Členské země NATO učiní více pro zvyšování obranných rozpočtů či společných armádních kapacit. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí, kteří se u příležitosti 70. výročí vzniku NATO sešli ve Washingtonu. Debata šéfů diplomacií se týkala zejména současných hrozeb, především agresivity Ruska a situace na Ukrajině. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.
Zvláště evropští členové aliance jsou pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je vyzývá ke zvyšování výdajů na obranu. „Dosáhli jsme nezanedbatelného pokroku, ale můžeme a musíme udělat více a to také učiníme,“ uvádí společné prohlášení v souvislosti se závazky přijatými před pěti lety během aliančního summitu ve Walesu. Tam se členské země dohodly na zvýšení obranných rozpočtů na dvě procenta HDP k roku 2024 a na vytváření nových společných jednotek.
Trump již po předloňském nástupu do Bílého domu vyzval členy NATO, aby urychleně zmíněné úrovně výdajů dosáhli či nejlépe ještě překročili. Většina států včetně Česka se však zatím ke dvěma procentům HDP zatím nepřiblížila. Petříček dnes potvrdil plán postupného zvyšování podílu financí na obranu, který v roce 2021 dosáhne 1,4 procenta HDP a o tři roky později zmíněné dvouprocentní úrovně.
Představuje podle vás Rusko bezpečnostní hrozbu pro Evropu?
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo spojence vyzval k připravenosti na množství hrozeb současnosti včetně agresivnějšího Ruska. „Musíme přizpůsobit naši alianci, aby dokázala čelit rozvíjejícím se hrozbám,“ řekl Pompeo. Kromě ruské agrese jde podle něho o čínskou technologickou špionáž, kybernetické útoky, ohrožení energetické bezpečnosti či nekontrolovanou migraci.
Jeho slova odráží i společné prohlášení, které mezi dalšími výzvami pro obranu aliančních zemí zmiňuje „agresivnější Rusko“. „Rychlé a výrazné technologické změny vyžadují nový přístup,“ shodli se šéfové diplomacií.
Dvacet let Česka v NATO: Albrightová a Petříček se opřeli do Putina
Ministři přijali opatření, která mají posílit bezpečnost oblasti Černého moře a podpořit Ukrajinu a Gruzii. „Česká republika bude i nadále finančně podporovat projekty v rámci spolupráce NATO a Ukrajina týkající se boje s hybridními hrozbami,“ uvedl po jednání šéf české diplomacie.
Ministři se bavili i o důsledcích ruského porušování smlouvy INF o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 a zvažovali možné další kroky související s letošním ukončením její platnosti.
Ve společném prohlášení konstatovali, že NATO je dnes nejsilnější za 70 let své existence a všem hrozbám bude i nadále čelit společně.
Přečtěte si také:
