KCP a Ivo Svoboda
Ministr financí Ivo Svoboda není podle kritérií Komise pro cenné papíry osobou vhodnou pro důvěryhodnou a transparentní činnost. To znamená, že pokud by se chtěl Svoboda stát například členem představenstva jakéhokoli investičního fondu, komise mu t o zatrhne.
Komise pro cenné papíry ze zákona schvaluje všechny změny ve statutárních orgánech investičních společností a fondů a obchodníků s cennými papíry. Müllerův úřad proto vypracoval kritéria, podle kterých každého adepta na důležitý post v nějakém subjektu operujícím na kapitálovém trhu posuzuje.
Kromě odpovídajících zkušeností a kvalifikace, čistého rejstříku trestů a negativního lustračního osvědčení musí daná osoba splňovat ještě tři podmínky. Za prvé nesmí být současně členem statutárního nebo dozorčího orgánu, prokuristou, jednatelem, nuceným správcem, správcem konkursní podstaty či likvidátorem více než tří obchodní společností. Za druhé kvůli vyloučení možného střetu zájmů či nežádoucího propojení nesmí být členem společnosti konkurenční či majetkově propojené. A za třetí „nebyla členem představenstva, dozorčí rady, jednatelem nebo prokuristou jakékoliv finanční instituce v době, kdy došlo v této instituci k závažnému porušení právních předpisů . A právě zde se obnažuje další Svobodova Achillova pata.
Achillova pata sociálních demokratů
Fond Consus patří mezi ty subjekty českého kapitálového trhu, které byly opakovaně kontrolovány dozorujícími orgány a v jejichž hospodaření bylo zjištěno mnoho porušení zákona. Navíc v roce 1996 došlo ve fondu k záhadným přesunům akcií i financí v rámci ostrého souboje dvou skupin představenstva Consusu. Vytunelovány byly akcie v nominální hodnotě více než čtyř set milionů korun.
Hlavní osobou Consusu je sociální demokrat Vratislav Šlajer, přítel předsedy Miloše Zemana a sponzor ČSSD. Sám Zeman byl od 30. prosince 1991 do 27. listopadu 1992 členem dozorčí rady fondu. Těžko říct, zda právě při této zkušenosti dospěl k závěru, že kuponová privatizace byla podvodem století. V roce 1994 byl pár měsíců v představenstvu i bývalý ministr práce a sociálních věcí, rovněž člen ČSSD Petr Miller. A od 19. dubna 1994 až do 13. listopadu 1997 byli ve statutárních orgánech fondu i Ivo Svoboda a Barbora Snopková. Ministr byl členem představenstva, jeho bývalá poradkyně členkou dozorčí rady.
Podle obchodního rejstříku tak byli Svoboda se Snopkovou tři a půl roku v rozhodujících orgánech společnosti, kde v té době nejen docházelo k opakovaným porušováním zákona, ale která v té době byla kompletně vytunelována. Je však možné, že oba z Consusu odešli dříve. Podle informací týdeníku EURO vzalo ministerstvo financí na vědomí oznámení Iva Svobody o odstoupení z představenstva v březnu 1995. Což ale nic nemění na skutečnosti, že Svoboda se Snopkovou jsou pro KCP nedůvěryhodnými osobami.
Virtuální černá listina
Pojem „závažné porušení zákona sice není na komisi přesně definován, ale po dle její tiskové mluvčí Šárky Samkové je takto především označováno opakované porušení zákona nebo jednotlivé porušení, které způsobí velké škody třetím osobám či má negativní dopad na celý kapitálový trh.
Z osob sedících ve statutárních orgánech společností, když v nich došlo k závažnému porušení zákona, by šlo snadno sestavit seznam nedůvěryhodných osob. Pracovníci komise, kteří posuzují a schvalují volbu do statutárního orgánu fondu nebo obchodníka, takovou černou listinu mají a běžně používají. A jsou na ní uvedeni i Ivo Svoboda a Barbora Snopková.
Tisková mluvčí KCP Samková sice seznam nedůvěryhodných osob nechce přímo přiznat, ale zároveň říká, že existuje databáze všech případů z minulosti, podle které se důvěryhodnost každé osoby prověřuje. Neříkejme tedy seznam, ale databáze. Podstatné totiž je, že existuje soubor, kde jsou uvedeny nežádoucí osoby, včetně současného ministra financí.
