Zeleným a lidovcům se nedaří obsadit resorty školství a místního rozvoje
Za komunistů se vtipkovalo, že se chystá sloučení ministerstev kultury a zemědělství, protože je uměním sehnat maso. Dnes by šlo hříčku inovovat: V personální unii se spojilo ministerstvo životního prostředí s resortem školství a ministerstvo pro místní rozvoj s vládní legislativou, neboť je uměním sehnat ministry. Školský resort osiřel 3. října, kdy narychlo a pod tlakem rezignovala Dana Kuchtová. Dodnes se nejmenší vládní strana nedokázala shodnout na jejím nástupci, takže zaskakuje Martin Bursík. Šéf KDU-ČSL Jiří Čunek skončil na místním rozvoji 7. listopadu a i jeho úřad zatím provizorně řídí jeho vnitrostranický spojenec Cyril Svoboda. Ačkoli se zdálo, že nejlepším východiskem z nástupnické bezradnosti by mohla být změna koaliční smlouvy a výměna resortů mezi stranami, minulý týden se začalo rýsovat jiné řešení. Poté, co jihlavský žalobce Arif Salichov podruhé zastavil Čunkovo stíhání, naznačil lidovecký předseda přání se do vlády rychle vrátit. A Bursík se do čela školství pokouší prosadit navzdory tuhému odporu „kuchtovského“ křídla ve straně senátora Jiřího Zlatušku.
Další euročistka.
Předzvěstí Zlatuškovy možné instalace na post ministra školství se stalo Bursíkovo úterní rozhodnutí odvolat dosavadního náměstka pro evropské fondy Martina Tichého. Toho těsně před svou rezignací dosadila Kuchtová, a to místo tehdy odcházejícího náměstka Jaromíra Soukupa, jemuž Bursík i premiér Mirek Topolánek vyčítali údajné chyby při přípravě čerpání 130 miliard korun z eurofondů. „Jediným důvodem mého odvolání byla snaha Martina Bursíka, aby v úřadu nezůstali lidé spojení s exministryní Kuchtovou,“ řekl Tichý týdeníku EURO. Bursík sice odvolání Tichého odůvodnil pokračováním údajně nevýhodných smluv ministerstva s externisty z dob Kuchtové a Soukupa a také návratem k původnímu počtu náměstků v úřadě, své oponenty však moc nepřesvědčil. „Je to trošku divné, odstraňuje-li předseda zelených náměstka, který je zároveň členem předsednictva a místopředsedou jeho vlastní strany,“ prohlásila pro týdeník EURO poslankyně Olga Zubová. Ta je zřejmě nejvážnějším Zlatuškovým konkurentem, protože ji na post ministryně školství doporučil speciální pětičlenný tým zelených, sestavený za účelem výběru kandidáta. Ve výboru tvořeném členy předsednictva strany (Martin Bursík, Dana Kuchtová, Ondřej Liška, Dušan Lužný) a republikové rady (Dalibor Stráský) však mají převahu přívrženci Kuchtové. Proto se minulou středu výbor s „bursíkovským“ předsednictvem domluvil na kompromisu: stranickému vedení se v pondělí 26. listopadu znovu představí hlavní kandidáti. A jméno by mělo padnout do konce týdne - takovou lhůtu dal zeleným premiér Topolánek.
Plnou parou zpět.
Tichý tvrdí, že Bursík teď otevírá dveře ministerstva lidem, kteří za Kuchtové odešli. Ve funkci poradce zastupujícího ministra tak nyní působí například Roman Hvězda, který se školskou euroagendou jako ředitel odboru zabýval už za náměstka Marka Mory, nainstalovaného ministryní Miroslavou Kopicovou v době první Topolánkovy vlády. Když po dramatické červencové rezignaci Mory přišel na ministerstvo do funkce poradce Kuchtové Bursíkův profesní známý Vojtěch Doležal (EURO 39/2007), utvořil Hvězda společně s ním a s vedoucí programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Barborou Hoškovou jakýsi triumvirát řídící přípravu europrogramů. Kuchtová však v září spolu se Soukupem a po dohodě se šéfem odboru evropských fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu Miroslavem Elfmarkem prosadili jinou koncepci, a Doležal i Hvězda rezignovali. Nyní se však Doležal vrátil a je Bursíkovým poradcem.
Energetické akcie v pozadí?
