PPP Centrum začne v Česku fungovat od července
Jestliže by bylo možné považovat za synonymum 90. let v České republice slovo privatizace, hitem poslední doby je britský „vynález“ Public Private Partnership (PPP) neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru. I když byla v minulosti v České republice dokončena řada projektů, na kterých spolupracovala veřejná a soukromá sféra, jejich realizace nebyla systematicky upravena. To je jedním z důvodů, proč některé skončily nezdarem. Zřejmě nejznámější je krach stavby dálnice D47, který bude Česko stát téměř miliardu korun. Aby těmto nezdarům předešla, schválila vláda na počátku letošního roku politiku PPP. Ta počítá mimo jiné s tím, že bude založena instituce, PPP Centrum, která spolupráci veřejného a soukromého sektoru zajistí. Fungovat začne na počátku července.
Kontrola a informace.
„PPP projekty emitují budoucí mandatorní výdaje, s čímž mohou být spojena fiskální rizika. Ministerstvo financí bude ve spolupráci s centrem dohlížet, aby měl veřejný sektor, ale i daňoví poplatníci jistotu, že tyto projekty nejsou uzavírány nevýhodně,“ vysvětluje Filip Drapák, šéf PPP Centra. Pro veřejný sektor bude centrum také zajišťovat informace z oblasti financování, projektového řízení, finanční analýzy nebo ze zadávání veřejných zakázek. „Public Private Partnership v sobě sdružuje složité právní, finanční a organizační úkony. Největší slabinou sektoru je nedostatek kompetencí nutných k uzavírání transakcí,“ domnívá se Drapák. Jednotlivé země, které využívají model PPP, se liší typem institucí, které se partnerstvím veřejného a soukromého sektoru zabývají. Například ve Velké Británii supluje funkci centra akciová společnost Partnerships UK, kterou z 51 procent vlastní soukromý sektor. Z něj pochází většina členů představenstva. Zástupce veřejného sektoru nominuje ministerstvo financí. V současné době připravuje společnost 250 záměrů, které by měly být realizovány v průběhu tří až pěti let. V Irsku je za projekty PPP zodpovědná jednotka, která je organizační součástí ministerstva financí. Podobnou úpravu má i Nizozemsko. Portugalsko v současné době předává řízení PPP projektů do rukou státního holdingu. „Poradci ze Světové banky nám doporučili, abychom také založili instituci, která se bude touto problematikou zabývat a začne fungovat ještě dříve, než spustíme první pilotní projekty,“ říká Drapák. V úvahu připadala řada forem, které by tato instituce mohla mít. „Jednou z variant byla příspěvková organizace, dalším pak státní podnik. Zvažovala se též možnost oddělení v rámci ministerstva financí. Nakonec ale byla zvolena akciová společnost,“ dodává Drapák. PPP Centrum v současné době vzniká z prázdné firmy, která spadá pod Fond národního majetku. Po jeho zániku přejde vlastnictví společnosti na ministerstvo financí.
Aby neutekli.
Plány počítají s tím, že v budoucnu by mělo v PPP Centru pracovat patnáct až dvacet lidí, záležet prý bude na množství projektů. „Nyní chceme nabrat několik lidí z privátního sektoru. Přijdou z největších konzultantských firem a budou mít kompetence v oblasti finančního a manažerského poradenství,“ vysvětluje šéf centra. Hlavním problémem prý bude tyto lidi udržet. „Potřebujeme tým, z něhož lidé neodejdou do soukromé sféry, která je snadno přeplatí,“ konstatuje Drapák. Dodává, že ve Velké Británii jsou platy v privátní sféře o 30 až 40 procent vyšší než ve veřejné, v Česku je ale tento poměr mnohonásobně horší v neprospěch veřejného sektoru.
Centrum by se mělo účastnit všech transakcí, na kterých obě sféry spolupracují. „Budeme se snažit inspirovat veřejný sektor a zaměřit jej na oblasti, které jsou pro PPP projekty nejvhodnější,“ říká Drapák. Pro veřejnou sféru zřejmě bude spolupráce s PPP Centrem dobrovolně povinná. „Ministerstvo financí by mělo být schopno zvážit, jestli je konkrétní PPP projekt realizovatelný a jestli je dobře připravený. Centrum bude jeho jakousi prodlouženou rukou, která pomůže kvalitně zpracovaný záměr zajistit,“ dodává Filip Drapák.
Centrum začne naplno fungovat od července „Důležité je, jak se do budoucna nastaví odměňování PPP Centra. Například ve Velké Británii má Partnerships UK uzavřeny s jednotlivými ministerstvy dlouhodobé rámcové smlouvy, které stanovují výši poplatků,“ tvrdí Drapák. I v Česku budou zadavatelé projektů, tedy veřejný sektor, za služby centru platit.
Šéf centra očekává, že již od léta bude instituce schopna podílet se na některých transakcích. „Záležet bude ale na tom, jestli budou projekty dostatečně připravené,“ doplňuje.