Podle kritérií KCP pro udělování souhlasu s volbou osob do představenstev a dozorčích rad investičních společností a fondů a obchodníků s cennými papíry, který je zveřejněn na internetových stránkách komise (www.sec.cz), patří Svoboda se Snopkovou na virtuální černou listinu právem.
Svobodovo minimum Pokud bychom brali za bernou minci údaje z obchodního rejstříku, pak je Svobodova nedůvěryhodnost zcela zřejmá. V rozmezí let 1994 až 1997 došlo v Consusu k mnohým „závažným porušením právních předpisů“.
Kromě již zmíněného vytunelování fondu v roce 1996, kterému předcházel souboj o Consus mezi Vratislavem Šlajerem a Středoevropskou burzovní společností vedenou manžely Marešovými, má vedení fondu na svědomí ještě řadu dalších hříchů. Již v roce 1993 proběhla v Consusu kontrola ministerstva financí a přes tehdejší benevolentní přístup státních úředníků k praktikám na českém kapitálovém trhu dostal fond stotisícovou pokutu. Kontrolní orgán mu především vyčítal velké nedostatky ve vedení účetnictví. Z kontroly v roce 1997 potom vyplývá, že fond platil správci (Consusu investiční společnosti) více, než stanovoval jeho statut, že prodával akcie pod cenou, došlo k malverzaci částky převyšující tři miliony korun a proti pachateli nebylo do doby kontroly podáno trestní oznámení. Výše úplaty investiční společnosti spravující fond byla nadhodnocena, neboť její výpočet byl proveden z nadhodnoceného majetku a neshoduje se výpočet hodnoty majetku provedené depozitářem a investiční společností. Ale i pokud vezmeme v úvahu pouze rok 1994, je patrné, že Svoboda nejel v moc důvěryhodném podniku. Na tento rok sice nebyla zaměřena žádná kontrola Úřadu pro cenné papíry ministerstva financí, ale ze zprávy depozitáře fondu (Investiční a Poštovní banky) vyplývá, že i v roce 1994 jednal investiční fond Consus v rozporu se zákonem. Podle ní fond po celý rok překračoval povolenou desetiprocentní hranici podílu v různých společnostech, konkrétně u akciových společností GAMA a ŽĎAS. Consus za rok 1994 navíc depozitáři nepředložil auditorem ověřenou účetní uzávěrku ani notářsky ověřený zápis z valné hromady.
Kdo natahuje hodiny v Consusu
Consus, poradenské družstvo
Předseda představenstva:
Vratislav Šlajer
Členové družstva a jejich vklady:
Vratislav Šlajer (10 123 000 Kč),
Jaromír Štolcpart (1000 Kč),
Lubor Vacek (1000 Kč), Eva Kohoutová (1000 Kč), Dušan Pokorný (1000 Kč)
Consus Invest investiční spol. s r. o.
Jednatel: Eva Kohoutová
Majitel: Consus,
poradenské družstvo (100 %)
Consus investiční fond, a. s.
Předseda představenstva:
Vratislav Šlajer
Dva lidé ve vazbě
Kauzu Consusu bude ještě dlouho řešit policie a soudy. Na konci minulého měsíce byli vzati do vazby dva lidé podezřelí z jeho vytunelování. Dikové však již zřejmě o většinu svého majetku definitivně přišli, neboť podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se investiční fond Consus ukradeného majetku začal dožadovat pozdě (rámeček Tunel sociálnědemokratického fondu). S bankovním účtem fondu Consus je podle informací týdeníku EURO spojen i anonym upozorňující na podezřelé financování ČSSD, který od loňského srpna šetří Finančně-analytický útvar ministerstva financí. Toto šetření před několika měsíci týdeníku EURO potvrdil ředitel útvaru Karel Korynta (EURO 1/1999) s tím, že ještě probíhá a veškeré zjištěné skutečnosti podléhají utajení.
Je ostudné a z hlediska důvěryhodnosti České republiky neúnosné, že ministrem financí je člověk, který není důvěryhodný ani pro práci ve statutárním orgánu jakéhokoliv subjektu českého kapitálového trhu. Předseda KCP Jan Müller je v nezáviděníhodné situaci. Na černou listinu se mu dostal člověk, který navrhuje do vlády členy prezidia KCP a podepisuje vyhlášky regulující kapitálový trh.
