Projekt zkrátil soudní řízení až o polovinu, ale ohrožuje ho nedostatek peněz
Projekt takzvaných minitýmů, které měly urychlit a zjednodušit běh českých soudů, se ocitl na mrtvém bodě. Příčinou je hlavně obecný nedostatek financí. Je tak možné, že z novinky, kterou loni s velkou publicitou prezentoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, tak v praxi zůstane pouze torzo. Zatímco pro minitýmy, které již fungují, bude mít resort spravedlnosti minimálně pro letošek dost peněz, těm, které teprve čekají na spuštění, hrozí z rozpočtových důvodů odklad. „Tento projekt podporujeme a chceme v něm pokračovat, ale pokud se budou muset dělat úspory, budou se dělat plošně, a dotkne se to zřejmě i minitýmů,“ uvedl náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges. Projekt zatím funguje zhruba rok a jeho náklady jsou v řádu statisíců. Zatím ale neexistuje přesné zhodnocení, zda a jak se tato investice vyplatila.
Spis se sem a tam posílá třicetkrát Takzvané soudní minitýmy se nejčastěji skládají ze soudce a dvou administrativních pracovníků – asistenta, popřípadě vyššího soudního úředníka, a takzvané rejstříkové vedoucí. Díky tomu, že všichni pracují v týmu, se ušetří čas obvykle zabitý zbytečným papírováním a neustálým přeposíláním soudních spisů od úředníků k soudcům a zpátky. Podle auditu na okresních a krajských soudech, který loni provedlo ministerstvo spravedlnosti, stráví soudce v soudní síni při jednáních více než dva dny týdně. Další dny studuje a kontroluje spisy, píše rozsudky, obesílá účastníky a řeší celou řadu administrativních úkonů. Kvůli jednomu spisu je podle dosavadní metody řízení, která má kořeny ještě v Rakousku-Uhersku, potřeba provést 34 úkonů. To se má pomocí minitýmů zredukovat v trestním řízení o třetinu a v občanskoprávním asi o polovinu. „Zjistili jsme, že počet úkonů dokážeme snížit na šestnáct. To byl vlastně počátek celého nápadu,“ říká šéf projektu a soudce Městského soudu v Praze Luboš Dörfl. Jednou z nosných myšlenek konceptu je, že řadu z těchto potřebných činností by namísto zaneprázdněného soudce mohli řešit úředníci. „Ze soudce se část práce sejme a přesune se na jiné pracovníky. Buď také právníky, nebo zaškolené úředníky se středoškolským vzděláním,“ dodal Dörfl. To by vedle času pro skutečnou soudní práci přineslo zřejmě i finanční úsporu. Soudců by totiž mohlo být méně a úředníci, kteří by převzali část jejich agendy, mají podstatně nižší platy než soudci. Státní pokladnu by tak stáli méně peněz. To ale naráží na politickou vůli a administrativní obtíže. Peníze na platy soudců totiž patří do jiné rozpočtové skupiny než peníze pro úředníky. Proto je součástí projektu také snaha tyto dvě skupiny sjednotit. Potom by předseda soudu dostal každý rok určitou částku peněz a sám by si určil, kolik z ní půjde na platy soudců a kolik dostanou úředníci.
Úspora času až o polovinu Na krajských a okresních soudech mělo podle záměrů ministerstva vzniknout celkem 2473 soudních minitýmů. Zatím ale funguje pouze několik pilotních projektů. Jedním z nich je například okresní soud v Kladně, který si nechal zpracovat statistiku, jak minitýmy zrychlily práci soudců. Průměrná úspora času u občanskoprávních řízení představovala zhruba padesát procent. Zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku byla u občanskoprávních řízení průměrná doba od začátku řízení do nabytí právní moci 125 dnů, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo již pouze 62. Například u rozvodů se průměrná doba k vyřízení věci zkrátila z 62 na 44 dní. „Na některých úsecích, jako je například oblast insolvence, by to bez minitýmů vůbec nešlo. Díky tomu, že v této oblasti pracuje dostatečný počet lidí, mohl zde tento typ dělby práce vzniknout velmi přirozeně,“ říká Dörfl. Podporu projektu vyslovil vedle řady soudců také šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