Stejně jako se v pozadí sporů o řízení ministerstva školství stále objevují miliardy, které mají přitéct z Evropské unie, lze v kuloárech resortní centrály zaslechnout i spekulace o dalších příčinách zářijového tlaku na pád Kuchtové. Vláda totiž 22. srpna vyslovila souhlas s výměnou balíku akcií společnosti Pražská energetika (PRE), spravovaného ministerstvem práce a sociálních věcí, za podíl v polostátní firmě ČEZ, a Kuchtová údajně nesouhlasila. I to prý kromě zpoždění přípravy čerpání peněz z eurofondů rozladilo premiéra Topolánka a jeho spolupracovníky. „Nešlo zřejmě o hlavní důvod, ale přitížit to Kuchtové mohlo,“ potvrdil týdeníku EURO úředník ministerstva, obeznámený se situací.
Senátor Zlatuška minulý týden popíral, že by mu Bursík nebo kdokoli ze Strany zelených učinili nabídku stát se ministrem školství. Mezi „kuchtovci“ však zvěst o jeho kandidatuře vyvolala rozruch. Daně Kuchtové vadí Zlatuškova spolupráce s Liberální reformní stranou (LiRa) a raději by na postu viděla člena své strany. Zubová zdůraznila, že Bursík stranu o svých záměrech se Zlatuškou nikdy neinformoval. „V kuloárech se o Zlatuškovi hodně mluvilo, nikoli však v kuloárech zelených, protože my jsme to jméno nikde nenavrhovali. Objevilo se to od jiných poslanců, my se vše dozvěděli spíše náhodou. Myslím, že to není náš kandidát a že by ho republiková rada těžko přijímala,“ domnívá se poslankyně.
Ruml: Zlatušku jsem přemlouval.
Bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška se v ministerském křesle nemusí líbit ani brněnské ODS, kterou loni po patnácti letech působení na brněnské radnici odstavil od moci. Zlatuškovo sdružení totiž utvořilo koalici s ČSSD, lidovci a zelenými. Jenže o jeho eventuální kandidatuře se bude takticky rozhodovat až po žofínském kongresu ODS. Levicověji smýšlejícím zeleným naopak může vadit Zlatuškovo liberální zaměření. Například bývalý šéf Unie svobody Jan Ruml se týdeníku EURO svěřil, že nedávno senátora Zlatušku přemlouval ke sjednocení středopravicových straniček. „Je to takový ambiciózní, rázný člověk. Říkal jsem mu, že jsou zde zbytky Unie svobody, ODA, Evropští demokraté, Cesta změny, a jestli by nechtěl zvednout prapor a strany stmelit. Že by řekl: ´Já to povedu, rozpusťte sekretariáty a pojďte využít peněz, které má Unie svobody a zbylé struktury.´ A on mi řekl, že na to nemá, že se na to necítí,“ vzpomíná Ruml.
Pozor na nedůvěru vládě.
Provizorium na ministerstvu pro místní rozvoj sice začalo teprve před třemi týdny, ale mohlo by trvat stejně dlouho jako na školství. Žalobce Arif Salichov sice už podruhé zastavil stíhání Jiřího Čunka a jeho stoupenci žádají co nejrychlejší návrat do vládních funkcí, koaliční partneři jsou však opatrní. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká má totiž tři měsíce na vyjádření, a může tudíž vývoj případu ještě zvrátit. „Je to předčasná otázka,“ myslí si o možnosti Čunkova vládního comebacku šéf zelených Martin Bursík. Ministr zemědělství Petr Gandalovič zdůrazňuje, že Čunek měl i jiné problémy. A obezřetný je i vicepremiér Petr Nečas. „Nejsem si jistý, zda stanovisko celé soustavy státních zastupitelství je skutečně závěrečné, konečné a definitivní,“ uvedl. Spekuluje se, že premiér Topolánek by mohl možnost Čunkova návratu do ministerského křesla podmínit souhlasem „pročunkovských“ poslanců v KDU-ČSL s volbou Václava Klause prezidentem republiky.
Snaha oddalovat Čunkovo opětovné jmenování a protahovat obsazení uvolněných křesel vyvolává i protitlaky u některých zelených. Například poslankyně Zubová varuje, že sociálními demokraty avizovaný návrh na vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě může být důvodný. „Kabinet není kompletní. To může být důvod, proč vládě vyjádřit nedůvěru,“ soudí.
