Česko hájením nezákonnosti riskuje odstřihnutí od evropských dotací
Letitý problém s monitorovacím systémem evropských dotací vyřeší Fischerova vláda tak, že nevyřeší nic. Přesně takový postup jí navrhuje ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Úspory neúspory, stát má na nepořádek zaviněný svými úředníky peněz zřejmě vždycky dost. Pokud vláda v pondělí 19. října odkývne Vondruškův návrh přežít do konce programovacího období (2013) se současným, protiprávním monitorovacím systémem, Česko se dobrovolně vzdá stamilionů korun. Na provoz systému, byť by fungoval sebespolehlivěji, totiž nedostane z Bruselu ani euro. Přesto ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tvrdí, že země tím dokonce ušetří. Když zaplatí systém plně ze svého, nakonec prý uspoří 467 milionů korun. Zajímavé počty. V sázce je přitom nebezpečí, že Brusel Česku stopne přítok eur ze strukturálních fondů.
Totální obrat Poslanec Libor Ježek (ODS) varuje: „Ministr Vondruška by měl být odvolán. Neuvěřitelně riskuje, že nebudeme čerpat evropské peníze.“ Nepovažuje za nepravděpodobné, že Evropská komise si pospojuje několik věcí, aby Česko vytrestala. Třeba právní vadu monitorovacího systému, nepodepsání Lisabonské smlouvy a některé předražené nákupy zdravotnického zařízení. „Najde si právní kličky, jak nám peníze zarazit,“ obává se Ježek. Je členem sněmovního kontrolního výboru, který situaci kolem monitorovacího systému průběžně sleduje. A poslanci se nestačí divit. Téměř rok postupně od tří ministrů pro místní rozvoj – Jiřího Čunka, Cyrila Svobody a Rostislava Vondrušky – slyšeli o přípravách výběrového řízení na nový systém. Regulérní soutěž by odstranila osm let trvající právní závadu současného systému. Najednou však Vondruška tendr odmítá. „Z takového obratu jsme byli překvapeni. Od ministra chceme, aby doložil právní stanoviska, na základě kterých se takto rozhodl,“ říká šéf výboru Vladimír Koníček (KSČM). Také on mluví o hrozbě, že by Evropská unie mohla Česku zastavit čerpání peněz.
Divadýlko
V Bruselu se asi nestačí divit, jakou tragikomedii tam v souvislosti s monitorovacím systémem předvádějí čeští zástupci. Nejprve dobrovolně prozradí jeho nedostatky, pak několik měsíců průšvih žehlí a slibují nápravu právní vady. Ta přetrvává od roku 2001, kdy MMR pod vedením Petra Lachnita (ČSSD) přidělilo zakázku na provozování systému v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách firmám S&T CZ a Tesco SW. Ještě začátkem léta slibovali čeští zástupci v Bruselu vypsání nové soutěže. S příchodem podzimu je zase vše jinak.
„Jsem si vědom toho, že právní vada z roku 2001 nebude při dalším pokračování současného systému napravena. Podle analýz, které má ministerstvo k dispozici, by vypsání nového výběrového řízení a budování nového monitorovacího systému bylo pro Českou republiku finančně velmi nevýhodné,“ tvrdí Vondruška. Ač žádný tendr nebyl, jeho úřad ví, že náklady na vybudování nového systému by představovaly 740 milionů korun. EU by prý proplatila nejvýše 200 milionů. „Náklady na provoz současného systému by do konce roku 2013 činily asi 273 milionů korun. MMR a státní rozpočet tedy ušetří přes 467 milionů korun,“ vypočítává ministerstvo. Jeho mluvčí Martin Ayrer upřesňuje, že od ledna 2007 přišla centrální část systému na 178 milionů korun. „Celkové náklady na všechny úrovně monitorovacího systému představují 601 milionů korun. Je to částka za všechna ministerstva a regionální rady na všechny úrovně monitorovacího systému,“ doplňuje.
Oranžové souznění Vážnost problémů přivedla monitorovací systém do programového prohlášení Fischerovy vlády. Paroubkův kůň Vondruška po nástupu do funkce sice pokračoval v báchorkách svého předchůdce Cyrila Svobody (KDU-ČSL) o chystané velké soutěži. Jako ministr dosazený ČSSD měl ale asi jiné zadání. Udržet státní zakázku pro firmu Tesco SW, kterou vlastní Josef Tesařík, bratr poslance a olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD). „Spouštět zcela nový nebo i upravený systém na konci programového období a nahrazovat současný, plně funkční systém se jeví z hlediska čerpání evropských peněz jako velmi nebezpečné,“ brání status quo Vondruška. Předpokládá totiž, že nový systém vzešlý z velkého tendru by se rozjel až někdy v roce 2012. A co bude se zhruba miliardou korun v unijním dotačním titulu Technická pomoc, z něhož se měl platit legálně vysoutěžený systém? Kolem 600 až 700 milionů korun se má utopit v poradenství. Rady za stamiliony mají přispět k tomu, aby se zvýšilo čerpání evropských dotací.
