Minisvářečka, létající vlak a vyvražďování rakoviny

Novinky na poli technických vymožeností a boje s nemocemi

Miniaturní svářečka pro „nanopráce“

Pro nanotrubice se nabízejí stále širší možnosti využití, superrychlými čipy počínaje a neuvěřitelně pevnými materiály konče. Nástroje, s jejichž pomocí by se tyto válce s tloušťkou stěny jednoho atomu uhlíku mohly zabudovávat do užitečných věcí, se ale teprve vyvíjejí. Dalším krůčkem, který vědce přibližuje k ovládnutí nanotrubic, je metoda molekulárního svařování.
Tým pod vedením Pulickela Ajayana, profesora na Rensselaer Polytechnic Institute v Troy ve státě New York, zahřívá pomocí vysokonapěťového elektronového mikroskopu oblast, kde se dvě nanotrubice s jednoduchou stěnou překrývají. Vytvářejí se tak vazby s podobnou pevností a elektrickými vlastnostmi, jako mají okolní nanotrubice. „Konečně můžeme začít u těchto uhlíkových vláken ovládat jejich uspořádání a vodivost,“ vysvětluje Ajayan. Jako další úkol si předsevzal zjistit, zda by totéž nedokázala také levnější iontová děla používaná při výrobě mikroelektroniky. Adam Aston, BusinessWeek.

Magnetické nadlehčování ulehčí vlakům

Čína plánuje neobvyklou oslavu k zakončení roku. Poslední den v roce nasedne skupinka pekingských funkcionářů spolu s místními hodnostáři ze Šanghaje do nového vlaku fungujícího na principu magnetického nadlehčování. Vlak doslova proletí třicetikilometrovou vzdálenost dělící centrum Šanghaje od letiště Pudong bleskovou rychlostí 432 kilometrů v hodině. Souprava se bude vznášet necelý 1,3 centimetru nad magnetickými poli. Až bude dráha v červnu příštího roku plně zprovozněna, stane se jedinou komerčně využívanou magnetickou železnicí na světě. Možná budou brzy následovat další. Berlínská společnost Transrapid International, která technologii magnetického nadlehčování dodává, předpovídá, že čínský úspěch vdechne nový život a také peníze do několika obdobných projektů v Evropě a ve Spojených státech. Některé z nich jsou už více než deset let ve stádiu zkoumání. Kongres hodlá využití těchto vlaků ve Spojených státech znovu zvážit příští rok, až se bude zabývat novým návrhem zákona o investicích do dopravy. Prezident Transrapid International USA J. Christopher Brady se chlubí, že díky magnetickému nadlehčování lze dosáhnout lákavých úspor. Tvrdí, že pokud se kongresmani rozhodnou nalít další peníze do společnosti Amtrak, „budou ji poté pravděpodobně muset dotovat každý rok. Pokud však věnují tytéž prostředky na magnetické nadlehčování, už nás víckrát neuvidí“.
Vzhledem k tomu, že magnetická technologie odstraňuje tření mezi koly a kolejnicemi, jak vysvětluje Brady, klesnou výdaje na údržbu i provoz nejméně o třetinu, což je dost na to, aby se využití většiny takových vlaků vyplatilo. To je také jedním z důvodů, proč teď Čína posuzuje možnosti vybudování magnetické dráhy také ze Šanghaje do 1280 kilometrů vzdáleného Pekingu. Otis Port. BusinessWeek.

S armádou T lymfocytů na rakovinu

Celých 25 let se doktor Steven A. Rosenberg, hlavní chirurg amerického Národního úřadu pro rakovinu, pokouší přimět imunitní systém, aby sám vyhledával a zneškodňoval rakovinné buňky. Brzy zjistil, že tělo skutečně „zabijáky“ nádorů produkuje. Jsou jimi T lymfocyty, ale jejich reakce je příliš slabá, než aby rakovinu odrazila. A tak se Rosenberg pokusil tyto buňky z nádorů extrahovat, rozmnožit je a poté vpravit zpátky do těla. Buňky však bohužel vydržely jen několik hodin, což nestačí na to, aby se jejich vliv mohl projevit.
Rosenberg proto nyní vyvíjí metodu, která je radikálnější a slibnější. Než miliardy „bojovníků“ s nádory vrátí do těla, podá léky, které dočasně potlačí normální imunitní systém. T lymfocyty se pak v těle mohou začít dělit, šíří se tělem jako požár a coby mocná armáda se pustí do boje s nádorem. „Touto metodou lze vytvořit neuvěřitelné množství buněk bojujících s tumory,“ vysvětluje Rosenberg.
Své první výsledky popsal 19. září v online vydání časopisu Science. U šesti ze třinácti pacientů s pokročilou metastatickou rakovinou kůže došlo k výrazné či viditelné regresi nádorů. Jeden z pacientů, kterému bylo v době léčby šestnáct let, je nyní už dva roky bez příznaků. Rosenbergova laboratoř se v současné době snaží přijít na to, proč u tří pacientů k žádné reakci nedošlo a jak lze T lymfocyty přimět k ještě větší aktivitě. John Carey, BusinessWeek.

Inovace

Výzkum amerického Národního ústavu pro stárnutí prokázal, že běžné léky proti bolesti mohou oddálit propuknutí Alzheimerovy choroby. Studie popsaná v časopise Neurology odhalila, že dlouhodobým užíváním aspirinu a nesteroidních protizánětlivých léků, jako je ibuprofen, je možné riziko této nemoci snížit, ovšem pouze za předpokladu, že se léky začnou užívat dostatečně brzy před nástupem demence. Výzkumníci posuzovali 5092 osob starších 65 let v utažském regionu Cache. Nejprve je vyšetřili na příznaky Alzheimerovy nemoci a zaznamenali si, jaké léky užívají. Když byli účastníci po třech letech vyšetřeni znovu, zjistilo se, že riziko propuknutí Alzheimerovy choroby je u osob, které užívali nesteroidní protizánětlivé léky déle než dva roky před zahájením pokusu, o 45 procent nižší než u lidí, kteří je neužívali.

• Z nového výzkumu vyplývá, že jeden z léků na epilepsii by mohl pomoci předcházet migrénám. Zároveň má potenciálně vítaný vedlejší účinek - úbytek hmotnosti. Stephen Silberstein z Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii na nedávném setkání k tématu migrény uvedl, že lék Topamax od Johnson & Johnson zklidňuje excitované mozkové buňky, které jinak zvyšují citlivost center bolesti. Ve studii zahrnující čtyři sta pacientů uvedlo zhruba 50 procent těch, kteří Topamax užívali, že se jim frekvence bolestí hlavy a délka jejich trvání snížila na polovinu. Tělesná hmotnost těchto pacientů se zároveň snížila v průměru o 3,8 procenta.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Dita Přichystalová