Ministerstvo průmyslu a obchodu otestuje v roce 2011 nový nástroj na podporu inovativních firem. V pilotním projektu spustí fond rizikového kapitálu, do nějž se chystá vložit zhruba 1,5 miliardy korun. Stát by měl prostřednictvím tohoto fondu spolupracovat jak s dodavateli inovací, tak se soukromými investory, říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Foto: Jakub Stadler
Zvyšovat podíl výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. To je současná exportní strategie České republiky. Chystá ministerstvo průmyslu a obchodu v příštím roce nějakou novinku, která soukromým firmám s inovacemi pomůže?
Musíme včas reagovat na to, že jednou skončí přísun peněz z evropských fondů. Chceme tedy připravit nový model podpory inovací. Mimo jiné i přes takzvané venture fondy neboli fondy rizikového kapitálu. Do nich by měl peníze vkládat jak stát, tak i soukromí investoři.
O fondech rizikového kapitálu se v současností hodně mluví, ale zatím v Česku žádný nevznikl…
My to máme jako úkol pro příští rok. Chceme rozjet pilotní projekt a zřídit takzvaný seed fund, což je určitý typ rizikového fondu. Vložíme do něj kapitál kolem 1,5 miliardy korun, a nastavíme tak rozjezd této formy financování inovativních projektů.
Kdy by měl začít fungovat?
Plánujeme nastavit jeho strukturu zhruba v polovině příštího roku. Je to věc nová, takže to nebude úplně rychlá cesta. Ani stát, ani privátní investoři, ani ti dodavatelé inovací na to ještě nejsou úplně zvyklí. Potřebujeme tedy nějaké období, kdy budeme muset využití rizikového kapitálu zkoušet. Právě proto s tímto projektem začínáme v dostatečném předstihu před dobou, kdy skončí dotace z evropských fondů. Získáme nějakých pět let na to, abychom systém vyladili.
Takže už v příštím roce se budou moct o peníze z fondu ucházet firmy, které vyvíjejí zajímavé inovativní výrobky?
Chceme rozběhnout pilotní projekty, protože si opravdu uvědomujeme, že peníze z evropských fondů k nám nepotečou věčně a budeme je muset nějak nahradit, zejména právě pro financování inovativních projektů. Na základě zkušeností s tímto seed fundem budeme pak moct pokročit s využitím rizikového kapitálu dál. Pokud se osvědčí, věřím, že peníze potom budeme schopni získávat i nadále z domácích zdrojů, hlavně z financí určených na podporu vědy a výzkumu.
Mluví se o tom, že dosud byla podpora inovačních projektů trochu roztříštěná pod různé instituce. Kdo bude mít v kompetenci zmíněný seed fund?
Tento projekt je plně v gesci ministerstva průmyslu a obchodu.
Co jsou fondy rizikového kapitálu?
Fondy rizikového kapitálu pomáhají firmám, které mají inovativní nápady, ale nedostatek peněz na jejich realizaci. Pokud dokáže firma získat pro svůj chytrý výrobek důvěru, fondy poskytnou peníze na vývoj a výrobu a pak se podílí na zisku. Do fondů mohou vložit peníze jak soukromí investoři, tak stát. Ten zároveň svou autoritou garantuje seriózní využití peněz. Fondy rizikového kapitálu se výborně osvědčily při modernizaci průmyslu některých severských zemí nebo Izraele. Ne náhodou nyní patří tyto země mezi světovou technologickou špičku.
Důležitým trendem v současné exportní strategie České republiky je i hledání nových trhů. Které regiony jsou podle vás perspektivní?
Poučení z posledních let, zejména z doby recese, je v tom, že nelze spoléhat na takzvaně stabilní trhy. Perspektivní jsou samozřejmě trhy, jako je Asie nebo Jižní Amerika. Myslím, že pro nás bude úkol do budoucna také přeorientovat naše exportní instituce, jako je Česká exportní banka nebo Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP, a trošku jim naznačit, že ta pohodlná situace na těch stabilních trzích je už minulostí. Právě rozložení vývozu je velmi důležité, připomíná to rozkládání rizika v oblasti investic. Čísla hovoří jednoznačně, do eurozóny míří dvě třetiny našeho vývozu, téměř 80 procent je to pak do celé Evropské unie. Větší diverzifikace je tedy potřeba.
Pro vyhledávání nových trhů vyvíjí v současnosti agentura CzechTrade novou databázi podrobných statistických dat, která může vyhledat vhodný trh pro konkrétní typ výrobku. Jak tento model zatím hodnotíte?
V tomto ohledu odvedl CzechTrade velmi kvalitní práci. Může to pomoci jak státu při stanovování exportních cílů, tak to dá konkrétním exportérům návod, kde jsou pro ně potenciální příležitosti (více informací o projektu).
Dalšími službami pro vyvážející firmy a podnikatele, jež spadají pod ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou také Jednotná kontaktní místa, Solvit centrum a služba ProCoP. Jak hodnotíte jejich dosavadní působení?
Tyto služby jsou součástí jednotného evropského trhu. Česká republika za ně získala velmi dobré ohodnocení od Evropské komise a od komisaře pro vnitřní trh a služby Michela Barniera. V naplňování směrnice jsme totiž na jednom z předních míst Evropské unie. Tyto systémy se nám podařilo zavést rychle, fungují dobře a jsme ve velkém předstihu před ostatními zeměmi. Například české Solvit centrum má zhruba osmdesátiprocentní úspěšnost při řešení stížností podnikatelů, čímž je na čelních pozicích ve srovnání s jinými zeměmi. Česká jednotná kontaktní místa jsou na špici.
