Špidlův kabinet se minulý týden pochválil, jak se mu daří plnit programové prohlášení. Právě ve chvíli, kdy se kvůli chystané reformě veřejných financí začínají bouřit odboráři. Zachování a udržení sociálního smíru je přitom jedním ze základních postulátů programového prohlášení.
Vláda nemá, co by nabídla a sklízí kritiku zleva i zprava
Špidlův kabinet se minulý týden pochválil, jak se mu daří plnit programové prohlášení. Právě ve chvíli, kdy se kvůli chystané reformě veřejných financí začínají bouřit odboráři. Zachování a udržení sociálního smíru je přitom jedním ze základních postulátů programového prohlášení.
Konec sociálního smíru vládní samochválu přinejmenším zpochybňuje. Nejasná je ale i cena, kvůli které k narušení sociálního smíru dochází. Odbory se začínají bouřit. Minulý týden prožila první demonstraci severomoravská metropole Ostrava, další demonstrace mají následovat. Důvodem je nespokojenost odborů, respektive Českomoravské konfederace odborových svazů s vládní verzí reformy veřejných financí. Doby, kdy vládní ČSSD byla s odbory jedna ruka, jsou zřejmě pryč, přestože dnešní předseda ČMKOS Milan Štěch byl ještě loni na podzim na kandidátce sociální demokracie zvolen do senátu. Ani dosavadní jednání s představiteli odborů na tom nic nezměnila. Česká republika se tak může brzy zařadit bok po boku států Evropské unie či Slovenska, v nichž kvůli plánovaným ekonomickým reformám život ochromují stávky a ulice ovládají odboráři. Na rozdíl od Slovenska u nás ovšem odbory protestují proti daleko měkčí verzi reformy. Opatření, která přichystal bratislavský kabinet, dopadnou na občany Slovenské republiky skutečně tvrdě. Důchodová reforma, zdravotní spoluúčast, školné na vysokých školách - to jsou reformy v zemi, která ještě před deseti lety byla součástí společného státu a která se svými ekonomickými a sociálními parametry od České republiky příliš neliší. A jaká je situace u nás? Polovičaté reformy, které nezískaly podporu žádné sociální a profesní skupiny. Škrtů se nedočkala žádná z devíti státních sociálních dávek, omezení ve výplatě nemocenské první tři dny je možné chápat pouze jako postup proti jejímu zneužívání. Ano, občané samozřejmě pocítí přechod některého zboží a služeb do vyšší sazby DPH. Vzhledem k tomu, že právě procházíme deflací a ceny klesají, to však průměrnou kapsu příliš nezatíží. Stejně tak jako plánované zvýšení spotřebních daní, které se vyjma pohonných hmot ani nedotkne všech skupin občanů. Každé zvýšení daní je ovšem nepříjemné, a je logické, že odboráři protestují. Není ale tak drastické, aby to odůvodňovalo masové demonstrace. I státní úředníci nakonec dostanou přidáno, byť ne tolik, jak bylo původně plánováno. Sečteno, podtrženo - z reformního plánu, který zpracovala komise ekonomů na ministerstvu financí těsně po volbách, nezbylo téměř nic. Reforma se rozpadla pod nápory jednotlivých koaličních partnerů, a není vůbec jisté, zda se podaří všechny odsouhlasené kroky skutečně prosadit v parlamentu. Vláda by mohla obhájit narušení sociálního smíru, pokud by byla reforma skutečně razantní. Tak tomu ale není. Porušila jeden z klíčových závazků svého programového prohlášení, aniž by tím společnost od ní získala patřičnou protihodnotu.
