Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová není v resortu nováčkem. Čtyři předchozí roky působila jako náměstkyně předchozí ministryně Karly Šlechtové. Možná proto má už teď na řadu věcí hotový názor. Ať už v oblasti stavební legislativy, která nás rychlostí stavebních řízení staví na roveň rozvojových zemí, nebo na sociální bydlení.
Tohoto problému jsme si na MMR vědomi, což nám potvrdilo i provedené šetření aplikační praxe ohledně problematiky „systémové podjatosti“, které jsme prováděli. Zejména vzrůstá počet případů, kdy je účastníky řízení namítána podjatost celého úřadu právě z důvodu podezření na „systémovou podjatost“. Ministerstvo pro místní rozvoj proto předložilo vládě variantní návrh řešení této nepříznivé situace s cílem omezit nebo v ideálním případě zcela vyloučit riziko vzniku „systémové podjatosti“.
Na základě připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení, kdy většina připomínkových míst požadovala zachování stávajícího spojeného modelu výkonu státní správy v přenesené působnosti (na obecních a krajských úřadech), materiál upřednostnil řešení „systémové podjatosti“ novou úpravou institutu podjatosti ve správním řádu. Vláda na základě tohoto materiálu uložila ministru vnitra předložit do konce června 2018 návrh novely správního řádu.
Na konferenci CEEC Research jste řekla, že MMR má připravené řešení tzv. systémové podjatosti. Jakou formou chcete řešit problém provázanosti státní správy a samosprávy? Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek zároveň na konferenci uvedl, že krajům a obcím tento problém opravdu komplikuje život.
Realitní džungle: makléřem může být kdokoli, změna je v nedohlednu
Předpokládám také, že tuto otázku znovu otevřeme v rámci přípravy celkové rekodifikace veřejného stavebního práva v České republice s tím, že pro další postup bude zásadní, jaká bude shoda nad základními tezemi, a to napříč jednotlivými zájmovými skupinami, resorty a dalšími zúčastněnými osobami.
Pokud by se toto podařilo vyřešit, nestálo by za to pokusit se nějak ukotvit spolupráci mezi investory a obcemi? Pro tu dnes neexistují jasná pravidla a samosprávy je v podstatě tvoří živelně na koleně a doufají, že nebudou nikým napadeny. Přitom starostové i investoři volají po tom, aby něco takového existovalo…
Naším záměrem je úplná elektronizace a metodiky, které pomohou snadnější orientaci v územním plánování. To ocení zejména investoři a koneckonců bude snadnější orientace i pro občany obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj vykonává metodickou činnost vůči úřadům (pro výkon přenesené působnosti), nikoliv vůči samosprávě. Nedomnívám se, že by bylo vhodné obecně centrálně usměrňovat spolupráci mezi investory a obcemi. Tato spolupráce probíhá v různých úrovních a má obrovské množství variant. Navíc spolupráce mezi investory a obcemi probíhá v samostatné působnosti obcí a do této působnosti může stát zasahovat toliko zákonem.
Mluvíte o kompletní rekodifikaci stavebního práva, na které MMR už pracuje. Zároveň zmiňujete, že tato problematika nespadá jen pod MMR, zkrátka kříží se tu příliš zájmů mnoha resortů. Po zkušenostech s poslední novelou stavebního zákona někteří odborníci tvrdí, že by se mohlo postupovat stejně jako u občanského zákoníku, který byl vypracován externistou…
Pokud jde o rekodifikaci stavebního práva, MMR v současné době neuvažuje o vypracování návrhu nového stavebního zákona externím odborníkem. Zejména právě z toho důvodu, že po zkušenostech na pracích k novele stavebního zákona je zřejmé, že výsledná podoba, pokud má fungovat a zajistit rychlejší výstavbu a zároveň dostatečnou ochranu zvláště chráněných zájmů, musí být výsledkem konsenzu většiny dotčených centrálních orgánů, profesních a zájmových skupin, tj. musí jít o jednotnou koncepci upravující stavební problematiku od přípravy stavebních záměrů přes jejich provedení až po případné odstranění.
Poslední bílá místa. Tisíce kilometrů dálnic a železnic není kam umístit
MMR se v posledních letech setkalo s řadou návrhů stavebního zákona předkládaných jednotlivými připomínkovými místy či odbornou veřejností, řada z nich byla velmi inspirativních, nicméně je třeba říct, že vzájemně naprosto nekorespondujících, jak se ostatně ukázalo v praxi během příprav, projednávání a schvalování samotné novely stavebního zákona. Z tohoto důvodů je na MMR připraven koncept spolupráce, který je tvořen pracovními skupinami, které se skládají ze širokého spektra odborníků – zástupců centrálních orgánu, zástupců profesních a zájmových skupin z oblasti stavebnictví. Chtěla bych ještě doplnit, že pro stavební právo nebo pro celkové nastavení rekodifikace stavebního práva, by byl ideální koncept menšinové vlády.
Má MMR ambice převzít pod sebe vznik zákona o sociálním bydlení? Je zřejmé, že bez obcí to nepůjde, jak je ale přesvědčit, aby na systému dobrovolně participovaly? Kde vzít finanční zdroje?
Zákon o sociálním bydlení bude zpracováván Ministerstvem pro místní rozvoj, kterému problematika bydlení přísluší. Samozřejmostí je přizvání dalších resortů a důležitých partnerů. Zákon o sociálním bydlení musí systémově řešit problémy občanů, kteří se dostali do bytové nouze. Cílová skupina však bude přesně vymezena a celý systém musí mít jasná pravidla. Jde totiž o hospodaření s veřejnými prostředky. Klíčové je také zapojení obcí. Jedním z velmi důležitých partnerů jsou pro nás města a obce, které se právě na svých územích s problémy lidí v bytové nouzi, ale i nekalým byznysem s chudobou, potýkají.
V rozhovoru pro Právo jste uvedla, že další věc, která není současnou právní úpravou řešena, je vazba vymezování zastavitelných ploch, včetně případné intenzity jejich využití, na jejich zdanění, což by v důsledku vedlo ke spravedlivějšímu zpoplatnění využívání území a k omezení spekulativně vymezovaných zastavitelných ploch. Znamená to, že by změna nestavebních pozemků na stavební byla zpoplatněna třeba nějakým koeficientem? A čí by byl výnos? Obce, nebo státu?
V současné době se obce potýkají s problémem, že mají vymezeny zastavitelné plochy, ale vlastníci pozemků v těchto plochách nechtějí stavět. Obce se proto snaží vymezit ve svých územních plánech další zastavitelné plochy, ale naráží na problém, že není ve veřejném zájmu vymezovat stále nové zastavitelné plochy, dokud nejsou ty již vymezené využity způsobem, který územní plán předpokládá. Také neexistuje ekonomický nástroj, který by motivoval vlastníky pozemků v zastavitelné ploše, aby využili svého práva pozemek zastavět, nebo aby požadovali, aby jejich pozemky byly zpětně vymezeny jako součást nezastavěného území.
Do budoucna proto předpokládám, že informace z územních plánů by byly podkladem pro výpočet daně z nemovitosti, která by se mohla stát již výše uvedeným ekonomickým nástrojem, který by měl vliv na množství dosud nezastavěných zastavitelných ploch. Příjemcem daně z nemovitosti je obec. V současné době proto pracujeme na digitalizaci územních plánů, aby bylo možně informace z územních plánů propojit například s informacemi z katastru nemovitostí.
Čtěte také:
Svéráz pražského územního plánování. Česko čelí arbitráži kvůli pozemkům pro železnici
===== Dostálová: MMR by mělo být ministerstvem veřejného investování
