost. V nájemním bydlení, které může po 1. lednu potkat postupný pohyb smluvních cen, se na trh dostane asi 450 tisíc bytů, z čehož je stále více než polovina ve vlastnictví obcí.
Očekáváte, že alespoň v některých regionech dojde k výraznějšímu poklesu tržních nájmů?
Jakékoli odhady jsou ošidné. Nicméně již dnes k poklesu tržního nájemného o pět až 10 procent dochází a nevidím důvod k tomu, aby o stejnou sumu ještě dále neklesalo v příštích dvou letech.
